Vážený pane Magritte

Inspirováno návštěvou výstavy René Magritta ve Vídni

Eduard Roreček

Vážený pane Magritte
Vy znáte věci za zrcadlem ukryté,
a Vaši milenci jen tiše zašeptají
mistře, s námi jste byl v městě na Dunaji.

Místo noční košile
převázal jste nám svými plátny hlavy
a venku zatím davy
zírají na pány s buřinkami.

Po kapsách zelená jablka mají
a tají, že těch pár centimetrů,
mezi mnou a tebou není přímka
tak jako Magritte není Maigret
ač oba proslavila dýmka.

A na pláží ženské tělo s hlavou ryby
připije si s námi bezpochyby
že na stole stojí láhev vína
a to za námi - je nebo není Albertina?

Mgr. Eduard Roreček, Ph.D. (narozen v roce 1978) vystudoval obory historie, estetika a geografie na Filozofické a Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Více než deset let působí jako středoškolský a vysokoškolský pedagog. V rámci výuky na Filozofické fakultě (Seminář estetiky) se zabývá literárně-estetickým textovými interpretacemi (např. semináře Interpretace lásky v krásné literatuře, Melancholie a literatura nebo Kniha jako literární topos a estetický fenomén). Od studentských let se věnuje vlastní literární tvorbě, kterou veřejně prezentoval formou autorských čtení.


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

1 | 2021
  1. Maski czasu; Maraton (Wojciech Gorczyca)
1 | 2020
  1. Výběr z Dignitas II (Sergej Dolgij)
2 | 2017
  1. Вацлав Граб‘є – Колискова (Olena Harahulia)
1 | 2017
  1. Mám na talíři II. (Eduard Roreček)
2 | 2016
  1. Мне не печален утренний рассвет (Galina Prokudina)
s