Mezinárodní týmu genetiků, archeologů, antropologů a historiků, který vede Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU, se podařilo zrekonstruovat vůbec nejhlubší geneticky doložený rodokmen. Studie mj. odhalila, že avarské komunity přísně dodržovaly patrilineární systém a že klíčovou roli v sociální soudržnosti společnosti hrály ženy.
Vědecký tým analyzoval DNA ze 424 jedinců, díky čemuž se mu podařilo zrekonstruovat rodokmen, který překlenuje devět generací a asi 250 let. „Zjistili jsme, že asi 300 jedinců mělo nějakého svého blízkého příbuzného pohřbeného na stejném pohřebišti. Tato překvapivě vysoká míra příbuznosti nám umožnila rekonstrukci rozsáhlých rodokmenů, a ten devítigenerační nám doslova vyrazil dech,“ přiblížila Zuzana Hofmanová unikátní objev, který zaujal také prestižní časopis Nature.
Přestože nová genetická data ukázala, že generace byly spojené po otcovské linii, klíčovou roli v avarské společnosti hrály také ženy. Ty propojovaly jednotlivé skupiny a klany sňatky, po kterých opouštěly původní rodnou komunitu. „Zajímavé také je, že bylo časté mít za života více reprodukčních partnerů. Více na sobě nezávislých příkladů také ukazuje, že tyto komunity praktikovaly tzv. levirátní svazky. Jejich podstata spočívá v tom, že mužští příbuzní – sourozenci nebo otec a syn – mají potomka se stejnou, jim biologicky nepříbuznou ženou,“ doplnila Hofmanová.
Poslechněte si novou epizodu fakultního podcastu Artefakt. Hosty byli Pavel Skopal a Tereza Bochinová z Ústavu filmu a audiovizuální kultury FF MU, kteří hovořili o historii a osobnostech filmových ateliérů ve Zlíně.
Se spisovatelkou Petrou Klabouchovou o studiu na Filozofické fakultě MU, o inspiraci severskými detektivky či o chystaném hororu Ignis Fatuus.
