sipka Principy - "atomy a pr�zdno"

    Atomy a pr�zdno

  1. Leukippos a jeho stoupenec D�mokritos tvrd�, �e prvky (στοιχεῖα) jsou plno (τὸ πλῆρες) a pr�zdno (τὸ κενόν) , a ��kaj�, �e plno je jsoucno a pr�zdno nejsoucno. Jsoucno je pln� a pevn�, kde�to nejsoucno je pr�zdn� a ��dk�. Proto�e pr�zdno existuje nem�n� ne� t�leso, plyne z toho, �e nejsouc� existuje nem�n� ne� jsouc�. Oboj� jsou p���inami jsoucen ve smyslu l�tky.

    67 A6, Aristotel�s, Metafyzika 985b 5-10.


  2. D�mokritos ... naz�v� m�sto t�mito jm�ny: "pr�zdno", "nic", "neomezeno", kde�to ka�dou jednotlivou substanci naz�v� "co", "tuh�" a "jsoucno". Substance pokl�d� za tak mal�, �e unikaj� na�im smysl�m, a domn�v� se, �e maj� rozli�n� tvary a rozli�n� podoby a r�zn� velikosti. Z nich tedy ji� m��e jako z prvk� pomoc� slu�ov�n� odvozovat o�ima pozorovateln� a ostatn�mi smysly vn�mateln� hmotn� �tvary.

    68 A37 ze Simplikia, In Arist. De caelo 295, 1.


  3. V�znam atom�

  4. Ti toti� ��kali, �e principy jsou co do mno�stv� nekone�n�, a pokl�dali je za atomy (ἄτομοι) , je� jsou ned�liteln�, d�ky sv� tuhosti nepodl�haj� ��dn�mu p�soben� a nen� v nich ��dn� pr�zdno; k d�len� podle nich doch�z� d�ky pr�zdnu u slo�en�ch t�les.

    67 A14 ze Simplikia, In Arist. De caelo 242, 18.


  5. D�mokritos a Leukippos ��kaj�, �e se ostatn� v�ci skl�daj� z ned�liteln�ch t�les (σώματα ἀδιαίρετα) , ta pak jsou neomezen� i co do po�tu, i co do podob a ostatn� v�ci se od sebe li�� t�lesy, z nich� se skl�daj�, a jejich polohou i uspo��d�n�m� A je�to se domn�vali, �e je pravdiv�, co se n�m jev�, a �e jsou jevy navz�jem si protivn� a nes��sln�, u�inili tvary nes��sln�mi, tak�e se pro zm�ny slo�en� zd� tot� jednomu takov� a druh�mu opa�n�, m�n� se p�i mal�m p��m�sku a jev� se zcela jin�m, zm�n�-li se jedna ��st. V�dy� z t�ch� p�smen vznik� trag�die i komedie.

    67 A9, Aristotel�s, O vzniku a z�niku 314a 21-24 + 315b 9-15.


  6. Druz� pak neuzn�vali d�len� do nekone�na, pon�vad� nem��eme d�lit v�ci do nekone�na, a t�m dok�zat neust�lost d�len�, a ��kali, �e se t�lesa skl�daj� z ned�liteln�ch ��stic a �e se d�l� v ned�liteln� ��stice. Leukippos a D�mokritos pak pokl�daj� za p���inu ned�litelnosti prvn�ch t�les nejen jejich neporu�itelnost, n�br� i to, �e jsou mal� a nemaj� ��sti. Av�ak po nich Epik�ros nesoud�, �e jsou pln� t�lesa bez ��st�, n�br� ��k�, �e jsou ned�liteln� pro svou neporu�itelnost. A Aristotel�s vyvr�til na mnoha m�stech Leukippovo a D�mokritovo m�n�n�, a snad pro jeho n�mitky nam��en� proti tomu, �e prv� t�lesa nemaj� ��sti, Epik�ros, kter� �il pozd�ji, sice souhlasil s Leukippov�m a D�mokritov�m u�en�m o prvn�ch t�lesech a podr�el jejich neporu�itelnost, av�ak zavrhl, �e by nem�la ��sti.

    67 A13 ze Simplikia, In Arist. Phys. 925, 10-25.



sipka V�klad


sipka Pohyb atom�

    N�raz
  1. Ti toti� ��kaj�, �e atomy se pohybuj� t�m, �e do sebe navz�jem nar�ej� a strkaj�.

    67 A6, Alexandros, In Arist. Met. 36, 21.


  2. D�mokritos ��k�, �e atomy jsou od p��rody nepohybliv�, �e se v�ak pohybuj� �derem.
    68 A47, Simplikios, In Arist. Phys. 42, 11.

    D�mokritos prav�, �e prvn� t�lesa (byla to jeho "tuh� t�lesa") nemaj� t�i a �e se pohybuj� v nekone�n�m prostoru vz�jemn�m n�razem.
    68 A47 z A�tia, Plac. D. 311.

    Nebo� od D�mokrita dostaly atomy jakousi jinou s�lu pohybu, toti� n�raz, kter� on naz�v� �derem; od tebe Epik�re, dostaly s�lu t�e a v�hy.
    68 A47 z Cicerona, O osudu 20, 46.


  3. Aristotelova kritika
  4. ��kaj�, �e je pohyb, pon�vad� je pr�zdno, a tvrd�, �e se m�stn�m pohybem pohybuje p��roda.

    68 A58, Aristotel�s, Fyzika 256b, 24.


  5. Ale ot�zku, odkud nebo jak se v�cem dost�v� pohybu, i tito, podobn� jako ostatn�, lehkomysln� pominuli.

    67 A6, Aristotel�s, Metafyzika 985b, 19-20.


  6. Aristotel�s tu mluv� o Leukippovi a D�mokritovi, nebo� oni ��kaj�, �e se atomy pohybuj� tak, �e vz�jemn� na sebe nar�ej� a vz�jemn� se ude�uj�, ne��kaj� v�ak, odkud p�irozen� vznik� onen pohyb. Nebo� pohyb vznikaj�c� vz�jemn�m nar�en�m je n�siln�, nikoli p�irozen�, a n�siln� pohyb je pozd�j�� ne� p�irozen�.

    67 A6 z Alexandra, In Aristotelis Met. 36, 21-25.


  7. Proto by tak� Leukippos a D�mokritos, kte�� ��kaj�, �e prvotn� t�l�ska se neust�le pohybuj� v pr�zdnu a v nekone�nu, m�li ��ci, jak�m pohybem, tj. jak� je jejich p�irozen� pohyb.

    67 A16, Aristotel�s, O nebi III, 2, 300b 8.


  8. Dal�� zpr�vy
  9. D�mokritos soud� � �e to, co naz�v� atomy, tj. t�lesa ned�liteln� pro svoji tuhost, se pohybuje v nekone�n�m pr�zdnu, v n�m� nen� nic ani naho�e, ani dole, ani uprost�ed, ani uvnit�, ani vn�. Atomy p�itom nar�ej� na sebe, t�m se spojuj� a z toho vznik� v�e to, co je a co vid�me. A o tomto pohybu atom� je t�eba soudit, �e nem�l po��tek, n�br� �e je od v��nosti.

    67 A56, Cicero, O nejvy���m dobru a zlu I, 6, 17.


  10. Pro svou nepodobnost a ostatn� zm�n�n� rozd�ly spolu v pr�zdnu bojuj� a pohybuj� se; a jak se pohybuj�, nar�ej� do sebe a navz�jem se do sebe zapl�taj�...

    68 A37, Aristotel�s, Peri D�mokrit� u Simplikia, In Arist. De caelo 295, 9.


  11. A ��kali, �e [atomy] se p�soben�m v�hy (βαρύτης) , kter� je v nich, pohybuj� m�stn�m pohybem skrze pr�zdno, kter� jim ustupuje a neklade ��dn� odpor; ��kali toti�, �e se "rozptyluj� kolem".

    68 A58, Simplikios, In Arist. Phys. 1318, 35.



sipka V�klad

V textech nach�z�me n�kolik vysv�tlen� pohybu atom�:

Ov�em ani jedno vysv�tlen� nen� �pln� a dosta�uj�c� - proto atomisty kritizuje Aristotel�s (IV. - VI.).

Atomist� si v�ak d�ky zaveden� pr�zdn�ho prostoru mohli myslet, �e t�m je ot�zka p���iny pohybu vy�e�ena. Ot�zka p���iny pohybu toti� byla u eleat� spojena s ot�zkou pr�zdn�ho prostoru. Podle Melissa je neexistence pr�zdna argumentem pro neexistenci pohybu. Existence pr�zdna se tedy mohla jevit jako dostate�n� vysv�tlen� pohybu atom�. Nav�c se uv�d�, �e jejich pohyb nem�l ��dn� �asov� po��tek (x Anaxagor�s).

Tak� pro Mil�any byl pohyb v��n�. Av�ak u nich byl v�dy spojen se �ivotem - co se pohybuje samo od sebe, je �iv�. A ἀρχή se pohybuje sama. Je tedy �iv� a dokonce bo�sk�. Materialismus atomist� p�ij�m� my�lenku v��n�ho pohybu, ale zbavuje ji v�ech stop animismu. Pohyb je ne�iv� a mechanick�. Je vlastn� a v��nou charakteristikou l�tky.

Pohyb atom� je tedy neuspo��dan�, v�emi sm�ry a jeho p���inou jsou vz�jemn� sr�ky. Epik�ros naproti tomu zavedl p�irozen� pohyb (vliv Aristotela) a ur�il, �e se d�je na z�klad� t�e atom� sm�rem dol�.


sipka Kosmogonie

    Nes��sln� sv�ty
  1. [D�mokritos] ... ��kal, ... �e sv�t� je nekone�n� mnoho a �e se li�� velikost�. V n�kter�ch pr� neexistuje Slunce ani M�s�c, v n�kter�ch jsou v�t�� ne� u n�s a v n�kter�ch je jich v�ce. Rozestupy mezi sv�ty jsou pr� r�zn� a n�kde je sv�t� v�c, zat�mco jinde m�n�. N�kter� pr� rostou, jin� jsou v rozkv�tu a jin� ch�adnou a n�kde vznikaj� a jinde zase miz�. Zanikaj� pr� v d�sledku vz�jemn�ch sr�ek. N�kter� sv�ty jsou pr� bez �ivo�ich�, bez rostlin a �pln� bez vlhka. � A sv�t je v rozkv�tu tehdy, kdy� ji� nem��e nic p�ij�mat zevn�.

    68 A40 z Hippolyta, Ref. I 13, 2-4.


  2. � podle D�mokrita jsou sv�ty nes��sln� a z nich jsou n�kter� sob� navz�jem nejen podobn�, n�br� v�ude dokonale a naprosto tak stejn�, �e nen� mezi nimi v�bec ��dn� rozd�l, a rovn� i tam�j�� lid�.

    68 A81 z Cicerona, Ac. pr. II 17, 55.


  3. � A D�mokritovy sv�ty m�n�c� se v jin� sv�ty, kter� se skl�daj� z t�ch� atom�, st�vaj� se stejn�mi co do druhu, ne v�ak co do po�tu.

    A82 ze Simplikia, In De Caelo 310, 15-17.


  4. Vznik a z�nik kosm�
    • Leukippos tvrd�, �e ve�kerenstvo ( τὸ πᾶν) je nekone�n�..., jedna jeho slo�ka je plno a druh� pr�zdno... Z nich vznikaj� nekone�n� sv�ty (κόσμοι) , kter� se do t�chto prvk� zase rozpadaj�.
    • Sv�ty vznikaj� takto: na z�klad� "od�t�pov�n� z nekone�na" se mno�stv� t�l�sek rozmanit�ch tvar� pohybuje sm�rem do velik�ho pr�zdna. Tato t�l�ska se shlukuj� a vytv��ej� jedin� v�r.
    • V tomto v�ru do sebe nar�ej�, a jak rozmanit�m zp�sobem krou��, odd�luj� se od sebe, nebo� podobn� sm��uj� k podobn�m. Kdy� jim v�ak u� jejich mno�stv� br�n� pohybovat se nad�le v rovnov�ze, jemn�j�� t�l�ska unikaj� do vn�j��ho pr�zdna, jako by propad�vala s�tem, zat�mco ostatn� "z�st�vaj� pospolu", sb�haj� se k sob�, zapl�taj� se do sebe a vytv��ej� jakousi prvn� kulovitou tk��.
    • Tato tk�� se odd�luje jako "bl�na", kter� v sob� obj�m� t�l�ska v�ech tvar�. A proto�e tato t�l�ska d�ky odporu st�edu v��� dokola, vn�j�� bl�na se zten�uje, zat�mco sousedn� t�l�ska se v doteku s v�rem neust�le sb�haj� dohromady.
    • T�mto zp�sobem vznik� Zem�, nebo� t�l�ska, kter� jsou hn�na do st�edu, z�st�vaj� pospolu.
    • Obj�maj�c� bl�na se pak op�t zv�t�uje, nebo� k n� p�istupuj� t�l�ska zvn�j�ku: sv�m v��iv�m pohybem toti� p�ib�r� t�lesa, kter�ch se dot�k�. N�kter� z t�l�sek, je� se do n� t�mto zp�sobem zapl�taj�, vytv��ej� tk��, kter� je zprvu vlhk� a bahnit�, ale jak spolu s cel�m kosmick�m v�rem krou��, postupn� vysych� a posl�ze se vzn�cuje, a vytv��� tak substanci nebesk�ch t�les.

    67 A1, DL IX, 31-32.


  5. Leukippos a D�mokritos potahuj� sv�t kolem dokola "pl�t�m" a "bl�nou", utkan�mi z atom� zapleten�ch do sebe sv�mi h��ky.

    67 A23, A�tios, Plac., D. 336 Stobaios.


  6. Ti, kdo soudili, �e sv�ty jsou co do po�tu neomezen�, jako stoupenci Anaximandrovi a D�mokritovi a pozd�ji i Epik�rovi, domn�vali se o nich tak�, �e do nekone�na vznikaj� a zanikaj�, tedy �e st�le doch�z� k vzniku jedn�ch sv�t� a k z�niku druh�ch.

    Simplikios, In Arist. Phys., 1121, 5-9.


  7. D�mokritos ��k�, �e sv�t hyne t�m, �e v�t�� sv�t p�em�h� men��.

    68 A84, A�tios, Plac., D. 331 Stobaios.


  8. Nutnost nebo n�hoda?
  9. A jako sv�ty vznikly, tak i rostou, hynou a zanikaj� podle jak�si nutnosti, jej� povahu v�ak Leukippos nevysv�tluje.

    67 A1, DL IX, 33.


  10. V�echno se d�je podle nutnosti; nebo� p���inou vzniku v�ech v�c� je v�r, kter� [D�mokritos] naz�v� nutnost�.

    68 A33, DL IX, 45.


  11. Nic se ned�je nahodile, n�br� v�echno m� n�jak� d�vod a d�je se nutn�.

    67 B2, A�tios, Plac., D. 321 Stobaios.


  12. N�kte�� �in� p���inou tohoto sv�ta a v�ech sv�t� n�hodu: nebo� n�hodou vznikl v�r a pohyb, kter� vedl k vyd�len� a k uspo��d�n� ve�kerenstva.

    68 A69, Aristotel�s, Fyzika, 196a 24.



sipka V�klad


sipka Uspo��d�n� kosmu

    Uspo��d�n� - Leukippos

  1. Slunce se pohybuje ve v�t��m kruhu okolo M�s�ce, kde�to Zem� se udr�uje ve sv� poloze v��iv�m pohybem kolem st�edu; m� tvar bubnu.
    ...
    Kruh Slunce je nejz�ze, kruh M�s�ce je Zemi nejbl�e, kruhy ostatn�ch hv�zd jsou mezi nimi. V�echny hv�zdy se rozpaluj� rychlost� sv�ho pohybu. Slunce v�ak je t� roz�havov�no hv�zdami, zato M�s�c dost�v� jen m�lo ohn�. Zatm�n� Slunce a M�s�ce nast�v� [***] ... Zatm�n� Slunce nast�v� z��dka, zatm�n� M�s�ce ustavi�n�, proto�e jsou jejich kruhy nestejn�.

    67 A1, DL IX, 30-33.


  2. Uspo��d�n� - D�mokritos

  3. ... O ob�nic�ch... P���iny nebesk�ch zjev�... Velk� rok neboli Hv�zd��stv�, kalend��... Popis nebe... Popis zem�...

    68 A1, z v��tu D�mokritov�ch d�l u DL IX, 46-48.


  4. D�mokritos se domn�v�, �e jsou nejprve st�lice (ἀπλανῆ) , za nimi ob�nice (πλάνητες) a po nich Slunce, Venu�e a M�s�c.

    68 A86, A�tios, Plac., D. 344.


  5. ... M�s�c je dole, pak je Slunce, potom st�lice, a ob�nice nejsou stejn� vysoko.

    68 A40, Hippolytos, Refut., I, 13, 4.


  6. Tak� D�mokritos � ��k�, �e je v�ce hv�zd, kter� ob�haj� [tj. planety] , ale neur�il ani jejich po�et, ani jm�na, nebo� nebyly je�t� pochopeny dr�hy p�ti ob�nic.

    A92, Seneca, Nat. quaest. VII, 3, 2.


  7. Zem�

  8. Leukippos u��, �e Zem� m� tvar bubnu.

    67 67 A26 z A�tia, Plac., D. 377.


  9. � Zem� se udr�uje ve sv� poloze v��iv�m pohybem kolem st�edu; m� tvar bubnu.

    67 A1, DL IX 30.


  10. V na�em sv�t� vznikla Zem� p�ed hv�zdami ...

    68 A40, Hippolytos, Refut., I, 13, 4.


  11. D�mokritos u��, �e m� Zem� v plo�e tvar disku a �e je ve st�edu vydut�.

    68 A94, A�tios, Plac., D. 377.


  12. D�mokritos u�il, �e na po��tku bloudila Zem� pro svou malost a lehkost, a kdy� �asem zhoustla a stala se t�kou, zastavila se.

    68 A95, A�tios, Plac., D. 378.


  13. Anaximen�s, Anaxagoras a D�mokritos tvrd�, �e p���inou jej� [tj. Zem�] nehybnosti je plochost: nebo� neprot�n� vzduch pod sebou, n�br� zakr�v� jej jako poklice, co� je zjevn� to, co ploch� t�lesa �in�; ani v�try jimi toti� nemohou pro jejich odpor snadno pohnout.

    13 A20, Aristotel�s, O nebi 294b14-18.


  14. M�s�c

  15. Ale M�s�c, ��k� D�mokritos, stoje v p��m� ���e se sv�t�c�m Sluncem, zachycuje je a p�ij�m�, tak�e by bylo pravd�podobn�, �e by bylo M�s�c vid�t a �e by nech�val Slunce proza�ovat. Ale to ani zdaleka nen�.

    68 A89a, Pl�tarchos, De fac. in orbe lunae 929c.


  16. D�mokritos ��k�, �e se M�s�c podob� Zemi pro jak�si st�n hor na n�m, nebo� m� �dol� a str�n�.

    68 A90 z A�tia, Plac., D. 356.


  17. Jin� t�lesa

  18. D�mokritos pokl�d� Ml��nou dr�hu za spole�n� z��en� mnoha mal�ch, vedle sebe polo�en�ch a pro hustotu vz�jemn� na sebe sv�t�c�ch hv�zd. Jin� pak ��kaj�, �e Ml��n� dr�ha je slo�ena z velmi mal�ch, hust� polo�en�ch hv�zd, kter� se n�m zdaj� spojeny pro velkou vzd�lenost od nebe k Zemi, jako by n�kdo n�co posypal jemnou a hojnou sol�.

    68 A91 z A�tia (D. 365) a Achillea.


  19. O komet�ch ��kaj� Anaxagor�s a D�mokritos, �e hv�zda, naz�van� kometou, je spole�n� objeven� ob�nic; jsou to Saturn (ὁ [ἀστήρ] τοῦ Κρόνου) , Jupiter (ὁ τοῦ Διός), Venu�e (ὁ τῆς Ἀφροδίτης), Mars (ὁ τοῦ Ἄρεος) a Merkur (ὁ τοῦ Ἕρμου) . Nebo� ty, kdykoli se p�ibl��, p�sob� dojmem, �e se vz�jemn� dot�kaj� a �e jsou jednou hv�zdou, takzvanou kometou. "Spole�n�m objeven�m" toti� naz�v� p�elud, vznikl� setk�n�m v�ech planet, tak�e se zdaj� jedinou.

    68 A92, Alexandros, In Arist. Meteor. 26, 11.



sipka V�klad


sipka Zhodnocen�

I kdy� se atomist� (soud� podle titul� d�l) touto problematikou zab�vali, nem�me dostatek zpr�v k tomu, abychom si u�inili jednozna�nou a jasnou p�edstavu o jejich v�kladu vzniku a podoby kosmu. P�esto se zd�, �e na rozd�l od Empedoklea a Anaxagory zde nehraje kosmologie tak z�sadn� roli. Je sp�e jednou z d�l��ch oblast�, j� se atomist� zab�vaj�, ale v�klad ostatn�ch probl�m� (nap�. vlastnosti t�les, pozn�n�, etika...) nen� na kosmologii z�visl�.

To v�ak neznamen�, �e by kosmologick� v�klad nebyl v souladu s jinou problematikou. Naopak - atomistick� filosofie aplikuje sv� z�kladn� my�lenky p�i v�kladu v�ech �rovn� skute�nosti, tedy jak na �rovni cel�ho kosmu, tak i na �rovni lidsk� smyslov� zku�enosti.


sipka Kritika a dom��len�

Atomismus nab�z� nemal� mo�nosti k p�em��len� z toho d�vodu, �e jsou d�ny jasn� a jednoduch� principy, jimi� je cel� skute�nost ovl�d�na. Zaj�mav� mohou b�t nap�. pokusy o dom��len� a kritiku atomistick� teorie vn�m�n�.

Av�ak v oblasti kosmologie z�ejm� p��li� p��le�itost� pro �vahy a diskuse nenajdeme, proto�e nem�me dost v�choz�ch �daj�. Nen�-li dostate�n� zn�mo, jak tyto probl�my atomist� �e�ili, nem��eme ani p��li� kritizovat...