|
Nu�e poj� a sly� m� slova, v�dy� u�en� rozhoj�uje moudrost. Jak jsem �ekl ji� d��ve, kdy� jsem stanovil meze sv�ch slov, pronesu dvoj� �e�: Jednou toti� z mnoha srostou a jsou jenom jedno, podruh� se zase rozrostou v mnoh� - ohe� a voda a zem� a nesm�rn� v��ina vzduchu, a b�dn� Sv�r, odd�len od nich, stejn� v ka�d�m sm�ru, a uprost�ed nich L�ska, stejn� nad�l i na���. Mus� na ni hled�t svou mysl�, a ne na n� viset u�asl�ma o�ima. Je to ona, o n� se soud�, �e je vrozena i smrteln�m �d�m, ona, d�ky n� maj� [lid�] p��telsk� my�lenky a konaj� souladn� d�la, ona ji� zvou jm�nem Radost �i Afrodit�. ��dn� smrteln� mu� nespat�il, jak mezi nimi p�sob�: ty v�ak naslouchej neklamn�mu uspo��d�n� m�ho v�kladu.
V�echny tyto v�ci jsou si rovn� a stejn�ho v�ku, ale ka�d� n�le�� jin� �d�l, ka�d� m� jinou povahu a ka�d� vl�dne st��dav� v ob�hu �asu. Krom� nich ji� nic dal��ho nep�ib�v� ani neub�v�. Jak by tak� mohly zcela zaniknout, kdy� nen� nic, v �em by nebyly? Nebo� jen kdyby st�le zanikaly, nemohly by d�le b�t. A co by mohlo rozhojnit toto ve�kerenstvo? Odkud by to mohlo p�ij�t? Ne, jsou pr�v� jen tyto v�ci, ale prob�haj� jedny druh�mi, a tak se st�vaj� poka�d� n���m jin�m, a p�ece jsou nep�etr�it� a nav�dy stejn�.
B17, Simplikios, In Arist. Phys. 158, 1; 13.
A38, Aristotel�s, O nebi 279b14-17. (P�eklad: T. V�tek, Empedokl�s II. Zlomky.)
A52 ze Simplikia, In Arist. de cael. 293, 18-23. (P�eklad: T. V�tek, Empedokl�s II. Zlomky.)
A38 z Filopona, In Arist. Gen. et Corr. 268, 8-13. (P�eklad: T. V�tek, Empedokl�s II. Zlomky.)
A38 z Filopona, In Arist. Phys. 823, 10-14. (P�eklad: T. V�tek, Empedokl�s II. Zlomky.)
A47 A�tios, Plac. I, 5, 2; D. 291.
B29, Hippolytos.
B27 ze Simplikia, In Arist. Phys. 1183, 28.
B27, Pl�tarchos, De fac. in orbe lun. 12, 296e.
B36, Aristotel�s, Met. 1000b 1.
B31 ze Simplikia, In Arist. Phys. 1183, 28.
B30, Aristotel�s, Metafyzika 1000b 12.
B21, Simplikios, In Arist. Phys. 159, 13.
B27 z Pl�tarcha, De fac. in orbe lun. 926e-f.
B35, Simplikios, In Arist. De caelo 529, 1; In Arist. Phys. 32, 13.
|
|
B38, Kl�m�ns, Strom. V, 48, 3.
A49, A�tios, Plac. II, 6, 3; D. 334.
A30, Pseudo-Pl�tarchos, Strom. u Eusebia, Praep. evan. 1, 8, 10.
Aristotel�s, O vzniku a z�niku II, 6, 344a1.
|
|
A49, A�tios, Plac. II, 6, 3; D. 334.
A1, DL VIII, 77.
A30, Pseudo-Pl�tarchos, Strom. u Eusebia, Praep. evan. 1, 8, 10.
A56, A�tios, Plac., D. 350, 351.
A30, Pseudo-Pl�tarchos, Strom. u Eusebia, Praep. evan. 1, 8, 10.
B43, Pl�tarchos, De fac. in orbe lunae 929c.
A60, A�tios, Plac. II, 28, 5; D. 358.
A59, A�tios, Plac. II, 24, 7; D. 354.
�zakryl paprsky slunce,
zat�mco kr��elo nad n�m, a ze zem� zatemnil tolik,
jakou m�l pr�v� ���i ten m�s�c jiskrnook�.
B42, Pl�tarchos, De fac. in orbe lunae 929c.
A61, A�tios, Plac. II, 31, 1; D. 362.
A67 z Aristotela, O nebi 295a17.
A56, A�tios, Plac., D. 350.
|
Tato teorie o Slunci-odraze mus� b�t n�jak�m zp�sobem spojena s p�thagorejskou p�edstavou o Slunci p�isuzovanou Filol�ovi. Ten byl mlad��, ale s jistotou nelze chronologii obou teori� ur�it. Nav�c je mo�n�, �e A�tios spojil dv� teorie v jednu. Rozd�l je ka�dop�dn� v tom, �e u Empedokla nen� centr�ln� ohe�.
Nejasn� je, jak by mohlo b�t Slunce zrcadleno do temn� hemisf�ry, jak o tom A�tios p�e. Mo�n� je to n�jak� zmaten�. T�ko si toti� p�edstavit, jak by mohla Zem� odr�et do t�to polokoule sv�tlo z protivn�. Nav�c je to polokoule noci, Slunce tam nem� co d�lat. Podle Str�mateis A30 (tak� podle B49) je noc� hemisf�ra vzduchu sm�en�ho s trochou ohn� (z�ejm� hv�zdy).
|
B98, Simplikios, In Arist. Phys. 32, 6.
B96, Simplikios, In Arist. Phys. 300, 21.
A72, A�tios, Plac. V, 19, 5; D. 430.
B57, Aristotel�s, O nebi III, 2, 300b30; Simplikios, In Arist. De caelo 587, 1.
B61, Aili�nos.
B61, Aristotel�s, Fyzika II, 8, 198b29.
B62, Simplikios, In Arist. Phys. 381, 31.
A75, A�tios, Plac. V, 18, 1; D. 427 (p�eklad T. V�tka).
|
|
A30, Pseudo-Pl�tarchos, Strom. u Eusebia, Praep. evan. 1, 8, 10.
A58, A�tios, Plac., D. 338 Stobaios.
A50, A�tios, Plac., D. 363 Stobaios.
A50, A�tios, Plac., D. 339 Stobaios.
|
(Obr�zek ov�em nebere do �vahy posunut� p�l� podle A58 a elipsovit� tvar kosmu podle A50.) Na �rovni l�tkov�ho slo�en� to zaji��uj� ohe� a vzduch. (T. V�tek - Empedokl�s I. Studie, s. 207 nn. - tuto interpretaci odm�t�.)
|
Je tak �zk�, �e nelze uva�ovat o Empedokleov� my�len� bez �vahy o jeho kosmologii a naopak. Kosmogonick� proces tvo�� r�mec ve�ker� skute�nosti a Empedokl�s jeho d�sledky dovozuje pro d�l�� oblasti (z�ogonie). Ot�zkou z�st�v� pouze vztah kosmogonie k mor�ln�m nauk�m b�sn� O�isty, ov�em i v n� se z�eteln� sty�n� body s kosmogoni� nach�zej�.
|
Empedokle�v syst�m by mohl b�t velmi podn�tn� pro �vahy. K p�em��len� ur�it� vyb�z� samotn� kosmogonick� cyklus - jak a kdy vznikaj� jednotliv� struktury na�eho kosmu.
Dal��m - d�l��m - motivem by se mohla st�t podoba kosmu, zvl�t� Empedokleovo vysv�tlen� st��d�n� dne a noci.
A jist� tak� jeho origin�ln� z�ogonie bude inspirativn�m zdrojem.
Ale pozor! Na�e spekulace, jimi� budeme dom��let �i kritizovat spekulace Empedokleovy, by se m�ly dr�et Empedokleov�ch text� a nesklouz�vat do v�eobecn�ch sv�ton�zorov�ch �vah, k �emu� m��e Empedokleovo my�len� sv�d�t.
Jako povzbuzen� a n�vod p�id�v�m metodologick� �vod T. V�tka:
Svou pozornost jsem proto soust�edil na zkoum�n� a odkr�v�n� celkov�
my�lenkov� a obrazov�
stavby Empedokleovy nauky �i vize a na stopov�n� a rekonstrukci jej�ho vnit�n�ho pohybu a z�konitosti. K tomu jsem
vyu��val zejm�na dva postupy: prvn� spo��v� v tom, �e jsem ze z�kladn�ch a z�eteln� definovan�ch myslitelov�ch propozic
derivoval principy, na nich� podle m�ho soudu jeho nauka stoj�, a ty jsem se v�� d�slednost�, j� jsem byl mocen,
uplat�oval i na m�stech nejasn�ch �i nedochovan�ch, nev�haje na mnoha m�stech korigovat testimonia doxograf�, nebo se proti
nim postavit; princip druh�ho zp�sobu, kter� by se dal ozna�it jako ur�it� filosofick� archeologie, tkv� v tom, �e jsem
se por�znu roztrou�en�m st�ep�m ze �patn� zachovan� my�lenkov� v�zy (k n� lze Empedokle�v syst�m p�irovnat) sna�il
porozum�t nejen jejich vz�jemn�m srovn�v�n�m a zva�ov�n�m okolnost� jejich n�lezu (...), n�br� i prost�ednictv�m analogi�
z ji� popsan�ch a identifikovan�ch celk� p��buzn�ho charakteru, na jejich� z�klad� n�kdy n�kter� momenty a my�lenky
dov�d�m i za Empedokleovy formulace (...).
Empedokl�s. I. Studie s. 9 - 10. |