Po��tky
|
Po��tky
-
Anaxagoras tak� p�edpokl�d� nekone�n� po�et (ἄπειρα)
princip�,
toti� homoiomerie
(ὁμοιομερῆ)
a opozita
(τἀναντία)
, zat�mco Empedokl�s pouze
takzvan� "prvky"
(στοιχεῖα)
. K m�n�n�, �e principy jsou po�tem
nekone�n�, Anaxagoras podle v�eho dosp�l tak, �e pokl�dal za pravdiv�
obecn� n�zor filosof� p��rody, �e ��dn� v�c nevznik� z ni�eho. (...) Krom� toho skute�nost, �e opozita vznikaj�
ze sebe navz�jem, vede k t�mu� z�v�ru, nebo� musela b�t v sob� u� obsa�ena. Pokud toti� v�e, co vznik�, mus� vznikat
z toho, co je, anebo z toho, co nen�, a pokud je nemo�n�, aby v�c vznikala z toho, co nen� (na tomto n�zoru se toti�
v�ichni filosofov� p��rody shoduj�), usoudili, �e z toho vypl�v� pravdivost zb�vaj�c� mo�nosti, toti� �e v�ci vznikaj�
z toho, co je, neboli z v�c� ji� existuj�c�ch, kter� v�ak pro nepatrnost jejich objemu nejsme s to vn�mat. Tvrd� proto,
�e v�echno je p�im�seno ve v�em, pon�vad� maj� p�ed o�ima vznik�n� v�eho ze v�eho. V�ci se v�ak pr� jev� jako od sebe
odli�n� a dost�vaj� r�zn� jm�na na z�klad� po�etn� p�evahy ��st�, kter� ve sm�si nespo�etn�ch slo�ek p�evl�d� nejv�ce.
��dn� v�c pr� toti� nen� zcela b�l�, �ern� �i sladk�, ani zcela masem �i kost�, n�br� povahou v�ci se zd� b�t to, �eho je
v n� obsa�eno nejv�ce.
A46, Aristotel�s, Fyzika I, 4, 187a 23.
-
Anaxagoras mluv� o prvc�ch (στοιχεῖα)
opa�n� ne� Empedokl�s.
Empedokl�s toti� tvrd�, �e ohe� a ostatn� elementy jsou prvky t�les
(στοιχεῖα
σωμάτων)
a �e se z nich v�echno skl�d�. Anaxagoras v�ak zast�v� opa�n� n�zor, nebo�
tvrd�, �e
(ὁμοιομερῆ)
(nap�. maso, kost a podobn�) jsou prvky
(στοιχεῖα)
, zat�mco vzduch a ohe� jsou sm�si z nich a ze v�ech ostatn�ch
semen. Oba, vzduch i ohe�, sest�vaj� z neviditeln�ch ��ste�ek, kter� se spojily dohromady. Z tohoto d�vodu v�echno z t�chto
dvou vznik�; slovy ohe� a aith�r toti� Anaxagoras ozna�uje tot�.
A43, Aristotel�s, O nebi III, 3, 302a 28.
Mal� a velk�
-
... ve v�em, co se slu�uje, jsou obsa�eny mnoh� v�ci v�elik�ho druhu a semena v�ech v�c�, kter� maj�
v�elik� tvary
(ἰδέας), barvy a chuti.
B4 ze Simplikia, In Arist. Phys. 34, 29.
-
Ani u mal�ho toti� nen� nic nejmen��, n�br� v�dy je n�co je�t� men��ho (nen� toti� mo�n�, aby jsoucno nebylo).
Podobn� je tak� v�dy n�co v�t��ho ne� to, co je velk�. A co do mno�stv� je velk� rovno mal�mu a ka�d� v�c je sama v��i
sob� velk� i mal�.
B3 ze Simplikia, In Arist. Phys. 164, 17.
-
A proto�e d�ly velk�ho a mal�ho jsou co do po�tu stejn�, tak je tak� v�echno ve v�em (ἐν
παντὶ πάντα)
. Nen� mo�n�, aby byly v�ci
zvl, n�br� v�echny maj� pod�l
(μετέχει)
v�eho. Proto�e nen� mo�n�,
aby existoval nejmen�� d�l, nem��e se s�m od sebe odd�lit
ani osamostatnit, n�br� pr�v� jako na po��tku i nyn� mus� b�t v�e pohromad�. Ve v�em jsou p��tomny mnoh� v�ci a
mno�stv� odlu�ovan�ho je stejn� ve v�cech v�t��ch i men��ch.
B6 ze Simplikia, In Arist. Phys. 164, 26.
νοῦς
-
S v�jimkou Mysli je ve v�em p��tomen d�l v�eho. Existuj� v�ak v�ci, v nich� je p��tomna i Mysl
(νοῦς).
B11 ze Simplikia, In Arist. Phys. 164, 23.
-
V�echny ostatn� v�ci obsahuj� d�l z v�eho, av�ak Mysl je neomezen�, samovl�dn� a nen� s ni��m sm�ena, n�br�
je jenom sama o sob�. Kdyby toti� nebyla sama o sob�, n�br� by se byla s n���m sm�sila, m�la by d�l ze v�ech v�c�, i kdyby
se sm�sila jen s n�kterou, pon�vad� jak jsem �ekl d��ve, v ka�d� v�ci je obsa�en d�l ze v�eho. A tyto p�im�en� v�ci by j�
br�nily, tak�e by nemohla vl�dnout ni�emu t�mt� zp�sobem, jako kdyby byla pouze sama o sob�. Je toti� ze v�ech v�c� nejjemn�j��
a nej�ist��, m� o v�em ve�ker� pozn�n� a vl�dne nejv�t�� silou. Mysl t� ovl�d� v�echny v�ci, kter� maj� �ivot, a� u� jsou
v�t�� �i men��. Mysl ovl�dla i ve�ker� ot��en�, tak�e ot��en� za�alo. ...
Mysl je cel� podobn�, kvantitativn� v�t�� i men��. Naproti tomu ��dn� v�c nen� podobn� ��dn� jin�, n�br� jedna ka�d�
v�c je t�m, �eho je v n� nejv�ce a co v n� bylo a je nejzjevn�j��.
B12 ze Simplikia, In Arist. Phys. 164, 24.
V�klad
|
-
Anaxagor�s zav�d� z�ejm� (podle Aristotela - A46; viz t� Simplikios, In Arist. Phys. 155, 24) neomezen� po�et
po��tk�, jimi� jsou l�tkov� neslo�en� homoiomerie
(maso, vlas, zlato...) a protiklady (vlhko - sucho, teplo - chlad, sv�tlo - tma; A43, B4). To mu umo��uje vyhnout se pot��m
p�i vysv�tlen�, jak m��e n�co vzniknout z n��eho �pln� jin�ho. Z�rove� jej to p�iv�d� k zaj�mav�m d�sledk�m v souvislosti s
tvrzen�m, "v�e je ve v�em".
-
P�itom na rozd�l od atomist� (a snad i Empedoklea) nestanovuje nejmen��, "atom�rn�" d�l ka�d�ho po��tku, n�br� p�ipou�t�
d�len� donekone�na, ani� by se ob�val z�niku jsoucna v nejsoucno.
-
Odli�uje i ��innou p���inu, p���inu po��tku pohybu, j� je n�s. Jeho charakteristika a p�soben� v�ak nejsou zcela
jasn�.
Kosmogonie
|
Po��te�n� stav
-
V�echny v�ci byly pohromad� (ὁμοῦ
χρήματα
πάντα
ἦν)
, neomezen� co do mno�stv� i co do malosti, pon�vad� i malost byla neomezen�. A kdy� byly
v�echny v�ci pohromad�, nebyla ��dn� z nich pro svou malost z�eteln�. V�echno toti� zauj�maly
ἀήρ
a
αἰθήρ
, kter� byly oba neomezen�, je�to jsou v celku v�ech v�c� nejv�t�� mno�stv�m i velikost�.
B1, Simplikios, In Arist. Phys. 155, 26.
-
Av�ak d��ve ne� byly tyto v�ci odd�leny, byly v�echny je�t� pohromad� a ani ��dn� barva nebyla z�eteln�. Tomu toti�
br�nila sm�s v�ech v�c�, vlhka a sucha, tepla a chladu, sv�tla a tmy, nebo� ve sm�si bylo mnoho zem� a semena co do po�tu
nespo�etn�, kter� se nepodobala sob� navz�jem. V�dy� ani u ostatn�ch v�c� se ��dn� nepodob� jedna druh�. A proto�e je tomu
takto, mus�me p�edpokl�dat, �e v�echny v�ci byly obsa�eny v celku.
B4 ze Simplikia, In Arist. Phys. 34, 21.
P�soben� Mysli
-
Mysl ovl�dla i ve�ker� ot��en�, tak�e ot��en� za�alo. A nejprve za�ala ot��et v mal�m rozsahu, ale ten se nyn�
zv�t�uje a v budoucnosti bude rozsah ot��en� je�t� v�t��. A v�echny v�ci, kter� jsou m�eny, odlu�ov�ny a rozd�lov�ny,
jsou Mysli zn�my. A v�echno, co m�lo b�t, co bylo a co je nyn�, to v�e Mysl uspo��dala
(διεκόσμησε)
, v�etn� tohoto ot��en�
(περιχώρησις)
, j�m� se
nyn� ot��ej� hv�zdy, Slunce a M�s�c i ἀήρ a αἰθήρ, kter� se odlu�uj�. A
toto ot��en� zp�sobilo odlu�ov�n�. A odlu�uje se hust� od ��dk�ho, tepl� od studen�ho, jasn� od temn�ho a such� od
vlhk�ho. Existuj� pak mnoh� d�ly mnoha v�c�, av�ak ��dn� v�c se �pln� neodlu�uje ani neodd�luje od druh� s v�jimkou
Mysli.
B12 ze Simplikia, In Arist. Phys. 164, 24 + 156, 13.
-
A kdy� Mysl zapo�ala pohyb, nastalo odlu�ov�n� od v�eho, co se pohybovalo; a nakolik Mysl uv�d�la do pohybu,
toto v�e bylo rozd�leno. A kdy� se v�ci pohybovaly a rozd�lovaly, ot��en� p�sobilo mnohem v�t�� rozd�lov�n�.
B13, Simplikios, In Arist. Phys. 300, 31.
Kosmogonick� proces
-
Vzduch i aith�r se toti� odlu�uj� od obklopuj�c�ho mno�stv� a toto obklopuj�c� je co do kvantity neomezen�.
B2, Simplikios, In Arist. Phys. 155, 31.
-
Hust� a vlhk� a studen� a temn� ustoupily sem, kde je nyn� zem�, zat�mco ��dk� a tepl�, such� a sv�tl�
postoupily daleko do aitheru.
B15, Simplikios, In Arist. Phys. 179, 3.
-
Mysl je podle n�ho po��tkem pohybu; t�k� t�lesa zaujala m�sto dole, zat�mco lehk� m�sto naho�e...
A1, DL II, 8.
-
Z t�chto v�c�, kter� se odlu�uj�, tuhne zem�. Voda se toti� odlu�uje z mrak�, zem� z vody, ze zem� pak p�soben�m
chladu tuhnou kameny. A kameny vystupuj� v�ce ven ne� voda.
B16, Simplikios, In Arist. Phys. 179, 8 + 155, 21.
Charakteristika kosmogonick�ho procesu
-
A Theofrastos ��k�, �e Anaxagorovo u�en� se podob� Anaximandrovu. Anaxagoras toti� tvrd�, �e p�i d�len�
neomezen�ho se pohybuj� sourod� v�ci k sob� a �e to, co bylo v p�vodn�m celku zlatem, st�v� se zlatem, a co bylo zem�,
st�v� se zem�.
A41, Simplikios, In Arist. Phys. 27, 11.
-
... kdy� se tyto v�ci takto ot��ej� a odlu�uj� p�soben�m s�ly a rychlosti. Rychlost pak vytv��� s�lu. Jejich
rychlost se v�ak nepodob� ��dn� v�ci, kter� nyn� u lid� existuje, nebo� je to rychlost dozajista mnohon�sobn� rychlej��.
B9, Simplikios, In Arist. Phys. 35, 14.
-
... jeden [Empedokl�s] pova�uje tento proces [kosmogonick�]
za cyklick�
(περίοδος), kde�to druh� [Anaxagoras] za jednor�zov�.
A46, Aristotel�s, Fyzika I, 4, 187a 23.
Vyklad
|
-
Po��te�n� stav je charakterizov�n jako "v�e ve v�em", tedy prom�ch�n� v�ech jsouc�ch "prvk�" tak dokonal�, �e ve sm�si
nelze rozli�it jednotliv� kvality (B1 a B4). U� v tomto stavu ale vynikaly vzduch a aith�r - podle KRS v tom smyslu, �e
vzduch je vlastn� souhrnn�m ozna�en�m pro v�echna studen�, vlhk�, hust� semena, zat�mco aith�r pro semena tepl�, such�, ��dk�.
Proto u� po��te�n� nerozli�iteln� sm�s - jako�to sm�s tepl�ch a studen�ch semen - byla vlastn� sm�s� vzduchu a aith�ru.
-
V po��te�n� f�zi vzniku kosmu hraje velkou roli n�s jako p�sob�c� p���ina. Ov�em jeho p�soben� se z�ejm� omezuje
na po��te�n� uveden� sm�si do ot��iv�ho pohybu (B12) a snad i jeho st�l� udr�ov�n� a urychlov�n� (B13). Naopak nen� jasn�,
�e by se n�jak uplat�ovala jeho schopnost v�echno pozn�vat (B12 v 1. ��sti).
-
Mechanismem formov�n� sv�ta je ot��en� a jeho ��inek - odlu�ov�n� na z�klad� odst�ediv� s�ly.
-
Z l�tkov�ho hlediska p�i kosmogonick�m procesu hraj� v�znamnou roli vzduch a aith�r.
Nebesk� t�lesa
|
-
P�i Diovi, soudcov�, nev��� [tj. �e nebesk� t�lesa jsou bohov�]
, nebo� ��k�, �e Slunce je k�men a
M�s�c zem�.
Mysl�, �e �aluje� Anaxagoru, mil� Mel�te? A tak velice podce�uje� tyto zde a domn�v� se, �e jsou tak m�lo s�etl�,
�e nev�d�, �e knihy Anaxagory z Klazomen jsou plny t�chto v�rok�?
A35, Plat�n, Obrana S�krata 26d.
-
Slunce, M�s�c a v�echny hv�zdy jsou �hav� kameny, kter� jsou spoluun�eny ot��en�m aitheru. Pod hv�zdami se spolu
se Sluncem a M�s�cem pohybuj� v kruhu jak�si t�lesa, kter� jsou pro n�s neviditeln�. Teplo hv�zd nevn�m�me kv�li jejich
velk� vzd�lenosti od Zem� a nadto hv�zdy nejsou tak tepl� jako Slunce, je�to zauj�maj� chladn�j�� oblast. ...
Slunce svou velikost� p�ed�� Peloponn�sos. ...
Hv�zdy ob�haj� pod Zem�.
A42, Hippolytos, Refutatio I, 8, 6-10.
-
� byl ob�alov�n Kle�nem kv�li rouh�n�, proto�e tvrdil, �e Slunce je pr� roz�haven� kus kamene.
A1, DL II, 12.
M�s�c
-
Podob� se, �e [jm�no M�s�ce - σελήνη]
sv�d�� o v�t��m st��� my�lenky,
kterou on
[tj. Anaxagor�s]
pronesl, �e toti� M�s�c m� sv� sv�tlo od Slunce.
A76, Plat�n, Kratylos 409a-b.
-
P��tel, kter� v rozprav� citoval Anaxagorovo: Slunce vkl�d� do M�s�ce z��i, u�inil dobr� dojem.
B18, Pl�tarchos, De fac. in orbe lunae 16, 929b.
-
M�s�c je pod Sluncem a je n�m bl�e. ...
M�s�c nem� sv� vlastn� sv�tlo, n�br� z�sk�v� ho od Slunce. ...
K zatm�n� M�s�ce doch�z�, kdy� ho zasti�uje Zem� nebo n�kdy i t�lesa pod M�s�cem; zatm�n� Slunce nast�v� za
novolun�, kdy� je zasti�uje M�s�c. ...
��kal, �e M�s�c sest�v� ze zemit� masy a �e m� na sob� roviny a rokliny.
A42, Hippolytos, Refutatio I, 8, 8-10.
-
Na M�s�ci jsou pr� obydl�, vrchy a �dol�.
A1, DL II, 8.
Zem�
-
Zem� je sv�m tvarem ploch� a setrv�v� nehybn� v prostoru, a to d�ky sv� velikosti, d�ky tomu, �e neexistuje
pr�zdno, a kone�n� d�ky tomu, �e vzduch, kter� je velmi siln�, nese Zemi, kter� se na n�m vzn��. Co se t��e vodstev na
Zemi, vzniklo mo�e jak z vod na n�, jejich� odpa�ov�n�m se zformovalo v�e do nyn�j�� podoby, tak z �ek, kter� do n�ho
vt�kaj�. �eky vd��� za sv�j vznik z��sti de���m, z��sti vod�m v zemi, pon�vad� Zem� je dut� a m� ve sv�ch dutin�ch vodu.
Nil stoup� v l�t�, proto�e jsou do n�j un�eny vody ze sn�h� na jihu.
A42, Hippolytos, Refutatio I, 8, 3-5.
Meteorit u Aigospotamoi
-
O Anaxagorovi se ��k�, �e p�edpov�d�l: kdy� se n�kter� z nebesk�ch t�les smekne nebo za�n� kol�sat, mus� - kdy�
se p�itom kus odlom� - tento nutn� b�t vr�en ven a spadnout dol�. ��dn� z hv�zd toti� nen� na p�irozen�m m�st�. Jsou
toti� z kamene a t�k� a za sv� sv�tlo vd��� odporu aith�ru. Jsou silou ta�eny v�rem a nap�t�m ob�hu jako i na za��tku,
kdy� studen� a t�k� se vyd�lily z celku, s�la
[v�ru]
jim br�nila spadnout sem. � Anaxagorovu
[p�edpov��]
potvrzuje i Daimachos ve spise
O zbo�nosti
, vypr�v�je �e p�ed spadnut�m kamene byl po sedmdes�t p�t dn� na nebi
vid�t zvl�t� velk� ohniv� t�leso, kter� vypadalo jako ho��c� mrak.
A12, Pl�tarchos, Lys. 12.
-
�ekov� ��kaj�, �e ve druh�m roce 78. olympi�dy Anaxagor�s z Klazomen p�edpov�d�l na z�klad� sv� znalosti
nebesk�ch obvyklost�, v kter� dny m� spadnout k�men ze Slunce, a �e se to stalo za denn�ho sv�tla v distriktu
Thracie bl�zko Aigospotamoi. K�men je st�le ukazov�n, m� velikost povozu a hn�dou barvu. Tak� kometa z��ila za t�ch noc�.
A11, Plinius, Natur. hist. II, 149.
-
U Aigospotamoi spadl k�men, � kdy� Theagenid�s byl archontem v Ath�n�ch [468/467].
A11, Marmor parium 57.
Jin� t�lesa
-
... obklopuj�c� aith�r je svou podstatou ohniv�. Nap�t�m sv�ho v��en� p�itahuje �lomky sk�ly ze Zem� do v��e, ty
zap�lil a tak u�inil hv�zdami.
A71, A�tios, Plac. II, 13, 3; D. 341.
-
Ml��n� dr�ha je odrazem sv�tla hv�zd, kter� nejsou oza�ov�ny Sluncem.
A42, Hippolytos, Refutatio I, 8, 10.
-
Anaxagor�s a D�mokritos ��kaj�, �e komety jsou spole�n� zjeven� bludic, kdy� se tyto d�ky sv�mu p�ibl�en�
zdaj� navz�jem dot�kat.
A81, Aristotel�s, Meteor. I, 6, 342b 25.
-
Komety vznikaj� sbl�en�m planet, vys�laj�c�ch ze sebe plameny, a l�tavice jsou vymr��ov�ny vzduchem
jako jiskry.
A1, DL II, 9.
V�klad
|
-
Zlomky A76 a B18 Anaxagorovi p�ipisuj� v�znamn� objev - M�s�c sv�t� pouze d�ky slune�n�mu sv�tlu.
-
V�klad nebesk�ch t�les je �ist� "v�deck�" - z�ejm� vy�el z pozorov�n�: sv�t�c� t�leso na obloze, n�sledn� p�d ��sti t�lesa,
tato ��st je k�men => sv�t�c� nebesk� t�lesa jsou rychl�m pohybem roz�haven� kameny. S t�mto z�v�rem je v souladu tvrzen�
o rychl�m (podle Guthrieho zlomky B9 a B12 ukazuj�, �e se ot��en� nebe st�le zrychluje) pohybu oblohy, kter� dokonce m��e
vytrhnout t�lesa ze Zem� (A71 - A�tiova zpr�va jako celek sice nebud� p��li� d�v�ru - hv�zdy v�bec ur�it� nemohou vznikat t�mto
zp�sobem, v�dy� bychom museli pozorovat zm�nu jejich mno�stv� -, p�esto tak origin�ln� a ojedin�lou my�lenku z�ejm� nemohli doxografov�
zcela dezinterpretovat).
-
Tvrzen�, �e Anaxagor�s p�d kamene p�edpov�d�l (co� je zcela nemo�n�), vzniklo z�ejm� v Pl�tarchov� dob�, kter� byla
d�v��iv�, a souvis� s jeho obecn�m tvrzen�m, �e Slunce a hv�zdy jsou t�k� t�lesa, udr�ovan� naho�e silou, tak�e je
p�irozen� o�ek�vat, �e ob�as n�jak� z nich spadne.
-
Zlomek A42 (VIII.) z Hippolyta sice tradi�n� klade v�klad o vodstvu do r�mce v�kladu kosmologick�ho, ale u Anaxagory -
na rozd�l od Anaximandra a H�rakleita - nen� z�ejm� p���inn� souvislost mezi nebesk�mi t�lesy a vodn�m cyklem. (Jinou, zvl�tn�
p���innou souvislost mezi d�ji na Zemi a na obloze obsahuje zl. A71.)
Zhodnocen�
|
Op�t je velmi t�sn�. Podle Simplikia se na za��tku Anaxagorova spisu nach�zel zlomek B1, kter� n�le�� stejn� do metafyzick�ho
syst�mu jako do kosmogonie. Anaxagor�s tedy vysv�tluje sv�t "genealogicky" - popisem jeho vzniku z ur�it�ho po��te�n�ho stavu.
Podstata skute�nosti je odkr�v�na l��en�m, jak jednotliv� ��sti kosmu vznikaly.
V Anaxagorov� v�kladu se v�bec neobjevuj� bohov� nebo jak�koliv mimop��rodn� s�ly - i n�s jako p�sob�c� p���ina je
sou��st� p��rody, p�inejmen��m �iv�ch bytost�. Je jedn�m z po��tk�, by� odli�n�m. Jeho p��stup k v�kladu tedy lze ozna�it za
racion�ln� �i v�deck�. Ne v�ak �ist� spekulativn� - Anaxagor�s vych�z� z pozorovateln�ch fakt (k�men u Aigospotamoi).
Kritika a dom��len�
|
Ur�it� v�ce podn�t� k p�em��len� poskytuje jeho metafyzika - po��tky a tvrzen� "v�e ve v�em", neomezen� d�litelnost l�tky...
P�esto snad i origin�ln� my�lenky jeho kosmologie i nap�. role n�s v kosmogonii mohou k �vah�m inspirovat. Pozitivn�
skute�nost� v tomto sm�ru je tak� Anaxagor�v v�deck� p��stup - p�em��len� o jeho filosofii nenar�� na meze ��dn�ch
nezd�vodniteln�ch skute�nost� (bohov�, "v��n� p��saha", bo�sk� apeiron...).