Domovská stránka

Domovská stránka

Stylistické studie

Bibliografie stylistiky


  STYLISTIKA
 
    Rozdíly pojetí oboru v lingvistikách
 
          - anglická stylistika
 
          - česká stylistika
 
          - francouzská stylistika
 
          - litevská stylistika
 
          - německá stylistika
 
          - slovenská stylistika
 
 
  OBECNÉ OTÁZKY
          STYLIZACE
 
 
 
 
 
  STUDIE O JAZYKU
          A STYLU TEXTŮ
 
 
 
  DALŠÍ PRÁCE
   SOUVISEJÍCÍ S TÉMATEM
 
 
   Vybrané diplomní práce
 
 
  BIBLIOGRAFIE
          PRACÍ
 
 
 
  VÝBĚROVÁ
          BIBLIOGRAFIE
          OBORU
 
 

 

Projekt GAČR 405/02/0349 pro léta 2002-2004

Kontrastivní studium věcných textů

 

Projekt vychází ze skutečnosti, že stylistika je součástí studia všech filologických oborů na fakultě: ve studiu mateřského jazyka má silnější složku teoretickou, v jiných filologiích je posílena výuka praktické stylizace. Dochází přitom ke konfrontaci různých pojetí oboru založených na systému jednotlivých jazyků a kultur i na národních tradicích chápání samé stylistiky. Ta se střetávají jak na teoretické úrovni, tak v samém procesu výuky, neboť většina studentů studuje současně dva filologické obory a připravuje se pro praxi, mj. i překladatelskou. Přitom je studium stylistiky z konfrontačního hlediska zatím stále jen v počátcích, pokud je navrhovatelům známo, jsou k dispozici dílčí pohledy vycházející z možností jednotlivých badatelů, kteří mohou jen těžko obsáhnou více než 2-3 jazyky. Přitom je jednotný zorný úhel na takovou konfrontaci nezbytný. Ruku v ruce s teoretickým poznáním je potřeba postupně budovat materiálovou základnu pro detailní studium vycházející z konfrontace jazyka a stylu textů překladových a textů paralelních co do obsahu a funkce, ale tvořených v různých jazycích směřující k poznání společných tendencí věcných stylů a zjištění vyjadřovacích modelů, které lze v jednotlivých jazycích pokládat za paralelní.

Specifikace zaměření projektu na věcné texty reflektuje současný stav komunikace, kdy nejen přibývá překladových věcných textů, ale roste i jejich význam pro fungování společnosti. V nejbližších letech bude tento trend pokračovat a zřejmě ještě sílit, a proto je třeba vytvářet podmínky pro co nejlepší kvalitu takových překladů. Zna
mená to prohloubení přípravy budoucích odborníků nejen ve smyslu jazykovém, ale i stylizačním, protože dobrá znalost jazyka nezaručuje i znalost paralelních norem jazykové komunikace v jednotlivých oblastech, znalost stylových norem a schopnost jejich aplikace na řešení konkrétních problémů. I když je věcná komunikace zdánlivě vedena pouze složkou obsahovou (a má – opět zdánlivě – ve všech společnostech stejnou funkci), je ve skutečnosti také stylizace těchto textů závislá na možnostech jazykového systému výchozího jazyka, propracovanosti jeho pojmenovávacích soustav a textových modelů, na kulturní tradici země. Všechny tyto aspekty vnímá překladatel intuitivně a měl by je adekvátně přenést do překladu. Je třeba, aby měl k dispozici i některá obecná vodítka k tomu, aby jeho práce byla nejen správná věcně, ale i komunikačně účinná. Také při čtení a studiu cizojazyčných materiálů je vhodné mít nejen jazykové, ale i stylistické znalosti a zkušenosti, např. proto, aby bylo správně interpretován smysl textu a identifikovány eventuální signály ovlivňování vnímatele nebo dokonce jeho manipulování. K tomu je ovšem třeba vytvořit předpoklady. Připomínáme v této souvislosti, že kontrastivní přístup odpovídá nejlepším tradicím české lingvistiky reprezentovaným Pražským lingvistickým kroužkem, především osobnostmi V. Mathesia a J. Vachka.

 
 
 


Stylistický web: Grant GA ČR „Kontrastivní studium věcných textů“ číslo 405/02/0349                     Kontakt: stylistika@phil.muni.cz