Medvídek Pú v knihách Benjamina Hoffa

Tato práce bude částečně využívat poznatků a odkazovat na práci Evy Kratochvílové "Medvídek Pú paní Skoumalové". Bude se týkat dvou knih Benjamina Hoffa - "Pú a Tao" a "Prasátko a Tao". Tyto dvě knihy jsou knihy pro dospělé. Jejich cílem je objasnit čtenáři principy taoismu. Jak tedy souvisí s překladem dětské literatury? Jak již názvy obou knih napovídají, Hoff principy taoismu objasňuje na postavičkách a příhodách známé dětské knihy A.A. Milneho "Medvídek Pú". Často tedy využívá popisu příhod nebo přímo citací z Milneho knihy. A zde se již dostáváme k problému překladu. Jak vyplývá z práce Evy Kratochvílové, v podstatě jediným překladem "Medvídka Pú" do češtiny je překlad Hany Skoumalové. Překladatel(é) knih Benjamina Hoffa měli tedy dvě možnosti - použít tento překlad, i když není zcela bez chyb, nebo se pokusit vytvořit překlad nový, pokud možno lepší.

Zajímavou skutečností je, že ačkoliv obě knihy Benjamina Hoffa vyšly v nakladatelství VOLVOX GLOBATOR, překlad nebyl svěřen jedné osobě. Oba překladatelé - Lucie Cronin-Kilková (Pú a Tao) a Jan Koupil (Prasátko a Tao) - přistoupili k překladu citací jiným způsobem. Lucie Cronin-Kilková přebírá téměř doslovně citace z překladu Hany Skoumalové. Kupodivu se tento zdroj v knize nikde neuvádí. Jan Koupil se rozhodl pro verzi druhou a vytvořil překlad zcela nový. Tím se nám ovšem nabízí skvělá možnost srovnání obou přístupů. Kromě toho bychom měli:

A)

B) co se týče překladu Lucie Cronin-Kilkové:

Začneme překladem Jana Koupila, protože nám nabízí lepší možnosti porovnávat. Ještě než začneme s vlastní analýzou překladu, měli bychom se zmínit o překladatelské tradici týkající se názvů a jmen. Překlad Skoumalové je velmi známý a velmi vžitý. Součástí práce překladatele by proto mělo být zachování názvů obou knih (Medvídek Pú se totiž v originále skládá ze dvou knih - "Winnie-the-Pooh" a "House at the Pooh Corner"), které byly do češtiny vždy překládány jako jedna kniha o dvou dílech.

U Koupila nás již v první kapitole překvapí překlad druhého názvu. Skoumalová překládá jako "Púovo zátiší", Koupil jako "Domek v Púově koutku". Překlad Skoumalové je poetický a hlavně zavedený, proto se měl Koupil tohoto názvu držet. Jinak může celkem lehce dojít ke zmatení čtenáře, který začne přemýšlet, jaké knihy kromě Medvídka Pú Milne napsal. Proto bych se přimlouvala i za vysvětlení, že je to vlastně druhý díl u nás známé knihy Medvídek Pú.

K překladu jmen postaviček přistoupil Koupil různě. Ve většině případů používá stejná jména jako Skoumalová. Někdy si jména trošku upraví - z Ijáčka například udělá Íjáčka. Největší rozdíl je ve jméně klokanů. V originále je to Kanga a Baby Roo, což Skoumalová jako slovní hříčku vynechá a nazývá je Klokanice a Klokánek. Koupil jména vůbec nepřeloží, změní jenom jejich grafickou podobu s tím, že před jménem občas uvede druh zvířete: (klokanice) Kanga, (klokaňátko) Rú. Ani jedno řešení se mi nezdá ideální. Stálo by za to hříčku zachovat a nazvat je např. Kloka a Neček nebo nějak podobně. Dalšími jmény, která Koupil překládá jinak, jsou v originále Woozle a Weezle, u Skoumalové Kolčavice a Kolasice. U koupila je to Bílý Hranostaj a druhé jméno naprosto vynechá a odkazuje na něho jako na dalšího Bílého Hranostaje.

Největší problém u obou překladů je ovšem překlad slova Heffalump, na kterého chystají Pú a Prasátko past. O překladu Hany Skoumalové se zmiňuje Eva Kratochvílová. Koupil používá bud' stejného označení jako originál, případně Vránolump a různé kombinace těchto slov. K pasti odkazuje jako k pasti na Vrány nebo na Lumpy. (Prasátko a Tao, str. 20). Obávám se, že pod pastí na Vrány si člověk představí něco malého a už vůbec ne past na zemi, do které Pú s Prasátkem můžou spadnout. Lepší řešení nabízí překlad slovenský, který pracuje s pojmenováním Hrochoslon (Macko Puf, str. 57).

Další obtížnou pasáží překladu je překlad nápisů a vzkazů. Rozbitá cedule u Prasátkova domečku nese nápis TRESPASSERS W (The Te of Piglet, str. 25), což je zbytek nápisu TRESPASSERS W(ILL BE PROSECUTED). Skoumalová se s touto hříčkou vypořádala zdařile. Její překlad "Vstup do lesa s" zachovává vtip i logiku. Koupil zjevně nepochopil čeho je cedule zbytkem nebo vůbec nečetl Medvídka Pú a přeložil nápis jako "Rušítko Vilém" (Prasátko a Tao, str. 20), což je samozřejmě naprostý nesmysl.

Dalším nápisem je vzkaz od Kryštůfka Robina: GON OUT BACKSON BISY BACKSON C.R. (The Te of Piglet, str.l64) K překladu Skoumalové se vyjadřuje Eva Kratochvílová pod poznámkou č. 21. Koupil se této chybě vyhýbá, ale dodává slovo pro jasnější vyznění: ŠEL SEM WEN, S PĚTSEMHNET, PŘÍDUHNET MÁM MOC PRÁCE PŘÝDUBRSY (Prasátko a Tao, str. 103)

Pojmem, který Koupil překládá úplně jinak, je "haycorn" - Prasátkova oblíbená pochoutka. Skoumalová překládá jako "žaludy" (Medvídek Pú, str. 133), Koupil jako "karamely" (Prasátko a Tao, str. 65). Medvídkovo oblíbené jídlo byl med, který Tygrovi nechutnal. Tygr tedy zkouší Prasátkovo oblíbené jídlo a pochybuji a) že by to byly karamely, b) že by to bylo něco tak blízkého medu. S tím také souvisí překlad Tygrovy věty v okamžiku, kdy zjistí, že mu žaludy také nechutnají. Řekne s plnou pusou:

"Ee-ers o i a-ors."
And when Pooh and Piglet said "What'." he said "Skoos ee." and went outside for a moment.
When he came back he said firmlv:
"Tiggers don't like havcorns."

(The Te of Piglet, str. 101)

Je zde tedy jasná shoda mezi tím, co slyšíme, když mluví s plnou pusou a tím, co řekne, když se žaludů zbaví. Koupil vyřešil dobře omluvu, nepochopil ovšem souvislost mezi první a druhou větou a shluk samohlásek, které použije, vypadá poněkud podivně:

"Aeio eiouio aeouioeio."
Kdy se ho Pú s Prasátkem zeptali, co se stalo, řekl pouze: .,Fromimte frosím." A rychlým krokem se vzdálil pryč. Za chvíli přišel zpět a rozhodně prohlásil: "Tygři nemají rádi karamely, fuj."

(Prasátko a Tao, str.65)

Skoumalová řeší lépe Tygra s plnou tlamou, nedodrží ovšem toto mumlání u slova "promiňte":

"Ty-g-i ne-a-i ža-u-y."
A když řekli Pú a Prasátko: ..Co?". řekl: ,.Promiňte," a šel na chvíli ven. Kdvž se vrátil, řekl důrazně:
"Tygři neradi žaludy."

(Medvídek Pú, str. 133)

Koupil také často intelektualizuje, dodává slova na vysvětlenou nebo na objasnění nálady mluvčího, v mnohých případech navíc nepřesně:

"...said Christopher Robin loudly and suddenly." (The Te of Piglet, str. 29)
"...napodobil náhle Kryštůfek Robin Vraního Lumpa s drsným hlasem a drsnými zvyky." (Prasátko a Tao, str.22)

nebo:

"...his ears began to twitch" (The Te of Piglet, str. 27) v situaci, kdy jsou Prasátko a Pú v pasti a mají strach z "Heffalumpa", Skoumalová překládá nesmyslně "... uši je začaly pálit" (Medvídek Pú, str. 148), Koupil navíc "začalo škubat oušky, jestli někde něco neuslyší" (Prasátko a Tao, str.20). Ve větě navazující na tuto situaci pochopíme, proč byly oba překlady špatné a vlastně si odporovaly. Skoumalová - "Prasátku se tak chvěly uši ...". Koupil - "Ouška se začala prasátku škubat tak silně ..."

Snad nejrušivějším prvkem celého překladu je Koupilova expresívnost, neadekvátní používání citově zabarvených slov. Často navíc používá slova s negativní konotací. Originálu lépe odpovídá překlad Skoumalové, která používá slov milých a pozitivně zabarvených, popřípadě bezpříznakových. Koupil často používá slov jako: pištělo, kňouravě, frřnající nebo velmi hovorové výrazy typu "v čudu", "cavyky" a pražský výraz "koukej".

Kombinací nepochopení návaznosti děje a přílišné příznakovosti je tato ukázka:

"He will say it again." said Pooh. "and I will go on humming. And that will Upset him. Because when you say 'Ho ho!'twice. in a gloating sort of way. and the other person only hums. you suddenly find. just as you begin to say it the third time-that-that-well. you find--"

(The Te of Piglet, str. 28)

,.No vážně, Prasátko. Heffalump to určitě řekne ještě jednou, to svoje 'Cha-chá'." řekl Pú a pokračoval: ,.A já si zase budu hučet podle svého. A to ho určitč strašnč naštve. Protože si představ. že na někoho zakrákáš dvakrát svoje 'Cha - Chá'nejhnusněji, jak to umíš. a ten někdo si klichiě hučí podle svého a nevšímá si tč! Toje přece nezodpovčchost! Tak se nadechneš a zakrákáš to potřetí a zjistíš. že. že. no to, tento. tato, toto. no že..." (Prasátko a Tao, str.21 )

A tady už se dostáváme k hlavnímu problému Koupilova překladu a to nejenom překladu citací. S trochou nadsázky by se dalo říci, že většina zmíněných nedostatků je prostě špatný překlad, neobratnosti nebo rozhodnutí překladatele. V překladu je ale ohromné množství pasáží, kvůli kterým se tento překlad stává naprosto nepřijatelným a to z velmi vážného důvodu - jde proti stylu a myšlence celého originálního díla. Pro překlad Hoffovy knihy zvolil Koupil žoviální, velmi hovorový, citově zabarvený až vulgární styl. A stejným způsobem překládá citace z Medvídka Pú. Navíc do svého překladu pňdává celé věty, které v originálu vůbec nejsou! ! Koupil prostě do překladu přidává své vlastní představy a dělá z Hoffovy knihy úplně jiné dílo. Některé příklady jsme již uvedli, mezi další patří např: rozhovor klokanice Kangy a Prasátka:

"But at last, the Cold Bath was over ..." (The Te of Piglet, str. 47)

"Konečně ho Kanga přestala máchat ve štoudvi se studenou vodou jako nějaký šnuptychl." (Prasátko a Tao, str.32)

nebo "W-w-what medicine?" said Piglet. (The Te of Piglet, str. 47)

"Ja ja ja jaká me-me-medicína?" drkotalo zuby Prasátko, které ted' vypadalo jako přerostlá panáčkující borůvka." (Prasátko a Tao, str.32)

Závěrem ke Koupilovu překladu je nutno podotknout, že se snažil vyvarovat se chyb, kterých se dopustila Skoumalová. Povedlo se mu to např. v překladu věty: "... that it brought very little comfort,... (The Te of Piglet, str. 114) Špatně překládá Skoumalová "... pocítilo pravou úlevu"(Medvídek Pú, str. 30) Významově lépe Koupil "žádný užitek nebo úlew" (Prasátko a Tao, str.73) Nebo také "..., and put out two ears." (The Te of Piglet, str. 188) Skoumalová špatně - viz Eva Kratochvílová. Koupil : "...a vyklubaly se z toho dvě uši." (Prasátko a Tao, str.l 16) Dopustil se však chyb mnohem závažnějších a dle mého názoru by udělal lépe, kdyby se držel ne úplně ideálního překladu Hany Skoumalové.

Tento přístup zvolila již zmíněná Lucie Cronin-Kilková. Dodržuje všechny názvy a jména, které používá Skoumalová. Občas něco přehodí: "Co ty myslíš, Pú?" (Medvídek Pú, str. 204) "Co myslíš ty, Pú?" (Pú a Tao, str. 14) nebo upraví myslilo na myslelo apod. Někdy rozdělí jednu větu Skoumalové na dvě pro lepší srozumitelnost. Jinak je hlavní změnou použití kurzívy, kterou originál používá a Skoumalová ne. Její úpravy směřují k vylepšení překladu Skoumalové, i když tyto úpravy jsou většinou pouze kosmetické. Některé nevhodné nebo ne zrovna zdařilé části od Skoumalové přebírá, takže to až vypadá, že s originálem citací pracovala méně než s překladem Skoumalové. Nevhodně např. přebírá pojem "přihlouplý medvěd" za "Bear of very litte Brain" (viz Eva Kratochvílová) a Slona za Heffalumpa.

Nakonec poznámku ke grafické podobě Hoffových knih. Benjamin Hoff jasně menšími písmeny odlišuje citace od původního textu. Tak činí text velmi přehledným. Lucie Cronin-Kilková tento rys jeho knihy dodržuje, Jan Koupil nikoliv. Proto je také jeho překlad velmi zmateným, nedá se přesně oddělit původní text od citace, často je totiž ani neoddělí řádkou.

Druhou grafickou zvláštností je velké množství slov z velkým písmenem na začátku, což je věc pro češtinu velmi netypická. Koupil jimi v žádném případě nešetří, používá jich ještě víc než Hoff a to v českém textu působí velmi rušivým dojmem.

Nezbývá než krátce srovnat oba přístupy. Nemyslím, že bychom proti volbě nového překladu měli mít námitky. Ovšem pokud ho někdo pojme stylem Jana Koupila, pak je lépe se držet překladu starého. Při konkrétním srovnání těchto dvou knih je tedy jasné - překlad Lucie Cronin-Kilkové je mnohem lepší než překlad Jana Koupila. A dovolím si říct: pokud jste četli "Pú a Tao" a chystáte se na pokračování ve stejném duchu v knize "Prasátko a Tao", vezměte do ruky raději originál nebo si počkejte na překlad nový.

Použitá literatura:

Hoff, Benjamin. Prasátko a Tao. Volvox Globator 1997. Přeložil Jan Koupil.

Hoff, Benjamin. Pú a Tao. Volvox Globator 1996. Přeložila Lucie Cronin - Kilková.

Hoff Benjamin. The Tao of Pooh. Penguin Books I 983.

Hoff, Benjamin. The Teo of Piglet. Penguin Books 1992.