Jako první láska
Eduard Roreček
Jako první láska
hnilobný dech města sladce sevřel mou hruď.
Garáže, průchody, kontejnery s pootevřenými víčky,
spánek bagrů, lampy jako gigantické tenisové míčky,
okřídlené nákladní vozy za brány odváží suť.
Jako první láska
je káva, kterou přinesla mi slečna s tváří madony.
Probouzí touhu po Něčem, jak z čechovovské hříčky,
za oknem prochází se mladí pánové s psíčky,
cítím se prázdný, znuděný Dmitrij bez Anny.
Jako první láska
je povídka od pana Becketta Samuela.
Dávám náhodným setkáním v parku u lavičky
jméno Lukrécie - znásilněné i té prý travičky,
do noci šeptám osaměle: amavi, te puella.
Mgr. Eduard Roreček, Ph.D. (narozen v roce 1978) vystudoval obory historie, estetika a geografie na Filozofické a Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Více než deset let působí jako středoškolský a vysokoškolský pedagog. V rámci výuky na Filozofické fakultě (Seminář estetiky) se zabývá literárně-estetickým textovými interpretacemi (např. semináře Interpretace lásky v krásné literatuře, Melancholie a literatura nebo Kniha jako literární topos a estetický fenomén). Od studentských let se věnuje vlastní literární tvorbě, kterou veřejně prezentoval formou autorských čtení.
Mohlo by vás z této kategorie také zajímat
- Mám na talíři II. (Eduard Roreček)
- Мне не печален утренний рассвет (Galina Prokudina)
- Jako první láska (Eduard Roreček)
- Zemanova kavárna (Simeona Jedličková)
- Chvíľka s tebou (Michal Chorvát)