|
|
|||||||
| o výstavy | o instituce | o výzkumy | o badatelé | o publikace | o mapa | ||
|
o
Slovanská železářská huť
Habrůvecká bučina (okr. Blansko, 1996-97) Terénní archeologický výzkum železářské huti se omezil na položení sondy 10 metrů jižně od sondy z minulého roku (Obr.1, 2). Sonda postihla kulturní vrstvu uloženou pod lesním humusem mocnou od 20 do 45 cm. Obsahovala materiál patrně spláchnutý, či sesutý z odpadních vrstev situovaných nad sondou v mírném svahu, které zatím nebyly sondou zachyceny. Materiál obsahoval četné keramické střepy, zlomky mazanice a technologický odpad. Ten zahrnoval četné zlomky keramických dyzen, kousky železné rudy (většinou limonit) a zlomky vápence. Úloha vápencových úlomků nebyla zatím uspokojivě vysvětlena (snad přidáván jako struskotvorná přísada?). Úlomky mazanice o síle do 5 cm naznačují, že někde v prostoru nad sondou existoval objekt, patrně obytný, z nějž mazanice pochází. Je to zatím ojedinělý náznak zjištěného obytného objektu v rámci areálu slovanských hutí. Předběžné vyhodnocení archeologického výzkumu Charakteristika huti: Huť je situována v dnes suchém bočním údolí v nadmořské výšce 420 m uprostřed staré železářské oblasti. Poloha uprostřed státní přírodní rezervace Habrůvecká bučina si vyžaduje specifické způsoby vedení výzkumu při respektování ekologického režimu. Situování hutí v blízkosti důlního pole (cca 500 m severně) a terénní příznaky komunikací a milířišť v blízkosti lokality naznačují širší provozní souvislosti - i když současné užívání zařízení nebylo a patrně ani nebude spolehlivě prokázáno - právě pro značné množství reliktů železářské výroby v dané oblasti, která byla slovanskými hutníky exploatována po více jak čtyři století. Pokračující těžba železných rud do konce 19. století patrně smazala řadu hmotných dokladů starších výrobních činností. Datování: Charakter huti a konstrukce jediné dosud nalezené železářské redukční pece ukazuje na provoz v po - velkomoravském období, kdy byly původní tradice a technologické zkušenosti přerušeny a nahrazeny novými. Užití šachtové nadzemní pece toto vročení naznačuje (Obr. 3, 4). Početné úlomky keramiky tvoří hlavní datovací materiál, který navozuje další souvislosti. Keramický materiál: Početný keramický materiál dovoluje přesnější datování huti a svým tvaroslovím, které je až na výjimky totožné s materiálem z hradiště Staré Zámky u Líšně (vzdušnou čarou 10 km vzdálené lokality), ukazuje na centrum, z něhož byly železářské aktivity vedeny. Tato část Moravského krasu nebyla do počátku 13. století osídlena. Keramický materiál odpovídá materiálu získanému Č. Staňou a jím datovaný do přelomu 10. a 11. století (Staré Zámky - 6. horizont), případně keramice z počátku 11. století z jiných lokalit (Zelená hora). |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Autor textu: PhDr. Jiří Merta | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| o web: jOSEF wILCZEK |
| hlavní stránka výstavy instituce výzkumy badatelé publikace |
