Řešitelé: Mgr. Petr Neruda, Mgr. Zdeňka Nerudová - Ústav Anthropos MZM

   Jedním ze stále nevyřešených problémů moderní prehistorie je přechod středního a mladého paleolitu během nějž došlo k vystřídání druhu Homo sapiens neanderthalensis moderním člověkem Homo sapiens sapiens. Současná antropologie preferuje názor, že mezi oběma druhy člověka není přímá vývojová linie a že neandertálec představuje slepou vývojovou linii. Poněkud do rozporu s tímto stavem poznání se dostávají zkoumané technologie, které tehdejší nositelé používali. Na některých územích totiž nevykazují ostrý předěl nebo výrazné rozdíly, ale kontinuální vývoj, jenž by bylo možné očekávat spíše u vývojové linie aspoň na některých místech. Otázku, zda se odráží biologie člověka v materiální kultuře, nejsme prozatím schopni spolehlivě řešit, zejména proto, že neznáme nositele některých kultur zejména z přechodu středního a mladého paleolitu. Nezbývá nám tedy, než se snažit najít nové nálezy lidských skeletů nebo pracovat s dochovaným archeologickým materiálem a doufat, že objemné práce zkoumající velké množství materiálu ukáží některé obecnější závislosti, v detailech těžce postihnutelné, které by v budoucnu mohly přispět při řešení podobných otázek. 
    U nás je akceptována spíše teorie kontinuálního vývoje (např. Valoch1990), což se odráží i v hledání kontinuálního vývoje paleolitických technologií. Doposud se však práce pohybovaly spíše v typologické rovině, a proto mnohé z našich velikých a důležitých kolekcí neposkytuje dostatečné podklady pro podobné analýzy z našeho území. Určitou cestu může v tomto směru přinést výzkum kolekcí které vykazují podobné technologické směry. Velký význam je spojován s výskytem levalloiské metody, která je spojovány zejména se středopaleolitickými Neandertálci. Objevuje se však i v počátku mladého paleolitu, a tudíž může být považována za jeden z důležitých znaků, které můžeme použit. Tato metoda projevuje na našem území v kulturách bohunicienu a szeletienu, přičemž je zdá, že je v nich využita rozdílným způsobem. Tato problematika již byla na některých lokalitách podrobena technologickým analýzám Nerudová (1995, 1996, 1997, Valoch - Neruda - Nerudová v tisku) nebo byly analyzovány jednotlivé jevy mezi kulturami, jako například srovnání způsobů výroby levalloiských hrotů mezi szeletienem a bohunicienem (Nerudová v tisku). Stále více ale vystupuje do popředí potřeba komplexního zpracování se širším prostorovým i časovým záběrem, který by umožňoval sledovat závislosti jednotlivých znaků, které definují jednotlivé kultury. Za zásadní otázku v tomto směru považujeme překlasifikování významu některých technologicko-typologických znaků zejména v kontaktní zóně bohunicienu a szeletienu. 
    Druhým významným fenoménem je existence bifaciálních předmětů na přechodu středního a mladého paleolitu, které spojují, zřejmě i geneticky, některé kultury na Moravě, popř. ve střední Evropě. Jedná se zejména o micoquien a szeletien, které vykazují řadu podobností, ale i významných rozdílů. I tato problematika vyžaduje zpracování v širším geografickém záběru. Morava je v tomto směru důležitá, protože z ní pochází značné množství kolekcí, na kterých můžeme hledané závislosti sledovat (Neruda v tisku). 
    Obou hlavních problematik se pak dotýká i otázka kontaktu s jinými kulturami popřípadě územími. Bude nutné vyhodnotit například existenci bifaciální debitáže v aurignacienu z poněkud širšího úhlu záběru, než tomu bylo doposud. 
    V ústavu Anthropos jsou uloženy velice bohaté kolekce z počátku mladého paleolitu (Stránská skála, Bohunice, Ořechov, Líšeň - "Čtvrtě", Jezeřany, Ondratice atd.), které nejsou z hlediska zkoumání pravěkých technologií ještě dostatečně využity. Stejná situace je i s lokalitami středního paleolitu. Do této kategorie patří zejména jeskyně Kůlna u Sloupu, která obsahuje nejkomplexnější stratigrafický sled z počátku würmu na Moravě i s absolutními daty a představuje tak důležitý chronologický základ pro toto období. V souvislosti s navrhovaným tématem by bylo velice vhodné zpracovat bohaté kolekce lokalit z okolí Bořitova, které vykazují známky středního i mladého paleolitu a mohly by tak přinést cenné informace pro případné řešení. 
Vzhledem k tomu, že popisovaná problematika představuje jeden z hlavních zaměření obdobných výzkumů ve světě, bude nedílnou součástí projektu i snaha o zařazení moravských sbírek do středoevropského kontextu ve formě srovnání našich kolekcí s adekvátními kolekcemi z Maďarska, Polska, Slovenska, Německa, Rakouska, tj. s územím, které mohlo mít byť jen nepřímý vliv na vývoj lidské kultury u nás. Soubory ze zahraničí nebudou hodnoceny tak podrobně jako naše, neboť by práce překračovala časové a personální možnosti projektu, ale bude nezbytné určit alespoň skladbu využitých surovin a jejich význam pro operační schémata, která jsou s nimi svázána a díky těmto informacím snad bude možné určit další společné nebo rozdílné znaky, které by mohly osvětlit sledovaný problém. 
    V současné době představuje studium technologické klasifikace kamenné štípané industrie a určení distribučních surovinových modelů důležitý faktor ovlivňující charakter industrií a je mnohdy jedinou a nejdostupnější informací, kterou máme k dispozici (zejména u povrchových sbíraných lokalit, kterých je na území Moravy převaha). O efektivnosti těchto metod svědčí i adekvátní zaměření tímto směrem jak u našich, tak i u zahraničních kolegů (J.M.Geneste, E. Boeda, M. Otte, M.H. Moncel, C. Perles, G. B. Tostevin ad.). 
    Všechny lokality by měly být vědecky zhodnoceny podle jednotného klíče klasifikace kamenné štípané industrie, který je již pro tyto účely vytvořen a odzkoušen v praxi (práce M. Olivy, diplomové práce řešitelů). Podobné systémy analýzy znaků existují i v zahraničí, takže naše analýzy mohou poskytnout srovnatelná data i pro ostatní odborníky. Systém je přizpůsoben počítačovému vyhodnocení dat a co největší objektivitě získaných údajů (Neruda 1997). Opírá se o soubor několika analýz, reprezentovaných speciálními formuláři, které jsou pro výsledné zpracování relačně propojeny. Základním souborem je technologická analýzy debitáže a jader a jako doplňkové budou chápány detailní analýzy nástrojů (např. drasadel nebo bifaciálních předmětů). Důležitou součástí technologického zpracování dat bude i vyhodnocení použitých surovin, které zejména v oblasti střední Evropy ovlivňují charakter industrií. Analýza surovin bude  prováděna za pomoci binokulární lupy, neboť pouhé makroskopické určení je za současného stavu poznání nedostatečné a bude konfrontována s novými poznatky o surovinových zdrojích na Moravě.
    Data jsou propojitelná se systémem evidence sbírek v ústavu Anthropos a mohou tak představovat i dále využitelnou informační základnu. Cílem klasifikace je získání co možná nejvíce informací z každého jednotlivého předmětu, kdy je možné s pomocí cílených dotazů tyto informace žádaným způsobem třídit zejména databázovými a statistickými prostředky. V tomto směru je jistě výhodná ta skutečnost, že většina z navrhovaných sbírek je pro řešitele přímo dostupná. 
 Součástí grantového projektu bude i dohledávání nových informací přímo v terénu. Jedná se zejména o možné využitelné surovinové zdroje, které jsou potřebné pro výrobu kamenné štípané industrie nebo o hledání nových, zejména stratifikovaných lokalit. Prospekční práce spojená i s digitalizací starších dokumentačních deníků do formy počítačových plánů by měla vést ke zkvalitnění informační základny uložené ve sbírkách. 
     Projekt byl vzhledem k časové náročnosti sběru dat (velké kolekce čítající tisíce artefaktů) rozložen do 4 let. První tři roky by byly věnovány vlastní analýze materiálu a digitalizaci dat, a to jak z našich lokalit, tak průběžně i z okolních zemí, operativně podle domluvy se zainteresovanými badateli. V měsících vhodných pro povrchovou prospekci by pak za pomoci brigádníků měly probíhat průzkumné a popřípadě sondážní práce zaměřené na rozšíření informační základny. Závěrečný čtvrtý rok bude sloužit k vyhodnocení získaných údajů. 
   Výsledky projektu by měly být zhodnoceny zejména ve formě průběžně publikovaných odborných článků, a to zejména v zahraničních časopisech, protože navrhované téma má nejméně evropský dosah. Není vyloučené ani monografické zpracování, pravděpodobně v řadě monografií "Anthropos" (N.S.) vydávaných Moravským zemským muzeem, které by však vyžadovalo vlastní finanční krytí publikace. Důležitou formou prezentace pak jsou příspěvky na mezinárodních konferencích, které jsou většinou následně publikovány. Neméně důležitým výstupem projektu budou počítačové databáze, které rozšíří informační základnu sbírek ústavu Anthropos MZM. Předpokládáme, že vzhledem k jednotné formě budou informace dostupné i pro ostatní odborníky. 
    Tímto projektem by byly novým a jednotným způsobem zhodnoceny sbírky uložené v našich institucích a srovnány se zahraničními materiály. Nezbytnost takové práce vynikne zejména v porovnání s převládajícími zahraničními způsoby zpracování takového materiálu. Kromě nového zhodnocení práce našich předchůdců přinese projekt i rozšíření sbírkových fondů, protože ze zjišťovacích prací, které jsou již dnes prováděny se ukazuje, že v okolí sledovaných lokalit, zejména pak v oblasti Moravského krasu, je možné nalézt nové lokality s možnými surovinovými zdroji i vlastními projevy člověka (např. ateliéry na zpracování suroviny). 
    Navrhovaný projekt umožňuje skloubit tuto práci s tématy postgraduálního studia obou řešitelů (Petr Neruda: Střední paleolit v Moravských jeskyních, Zdeňka Nerudová: Levalloiské tradice v počátcích mladého paleolitu na Moravě), případně i se spoluprací se zahraničními odborníky (uzavřený projekt spolupráce s A. Ringerem a probíhající spolupráce s M.-H. Moncel z Francie). Navazuje také na předcházející diplomové a publikační práce.

Literatura:
Neruda, P. 1997: Výpočetní technika a zpracování kamenné štípané industrie, in: Macháček ed.: Počítačová podpora v archeologii, 93-104. Brno. 
Nerudová, Z. 1995: Levalloiské tradice v počátcích mladého paleolitu na Moravě, Rkp. nepublik. dipl. práce, Katedra archeologie FF MU Brno. 
Nerudová, Z. 1996: Szeletienská kolekce z Jezeřan I a její vztah k micoquienu, Acta Musei Moraviae (AMM), Sci.soc. LXXXI, 13-36. Brno. 
Nerudová, Z. 1997: K využití cizích surovin v szeletienu na Moravě, AMM, Sci. soc. LXXXII, 79-86. Brno. 
Nerudová, Z. 1998: Pár slov k výpovědní hodnotě  "rychlostudia" zahraničních badatelů v našich sbírkách, Archeologia iuvenis 98/2, roč. 4, 5-7. FF MU Brno. 
Nerudová, Z. v tisku a: Levalloiský koncept.Nástin současných názorů, AMM v tisku 
Nerudová, Z. v tisku b: K otázkám výroby levalloiských hrotů v bohunicienu a szeletienu, Pravěk v tisku. 
Stringer, Ch. - Gamble, C. 1995: In Search of the Neanderthals. Solving the Puzzle of Humans Origins. Thames and Hudson. 
Valoch, K. 1990: La Moravie il y a 40 000 ans. Mémoires du Musée de Préhistoire Ille-de-France. 
Valoch, K. - Neruda, P. - Nerudová, Z. v tisku: Stránská skála III. Ateliers des Bohunicien. Památky archeologické, Praha. 
 

Summary
A very important problem of the world Prehistory is continuity of the transition between Middle and Upper Palaeolithic. The Neanderthals are changed by the Modern Humans with all cultural occurences. One of the solutions of this problem is comparison of the using technological characteristics. Moravia is important region with the great significant colections of the adekvate period. The projekt will compare the relation of raw materials and  operation schemas with the help of the computer databases.