Při odstraňování
povrchové navážky v atriu domů č.18 na Úprkově ulici a č.23 na Hradební
ulici v Prostějově byla pod břidlicovou deskou odkryta kamenná studna.
Vzhledem k celkové rekonstrukci obou domů a jejich statice bylo oddělením
kultury Okresního úřadu v Prostějově nařízeno zajištění a zasypání studny.
Předtím však provedlo Muzeum Prostějovska zjišťovací archeologický průzkum.
Výzkum probíhal pod vedením PhDr. A. Prudké a P. Procházkové.
Studna se nachází v severovýchodní části atria, vlevo
od vchodových dveří domu na Úprkově ulici, v místě plánovaného výtahu.
Na mapě 24-24-07 situaci vymezuje bod 343 mm od Z sekční čáry a 24 mm od
J s.č. Zásyp začínal v hloubce 3,4 m od stávajícího povrchu a prudce se
svažoval k západní stěně studny. Spodní voda se začala objevovat v hloubce
4,2 m a již od této hladiny jsme byly nuceni vodu odčerpávat. Zásyp končil
zhruba v 5 m, i když konec vyzdění studny bylo v hloubce 4,7 m. Studna
byla vystavěna z lomových kamenů spojovaných hlínou, pouze sporadicky bylo
zdivo doplněné cihlami. Konstrukce zdi spočívala na dřevěném základě z
kulatiny ve tvaru čtverce. Čtvercový půdorys udržovala zhruba do jednoho
metru a dál se pak kalichovitě rozšiřovala až do konečného kruhového půdorysu
na povrchu. Zásyp byl tvořen smíšeným materiálem, objevovaly se v něm velké
lomové kameny, zřejmě z ostění studny, úlomky cihel, říční štěrk
promísený hlínou. Převahu v nálezech tvořily zlomky keramiky, méně časté
byly zlomky zvířecích kostí a železných předmětů. Z organických materiálů
byl dochován pásek kůže a dvě opracovaná dřeva.
![Mince z 18. století](mince.jpg) |
K nejvýznamnějším objevům patří nález stříbrné mince - půlkrejcaru,
raženého na počátku 18. století ve Vídni. Ražba může tedy spadat do doby
vlády Leopolda I. (1657-1705), Josefa I (1705-1711) nebo Karla IV (1711-1740).
Podle určení PhDr.J.Šmerdy z numismatického oddělení MZM v Brně je
čitelný rok ražby je 170?, ale mince mohla být v oběhu až do 40. let 18.
stol. Podle jeho vyjádření se jedná spíše o pozdní ražbu Leopolda I. nebo
Karla VI. Vzhledem k tomu, že mince byla nalezena ve svrchní části zásypu,
může být studna starší. Odpovídají tomu nálezy keramiky, které jsou datovány
kromě 18. stol., také do 17. a 16. století. |
Ve spodní části zásypu a při čištění dna byly
nalezeny zlomky keramiky datované spíše do tohoto období. Vzhledem k chybějícím
písemným pramenům nemůžeme, bohužel, datování blíže upřesnit. Je však jasné,
že studna je starší než stojící domy a souvisí s dřívější - renesanční
nebo raně barokní zástavbou.
|