Otevřením
Dietrichsteinského paláce v roce 1991 zpřístupnilo Moravské zemské muzeum
nejširší veřejnosti dlouho postrádanou archeologickou expozici "Pravěk
Moravy". Tato expozice zachycuje nejdelší, téměř jeden milion let trvající
dějiny vývoje lidské pospolitosti na Moravě, od starší doby kamenné až
po dobu stěhování národů (900 000 př. N. l. - 6. Stol. A .l).
Období pravěku je zde prezentovámo ve dbou ideových, navzájem však souvisejících,
a proto chronologicky a prostorově souběžných dějových liniích.
Na jedné straně je to tradiční až starožitnické pojetí, kdy projevy hmotné
kultury jsou tříděny a řazeny podle archeologických kultur. Tento způsob
prezentace uvítají např. studenti nebo amatérští zájemci o archeologii,
neboť zde naleznou ukázky typického, zejména keramického, kamenného a bronzového
inventáře všech archeologických kultur moravského pravěku. Nechybí zde
ani mapy územního rozšíření jednotlivých kultur s vyznačením nejvýznamějších nalezišť. |
Plechový
nápažník "borotického typu" (kultura únětická).
|
Část
kostěného obložení s rytinou čtyřkolového vozu (kultura platěnická)
z Dobrčic.
|
Meč
typu Boiu ze střední doby bronzové (kultura středodunajská mohylová) z
Kojátek.
|
Těžiště expozice
se však její autoři usilovali posunout do roviny komplexnější, historického
pohledu na dějiny pravěké Moravy. V prvé řadě byla tedy věnována pozornost
tomu, co tvořilo základ obživy pravěkých populací, jak vypadalo hospodářství
v základních vývojových etapách pravěk a jaké prodělávalo kvalitativní
i proporční změny. Např. lov a sběr ve starší době kamenné vystřídalo kopaničářské
zemědělství v mladší době kamenné, zavedením orby dřevěným rádlem v pozdní
době kamenné umožnilo rozvoj neagrárních výrobních odvětví, zejména metalurgie
a směny atd. |
Neméně důležitým
a sledovaným aspektem se stala také struktura a organizace společnosti,
kde zejména na základě různých sídlištních forem, sídelních objektů a projevů
pohřebního ritu lze postihnout vývoj od rodové matrilineární společnosti
velkorodin přes patrilineární s párovými rodinami k rozpadu rodové pospolitosti,
vzniku vojenských demokracií a raně třídní společnosti s kmenovými svazy
a přestátními útvary. Stranou posléze nezůstal ani svět náboženských představ
pravěkého člověka, o němž nám nejvíce prozrazují jeho pohřby, kultovní
objekty a nálezy (např. lidské a zvířecí plastiky, antropo- a zoomorfní
nádoby, různé amulety apod.)
Bronzová
náholenice ze starší doby železné
(kultura
horákovská) z Kuřimi.
|
Zoomorfní
nádobka (kultura s moravskou malovanou keramikou) y Kroměříže.
|
Bronzové
vědro ze starší doby železné, ve kterém byl uložen poklad šesti bronzových
šálků (kultura platěnická) z Nákla u Olomouce.
|
Uvedené skutečnosti,
jsou dokumentovány značným množstvím vesměs autentického archeologického
materiálu, pocházejícího ponejvíce ze sbírkových fondů Archeologického
ústavu MZM Brno. Opomenuty však nezůstaly ani nejvýznamější nálezy uložené
na jiných archeologických pracovištích Moravy. Vypovídací schopnosti archeologických
předmětů samotných umocňují rekonstrukce nálezových situací (např. kostrový
hrob kultury s lineární keramikou z Vedrovic, dětský kostrový pohřeb starší
doby bronzové v nádobě z Olbramovic, halštatský velmožský hrob z Oslavan)
a některé modely stavebních objektů (např. opevněný kruhový areál kultury
s moravskou malovanou keramikou z Těšetic, dvorcovité seskupení domků z
mlado- bronzového sídliště u Lovčiček). Bylo by možno se ještě sáhodlouze
rozepisovat o dalších zde prezentovaných nálezech, mnohdy evropského, ba
i světového významu (vzpomeňme jen bohatý, zlatem a drahokamy vybavená
hrob velmože z doby stěhování národů z Blučiny), nic však nemůže nahradit
empirický poznatek a autentický zážitek. |
Nezbývá tedy než
doporučit osobní návštěvu a na vlastní oči spatřit mnohdy poprvé zde prezentované
poklady dávných věků.
Autor
textu: PhDr. Milan Salaš, CSc.
|