sipka Anaximen�s

sipkaVzduch

Zpracov�no podle: W. K. C. Guthrie, A History of Greek Philosophy I (uv�d�no jako "G").

Zlomky

  1. ... stejn� jako on [Anaximandros] tvrd�, �e z�kladn� p�irozenost je jedna a neomezen�, ale nikoli neur�it� (ἀόριστον) , jak tvrd� Anaximandros, n�br� ur�it�, nebo� ji naz�v� vzduchem; li�� se ve sv�ch existuj�c�ch podob�ch ��dkost� a hustotou. Kdy� se z�e�uje, st�v� se ohn�m, a kdy� se zhu��uje, st�v� se v�trem, pak oblakem a (kdy� se zhu��uje je�t� v�ce) vodou, potom zem�, potom kameny; a ostatn� v�ci vznikaj� z t�chto. Tak� on �in� pohyb v��n�m a tvrd�, �e skrze n�j se t� uskute��uje zm�na.

    Theofrastos u Simplikia, In Arist. Phys. 24, 26 (DK 13 A5)

  2. ... po��tkem (ἀρχή) je neomezen� vzduch, z n�ho povst�v�, co je, co bylo a co bude, bozi i bo�sk� v�ci a ostatn� povst�v� z jeho potomstva. ...
    A je pr� neust�le v pohybu; nebo� v�ci, kter� se m�n�, se m�n� pouze tehdy, jsou-li v pohybu.

    Hippolytos, Refutatio I 7, 1 (DK 13 A7)

  3. Jako na�e du�e, jsouc vzduchem, n�s dr�� pohromad� a n�mi vl�dne, tak v�tr [dech] a vzduch obklopuje cel� sv�t.

    A�tios, Placita D. 278, 8-11 (DK 13 B2)

sipka Anaximen�s

sipka Anaximen�s


sipkaZem�

  1. Pohyb existuje od v��nosti; ��k�, �e kdy� se vzduch stla�oval, vznikla nejprve Zem�, a to velmi ploch�; proto se tak�, co� je pochopiteln�, vzn�� na vzduchu ...

    A6 z Pseudopl�tarchov�ch Stromateis.

  2. Zem� je ploch�, vzn�� se na vzduchu a podobn� t� Slunce, M�s�c i v�echna ostatn� t�lesa nebesk�, je� jsou v�echna ohniv�, se vzn�ej� na vzduchu d�ky sv� plochosti.

    A7 z Hippolyta.

  3. Anaximen�s, Anaxagoras a D�mokritos tvrd�, �e p���inou jej� [tj. Zem�] nehybnosti je plochost: nebo� neprot�n� vzduch pod sebou, n�br� zakr�v� jej jako poklice, co� je zjevn� to, co ploch� t�lesa �in�; ani v�try jimi toti� nemohou pro jejich odpor snadno pohnout.

    A20, Aristotel�s, O nebi 294b14-18.

  4. Anaximen�s ��kal, �e m� Zem� podobu desky stolu.

    A20 z A�tia.

sipka Anaximen�s


sipkaV�klad

sipka Anaximen�s


sipkaNebesk� t�lesa

    Vznik nebesk�ch t�les
  1. ... a Slunce, M�s�c i zb�vaj�c� nebesk� t�lesa maj� sv�j po��tek vzniku ze Zem�. V�dy� prohla�uje, �e je Slunce Zem�, �e v�ak rychl�m pohybem z�skalo nadm�ru tepla.

    A6 z Pseudopl�tarchov�ch Stromateis.

  2. Vznikla pak nebesk� t�lesa ze Zem� t�m, �e z n� vystupuje vlhkost, jej�m z�e�ov�n�m vznik� ohe� a z ohn� stoupaj�c�ho do v��e se tvo�� hv�zdy. A jsou i zemsk� t�la v oblasti nebesk�ch t�les a z�rove� s nimi se ot��ej�.

    A7 z Hippolyta.

    3. Podoba a povaha
  3. Anaximen�s ��k�, �e hv�zdy maj� ohnivou p�irozenost, av�ak obsahuj� tak� t�lesa zem�, kter� jsou jimi nesena a nejsou viditeln�.

    A14 z A�tia

  4. Anaximen�s ��kal, �e je Slunce ploch� jako list.

    A15 z Aetia

  5. T� Slunce, M�s�c i v�echna ostatn� t�lesa nebesk�, je� jsou v�echna ohniv�, vzn�ej� se na vzduchu d�ky sv� plochosti.

    A7 z Hippolyta

    6. Pohyby kolem Zem�
  6. ��k�, �e se nebesk� t�lesa nepohybuj� pod Zem�, jak se domn�vali druz�, n�br� kolem Zem�, jako kdy� se kolem na�� hlavy to�� plst�n� �apka; a Slunce se ukr�v� ne t�m, �e se dostane pod Zemi, n�br� t�m, �e je zakr�v�no vy���mi ��stmi Zem� a �e se zv�t�uje jeho vzd�lenost od n�s. A hv�zdy neh�ej� pro velikou vzd�lenost.

    A7 z Hippolyta.

  7. Anaximen�s ��k�, �e hv�zdy se nepohybuj� pod Zem�, n�br� kolem Zem�.

    A14 z A�tia.

  8. Mnoho star�ch astronom� bylo p�esv�d�eno, �e Slunce se nepohybuje pod Zem�, n�br� kolem Zem� a t�to oblasti, a �e miz� a p�sob� noc proto, �e je Zem� na severu vysok�.

    Aristotel�s, Meteorologika B1, 354a28.

sipka Anaximen�s


sipkaV�klad

sipka Anaximen�s


sipkaZhodnocen�

Vztah Anaximenovy kosmologie a filosofie

Guthrie:

V n�kter�ch rysech je jeho kosmologie a kosmogonie naivn�j�� ne� Anaximandrova. Zato skute�nost, �e Anaximen�s nech�v� i Slunce vzniknout ze Zem�, prozrazuje jeho nez�vislost na n�bo�ensk�ch koncepc�ch. Ov�em celkov� je jeho teorie m�n� p�esv�d�iv� ne� Anaximandrova. Nav�c se mo�n� pouze inspiroval v m�tick�ch kosmogoni�ch, proto�e u H�sioda se ��k�, �e Zem� zrodila Nebe.

Na rozd�l od Anaximandra vznik� ohe� nikoliv z�rove� se Zem�, n�br� teprve v�parem z n� - je ov�em t�ko vysv�tlit, jak do�lo k vypa�ov�n�, kdy� tu nebyl ��dn� ohe�. Dochovan� materi�l nedovoluje vysv�tlit, pro� Anaximen�s p�edpokl�dal, �e nejd��ve z ��sti vzduchu kondenzac� vznikla Zem� a �e z�ed�n� vytv��ej�c� ohe� je pouze sekund�rn� proces, kter� vych�z� ze zemsk� vlhkosti.

Hypot�za zhu��ov�n� a z�e�ov�n� je plodn�, ale nev�noval tolik pozornosti detailn�mu propracov�n� syst�mu.

Obecn� je uspo��d�n� kosmu stejn� jako u Anaximandra: ve st�edu je Zem� a na n� voda, kolem n� vzduch nebo mlha a ohe� v�etn� nebesk�ch t�les zauj�m� nejho�ej�� m�sto.

Zcela z�ejm� u�inil �stup od Anaximandra v tom, �e sv�t pro n�j byl sp�e polokoul� ne� koul� . T�m se bl�� m�tick�m vypr�v�n�m. O tvaru nebo rozsahu vzduchu pod zem� nen� nikde ani zm�nka. Zem� mo�n� dosahuje a� k obvodu kosmu, a proto nebesk� t�lesa nemohou j�t pod ni.

Nad Anaximandra jde jenom v tvrzen� z Hippolyta A7, �e hv�zdy neh�ej�, proto�e jsou od n�s daleko. T�m tvrd�, �e jsou d�le ne� Slunce.

Vzduch na rozd�l od Anaximandrova apeira je sou��st� kosmu, a dokonce jeho ��d�c�m principem, od n�j� vych�z� ve�ker� d�n� a to i na "kosmick�" �rovni. D�ky tomu je souvislost "filosofie" a kosmologie u��� ne� u Anaximandra, u n�j� apeiron nehraje p�i popisu kosmu ��dnou roli. Anaximenova kosmologie - podoba a pohyb nebesk�ch t�les - naopak vzduch p�i v�kladu hodn� vyu��v�. V�sledek je ale m�n� p�esv�d�iv�. Anaximenovy spekulace v n�kolika bodech zaost�vaj� za Anaximandrov�mi.

sipka Anaximen�s


sipkaKritika a dom��len�