Arthur Ransome: Boj o ostrov – dva české překlady

Tato práce se zabývá porovnáním dvou překladů knihy Swallows and Amazons od anglického autora dětských knih Arthura Ransoma. Orginál knihy byl poprvé vydán roku 1930. My vycházíme z vydání z roku 1976 nakladatelstvím Puffin Books. V českém prostředí existují dva překlady – starší od B. Štěpánka a novější od Zory Wolfové. Budeme pracovat s vydáním nakladatelství Hokr, Praha z roku 1934 (překlad B. Štěpánek) a Albatros, Praha z roku 1982 (překlad Z. Wolfová). Oba překlady nesou název Boj o ostrov.

V literatuře pro děti a mládež třicátých let se nabádá k vlastenectví. Proto se ozývají hlasy proti překladům, stavící se především proti braku a kýči. Velká část komerční produkce totiž byla překladového původu. Někteří domácí autoři si dokonce brali anglické pseudonymy, např. v dobrodružné nebo cestopisné literatuře. Postupně se však k dětem začala dostávat kvalitní díla světových autorů, k nimž knihy A. Ransoma bezpochyby patří.

Překlad Zory Wolfové vyšel v době, kdy už byly Ransomovy knihy častou a oblíbenou četbou mládeže. Proto také zachovává Štěpánkův název Boj o ostrov, i když není důvod neponechat pouhý překlad původního Swallows and Amazons, a ve skutečnosti se v knize o ostrov vůbec nebojuje.

Nejviditelnějším rozdílem mezi překlady je pojetí vlastních jmen. Dětský čtenář si do hlavních postav své oblíbené knihy promítá sám sebe, stává se jedním z hrdinů a prožívá všechna dobrodružství skoro na vlastní kůži. Změnit jména některých postav proto není tak jednoduché. Porovnejme převedení vlastních jmen v jednotlivých překladech, abychom je mohli posoudit:

Rozdíly mezi vlastními jmény mohou být jen pravopisné, např.: ”Zátoka houseboatu” x ”zátoka Hausbótu” nebo ”Robinson Krusoe” x ”Robinson Crusoe”. Tendence k počešťování slov je v těchto dvou případech opačná. Zatímco Štěpánek ponechává ”houseboat” jako cizí slovo, Wolfová ho

Wolfová také zůstává u anglických jmen Vlaštovek a Amazonek. Jedinou vyjímku tvoří Zuzana, snad pro blízkost anglického jména českému nebo prostě z nedůslednosti. Není jasné, proč se B. Štěpánek rozhodl zkombinovat anglická jména s českými. Nejspíše přeložil ta jména, ke kterým našel vhodný český ekvivalent a ostatní ponechal. Proč ale potom neudělal z Peggy Markétu? Řešení Zory Wolfové je vyváženější a počítá se vzdělaným čtenářem (nebo alespoň rodičem), který je schopen anglická jména přečíst. Většina z nich je buď známá i v našem prostředí (John) nebo se čte stejně, jak se píše (Titty, Peggy).

Štěpánek se drží originálu v případě jména papouška Polly. Wolfová jde o krok dál a nahrazuje jméno typické pro anglické papoušky běžnějším jménem českým – Lóra. Tomu také odpovídá její promyšlenější zpracování slov, která Lóra (Polly) říká. V anglickém originále Peggy vysvětluje, že učili papouška říkat ”Pieces of Eight”, ale on umí pořád jenom ”Pretty Polly” (Ransome, str.123). Štěpánek je při převodu těchto slov do češtiny stejně nedůsledný jako v případě vlastních jmen. Amazonky podle něj učí Polly říkat ”Třesky, blesky”, ale ona stále opakuje jen ”Pretty Polly” (Štěpánek, str. 89). Wolfová se drží českých ekvivalentů: ”Samé dukáty” a opakovaného ”Lóra!Lóra!” (Wolfová, str.120).

Další viditelný rozdíl týkající se jmen je v případě Nancy, alias Vlasty Blackettové. Její vlastní jméno není Nancy ani Vlasta. Podle Ransoma se

jmenuje Ruth. Ale strýček Jim jednou prohlásil, že Amazonky byly ”ruthless” a proto se musela přejmenovat na Nancy (Ransome, str.113). Tuto slovní hříčku nelze do češtiny přeložit doslova, protože slovo ruth ani v angličtině nic neznamená a převzít je jako jméno by také nebylo vhodné. Oba překladatelé tedy hledali vlastní řešení. Štěpánek zvolil jako křestní jméno ”Cecílie”, k čemuž Peggy dodává: ”Ale protože strýček Jim řekl, že Amazonky neměly nikdy měkká jména … musily jsme její jméno změnit” (Štěpánek, str.81). Hra se slovy je tím vlastně úplně smazána. Wolfové se podařilo najít křestní jméno anglické, dostatečně srozumitelné dětskému čtenáři, které navíc umožňuje slovní hříčku v češtině: ”Jmenuje se Lilly, ale strýček říká, že Amazonky žádné lilie nebyly…” (Wolfová, str. 109).

Pokus uchránit děti před nesrozumitelnými reáliemi vede B. Štěpánka ještě dál. Vynechává například veškeré úryvky básní na začátku některých kapitol. Snad mu připadají nadbytečné, snad nemá k dispozici jejich již hotový překlad a sám se do něj nechce pouštět. Zora Wolfová ve své verzi vyřešila tento problém použitím překladů Konstantina Biebla a Soni Nové. To, že jsou verše převzaty ze starších překladů a nejsou dílem Wolfové, lze doložit také tím, že v první kapitole jsou k úryvku přidány dva předcházející verše, které doplňují jeho smysl. Pro českého čtenáře, který se v dětství nesetká s Keatsem by báseň začínající uprostřed věty postrádala smysl.

Štěpánek také zcela opomíjí královnu Alžbětu. Je to s podivem, protože v době jeho práce na překladu byla britská královská rodina dětem mnohem známější než v době komunismu. Přesto větu: “You can be Queen Elizabeth going aboard the ships at Greenwich that were sailing to the Indies” (Ransome, str.23) převádí jako: “Budeš jako indická královna, která se vrací lodí do Indie” (Štěpánek, 16). Tím se také ochuzuje o situaci, kdy maminka říká Johnovi “kapitáne Drakeu” (Wolfová, str.26). Zora Wolfová všechny tyto odkazy na anglickou kulturu reflektuje a překládá.

Snaha vyhnout se problémům s převody anglických názvů v Štěpánkově překladu se odráží i v práci s názvy knih, zmiňovanými v průběhu děje. V překladu se o knihách sice mluví, ale jsou bez názvu. Kniha kapitána Flinta se v originále jmenuje “Mixed Moss” (Ransome, str.333). Zora Wolfová z ní udělala “Mozaiku z cest” (Wolfová, str.319), což vystihuje obsah knihy – příběhy strýčka Jima, které prožil na svých námořních cestách. U Štěpánka se vždycky mluví jen o nějaké knize, kterou píše kapitán Flint.

Ve Štěpánkově překladu můžeme také vystopovat jistou snahu o časovou aktualizaci díla. Tento pokus se zdá být nepochopitelným, neboť Štěpánkův překlad vznikl pouze několik let po vydání originálu. Přesto překladatel posouvá datum smlouvy mezi Amazonkami a Vlaštovkami z původního roku 1929 do roku 1933: “Podepsáno a zpečetěno na tomto místě, Ostrově Divokých Koček, v měsíci srpnu 1933” (Štěpánek, str.84). Wolfová se vrací k původnímu datu, ačkoli v jejím případě by jeho posunutí do pozdějších let bylo pochopitelnější.

Překlad Z. Wolfové se vyznačuje lepším jazykovým cítěním a vzděláním v oblasti slangových výrazů z námořnického a pirátského jazyka. Lze předpokládat, že už ve třicátých letech se volalo: “skála po pravoboku” (Wolfová, str.42) a ne “skála po levé straně” (Štěpánek, str.30). Nemluvě o tom, že v originále stojí: “Rock on the starboard bow” (Ransome, str.42), což opravdu znamená pravou a ne levou stranu. Také je lepší být “mořským vlkem” (Wolfová, str. 112) než “námořním psem” (Štěpánek, str. 84), i když v originále stojí “sea-dog” (Ransome, str.116). Dnešní děti dobře ví, že na palubě by měl být “lodní deník” (Wolfová, str.113) a ne “námořní kniha” (Štěpánek, str.84).

S námořnickým slangem souvisí i odborné výrazy popisující jednotlivé části lodi. Pro české děti je plavba na lodi mnohem exotičtější záležitostí než pro děti anglické, které mají přístup k moři. Ale i přes větší znalost částí lodi a postupů při plachtění vysvětluje v některých pasážích Ransome, jak která věc vypadá a k čemu slouží. Zora Wolfová se drží jeho příkladu a snaží se tímto dodat knize kromě funkce zábavné také funkci naučnou. To je možno vidět i v její volbě uvést na začátku kapitol úryvky z anglických básní. Štěpánkova verze počítá s funkcí výchovnou, ale naučné pasáže zkracuje. Souvisí to také s nedostatkem terminologie.

Porovnejme například odstavec, ve kterém Vlaštovky zvedají stožár. Ransome vysvětluje, že železné kolečko se jmenuje “traveller, because it moved up and down the mast” (Ransome, str.25). Wolfová to dětem objasňuje jako železný kroužek, “kterému se říká jezdec, protože putuje dolů a nahoru po stěžni” (Wolfová, str.25). Štěpánek má jenom železný kruh, “který klouzal po stožáru vzhůru a dolů” (Štěpánek, str.17), bez užití jakéhokoli termínu. Také vynechává závorku vysvětlující, co je to kladka: “…sheave (which is a hole with a little wheel in it )…” (Ransome, str.25), kterou Wolfová překládá: “což je vlastně dírka a v ní malé kolečko” (Wolfová, str.25). Štěpánek naopak zmiňuje nějaký otvor ve stožáru, který by mohl být onou zapomenutou dírkou. Potom ale jde o nepochopení textu.

Zajímavým překladatelským problémem je tatínkův telegram oznamující Vlaštovkám, že mohou tábořit na ostrově. Původní verze zní: “Better drowned than duffers if not duffers wont drown” (Ransome, str.12). Oba překladatelé ruší strohost anglického telegramu a přidávají do obou vět slovesa. Je to vynuceno jazykově, v češtině by věty v původní podobě nemohly existovat: “Líp se utopit, než být packaly, jestliže nejste packalové, neutopíte se” (Štěpánek, str.8), “Raděj se utopit, než být ňouma. Jestli nejsou ňoumové, neutopí se” (Wolfová, str.12).

Přidáním teček a čárek do textu telegramu se však čeští čtenáři připravují o Zuzaninu otázku: “But what are duffers if not duffers?” (Ransome, str.15) Štěpánek i Wolfová volí méně přesnou verzi. U Wolfové Zuzana reaguje alespoň na smysl listu: “Ale co myslí tím – jestli ňouma není ňouma?” (Wolfová, str.16). Štěpánek se pokouší použít slova telegramu, ale necituje je přesně, takže slovní hříčky stejně nedosáhne: “Ale co znamená packalové, jestliže nejste packalové?” (Štěpánek, str.10).

Závěrem je nutno především vyzvednout přínos Zory Wolfové. Ačkoli starší generace, zvyklá na Vlastu a Jana, mohla proti novému překladu protestovat, není pochyb, že si jej Ransomova kniha zasloužila. Ta verze, kterou čtou dnešní děti, není moderní jen svým jazykem. Wolfová v překladu udělala mnoho důležitých změn, které jeho kvalitu přibližují kvalitě originálu. Štěpánkův překlad vyzvedává výchovnou funkci textu spolu s funkcí zábavnou, ale méně si všímá Ransomovy snahy poučit dětského čtenáře. Mimo to připravuje Štěpánek děti o informace o anglickém prostředí (viz královna Alžběta jedoucí do Indie), verše anglických básníků atd. Wolfová naopak tyto informace neopomíjí, ale snaží se i doplnit (viz báseň od Keatse). Wolfová navíc přebírá i Ransomovy pasáže vysvětlující fungování lodí a principy plachtění ne jenom jako nezajímavé, nepochopitelné odstavce, ale jako texty umožňující našim dětem poznat prostředí, které jim není blízké.

Ransome, A.: Swallows and Amazons. Puffin Books 1976.

Ransome, A.: Boj o ostrov. Přel. B. Štěpánek. Praha 1934.

Ransome, A.: Boj o ostrov. Přel. Z. Wolfová. Praha 1982.