Principy - "atomy a pr�zdno"
|
Atomy a pr�zdno
-
Leukippos a jeho stoupenec D�mokritos tvrd�, �e prvky (στοιχεῖα)
jsou plno
(τὸ πλῆρες) a pr�zdno (τὸ
κενόν)
, a ��kaj�, �e plno je jsoucno a pr�zdno nejsoucno. Jsoucno je pln� a pevn�, kde�to
nejsoucno je pr�zdn� a ��dk�. Proto�e pr�zdno existuje nem�n� ne� t�leso, plyne z toho, �e nejsouc� existuje nem�n� ne� jsouc�.
Oboj� jsou p���inami jsoucen ve smyslu l�tky.
67 A6, Aristotel�s, Metafyzika 985b 5-10.
-
D�mokritos ... naz�v� m�sto t�mito jm�ny: "pr�zdno", "nic", "neomezeno", kde�to ka�dou jednotlivou substanci naz�v� "co", "tuh�"
a "jsoucno". Substance pokl�d� za tak mal�, �e unikaj� na�im smysl�m, a domn�v� se, �e maj� rozli�n� tvary a rozli�n� podoby a r�zn�
velikosti. Z nich tedy ji� m��e jako z prvk� pomoc� slu�ov�n� odvozovat o�ima pozorovateln� a ostatn�mi smysly vn�mateln� hmotn�
�tvary.
68 A37 ze Simplikia, In Arist. De caelo 295, 1.
V�znam atom�
-
Ti toti� ��kali, �e principy jsou co do mno�stv� nekone�n�, a pokl�dali je za atomy
(ἄτομοι)
, je� jsou ned�liteln�, d�ky sv� tuhosti
nepodl�haj� ��dn�mu p�soben� a nen� v nich ��dn� pr�zdno; k d�len� podle nich doch�z� d�ky pr�zdnu u slo�en�ch t�les.
67 A14 ze Simplikia, In Arist. De caelo 242, 18.
-
D�mokritos a Leukippos ��kaj�, �e se ostatn� v�ci skl�daj� z ned�liteln�ch t�les (σώματα
ἀδιαίρετα)
, ta pak jsou neomezen� i co do po�tu, i co
do podob a ostatn� v�ci se od sebe li�� t�lesy, z nich� se skl�daj�, a jejich polohou i uspo��d�n�m� A je�to se domn�vali, �e je
pravdiv�, co se n�m jev�, a �e jsou jevy navz�jem si protivn� a nes��sln�, u�inili tvary nes��sln�mi, tak�e se pro zm�ny slo�en�
zd� tot� jednomu takov� a druh�mu opa�n�, m�n� se p�i mal�m p��m�sku a jev� se zcela jin�m, zm�n�-li se jedna ��st. V�dy� z t�ch�
p�smen vznik� trag�die i komedie.
67 A9, Aristotel�s, O vzniku a z�niku 314a 21-24 + 315b 9-15.
-
Druz� pak neuzn�vali d�len� do nekone�na, pon�vad� nem��eme d�lit v�ci do nekone�na, a t�m dok�zat neust�lost d�len�, a ��kali,
�e se t�lesa skl�daj� z ned�liteln�ch ��stic a �e se d�l� v ned�liteln� ��stice. Leukippos a D�mokritos pak pokl�daj� za p���inu
ned�litelnosti prvn�ch t�les nejen jejich neporu�itelnost, n�br� i to, �e jsou mal� a nemaj� ��sti. Av�ak po nich Epik�ros nesoud�,
�e jsou pln� t�lesa bez ��st�, n�br� ��k�, �e jsou ned�liteln� pro svou neporu�itelnost. A Aristotel�s vyvr�til na mnoha m�stech
Leukippovo a D�mokritovo m�n�n�, a snad pro jeho n�mitky nam��en� proti tomu, �e prv� t�lesa nemaj� ��sti, Epik�ros, kter� �il
pozd�ji, sice souhlasil s Leukippov�m a D�mokritov�m u�en�m o prvn�ch t�lesech a podr�el jejich neporu�itelnost, av�ak zavrhl,
�e by nem�la ��sti.
67 A13 ze Simplikia, In Arist. Phys. 925, 10-25.
V�klad
|
-
Ot�zka ned�litelnosti: Leukippos se p�itom inspiroval Parmenidem. Ka�d� v�c, kter� je, v sob� nem��e m�t nic, co nen�, tedy ��dn� pr�zdno.
D�lit v�ak nelze nic bez pr�zdna (viz III.), proto jsoucno nem��e b�t rozd�leno. To, co je, nem��e p�ijmout ��dnou zm�nu (proto
jsou atomy ἀπαθεῖς) a je bez ��st� (ty by ru�ily absolutn� jednotu jsoucna).
-
Leukippos s�m p�id�v� nav�c slab�� argument pro ned�litelnost - malost atom�.
-
Ot�zkou je, zda se jedn� o ned�litelnost fyzik�ln� nebo i matematickou �i logickou (viz V.). V n�vaznosti na Parmenida - jsoucno neobsahuje ��dn�m
zp�sobem pr�zdn� prostor - se zd�, �e by se m�lo jednat o fyzik�ln� ned�litelnost. Ale pro D�mokrita byl nep�ijateln� princip nekone�n� d�litelnosti,
proto pova�oval sv� atomy za tak mal� ��stice hmoty, �e nejsou d�liteln� ani logicky.
-
Pro kosmologii je podstatn�, �e atom� je nekone�n� mno�stv� (III.) a �e jsou neomezen� i co do tvar� (IV.). A neomezen�, nekone�n�
je i pr�zdno (viz text II. v n�sleduj�c� ��sti).
Pohyb atom�
|
N�raz
-
Ti toti� ��kaj�, �e atomy se pohybuj� t�m, �e do sebe navz�jem nar�ej� a strkaj�.
67 A6, Alexandros, In Arist. Met. 36, 21.
-
D�mokritos ��k�, �e atomy jsou od p��rody nepohybliv�, �e se v�ak pohybuj� �derem.
68 A47, Simplikios, In Arist. Phys. 42, 11.
D�mokritos prav�, �e prvn� t�lesa (byla to jeho "tuh� t�lesa") nemaj� t�i a �e se pohybuj� v nekone�n�m prostoru
vz�jemn�m n�razem.
68 A47 z A�tia, Plac. D. 311.
Nebo� od D�mokrita dostaly atomy jakousi jinou s�lu pohybu, toti� n�raz, kter� on naz�v� �derem; od tebe Epik�re,
dostaly s�lu t�e a v�hy.
68 A47 z Cicerona, O osudu 20, 46.
Aristotelova kritika
-
��kaj�, �e je pohyb, pon�vad� je pr�zdno, a tvrd�, �e se m�stn�m pohybem pohybuje p��roda.
68 A58, Aristotel�s, Fyzika 256b, 24.
-
Ale ot�zku, odkud nebo jak se v�cem dost�v� pohybu, i tito, podobn� jako ostatn�, lehkomysln� pominuli.
67 A6, Aristotel�s, Metafyzika 985b, 19-20.
-
Aristotel�s tu mluv� o Leukippovi a D�mokritovi, nebo� oni ��kaj�, �e se atomy pohybuj� tak, �e vz�jemn� na sebe
nar�ej� a vz�jemn� se ude�uj�, ne��kaj� v�ak, odkud p�irozen� vznik� onen pohyb. Nebo� pohyb vznikaj�c� vz�jemn�m nar�en�m
je n�siln�, nikoli p�irozen�, a n�siln� pohyb je pozd�j�� ne� p�irozen�.
67 A6 z Alexandra, In Aristotelis Met. 36, 21-25.
-
Proto by tak� Leukippos a D�mokritos, kte�� ��kaj�, �e prvotn� t�l�ska se neust�le pohybuj� v pr�zdnu a v nekone�nu, m�li ��ci,
jak�m pohybem, tj. jak� je jejich p�irozen� pohyb.
67 A16, Aristotel�s, O nebi III, 2, 300b 8.
Dal�� zpr�vy
-
D�mokritos soud� � �e to, co naz�v� atomy, tj. t�lesa ned�liteln� pro svoji tuhost, se pohybuje v nekone�n�m pr�zdnu,
v n�m� nen� nic ani naho�e, ani dole, ani uprost�ed, ani uvnit�, ani vn�. Atomy p�itom nar�ej� na sebe, t�m se spojuj� a z toho
vznik� v�e to, co je a co vid�me. A o tomto pohybu atom� je t�eba soudit, �e nem�l po��tek, n�br� �e je od v��nosti.
67 A56, Cicero, O nejvy���m dobru a zlu I, 6, 17.
-
Pro svou nepodobnost a ostatn� zm�n�n� rozd�ly spolu v pr�zdnu bojuj� a pohybuj� se; a jak se pohybuj�, nar�ej� do sebe
a navz�jem se do sebe zapl�taj�...
68 A37, Aristotel�s, Peri D�mokrit� u Simplikia, In Arist. De caelo 295, 9.
-
A ��kali, �e [atomy] se p�soben�m v�hy (βαρύτης)
, kter� je
v nich, pohybuj� m�stn�m pohybem skrze pr�zdno, kter� jim
ustupuje a neklade ��dn� odpor; ��kali toti�, �e se "rozptyluj� kolem".
68 A58, Simplikios, In Arist. Phys. 1318, 35.
V�klad
|
V textech nach�z�me n�kolik vysv�tlen� pohybu atom�:
-
pr�zdno (III., snad i VIII.)
-
t�e (+ pr�zdno - IX.)
-
pohyb atom� je v��n� a nem� po��tek a z�ejm� ani p���inu (VII.)
- n�raz (I. a II.).
Ov�em ani jedno vysv�tlen� nen� �pln� a dosta�uj�c� - proto atomisty kritizuje Aristotel�s (IV. - VI.).
Atomist� si v�ak d�ky zaveden� pr�zdn�ho prostoru mohli myslet, �e t�m je ot�zka p���iny pohybu vy�e�ena. Ot�zka p���iny pohybu toti�
byla u eleat� spojena s ot�zkou pr�zdn�ho prostoru. Podle Melissa je neexistence pr�zdna argumentem pro neexistenci pohybu.
Existence pr�zdna se tedy mohla jevit jako dostate�n� vysv�tlen� pohybu atom�. Nav�c se uv�d�, �e jejich pohyb nem�l ��dn� �asov�
po��tek (x Anaxagor�s).
Tak� pro Mil�any byl pohyb v��n�. Av�ak u nich byl v�dy spojen se �ivotem - co se pohybuje samo od sebe, je �iv�.
A ἀρχή se pohybuje sama. Je tedy �iv� a dokonce bo�sk�. Materialismus atomist� p�ij�m� my�lenku v��n�ho
pohybu, ale zbavuje ji v�ech stop animismu. Pohyb je ne�iv� a mechanick�. Je vlastn� a v��nou charakteristikou l�tky.
Pohyb atom� je tedy neuspo��dan�, v�emi sm�ry a jeho p���inou jsou vz�jemn� sr�ky. Epik�ros naproti tomu zavedl p�irozen� pohyb
(vliv Aristotela) a ur�il, �e se d�je na z�klad� t�e atom� sm�rem dol�.
Kosmogonie
|
Nes��sln� sv�ty
-
[D�mokritos]
... ��kal, ... �e sv�t� je nekone�n� mnoho a �e se li�� velikost�. V n�kter�ch pr� neexistuje Slunce ani M�s�c,
v n�kter�ch jsou v�t�� ne� u n�s a v n�kter�ch je jich v�ce. Rozestupy mezi sv�ty jsou pr� r�zn� a n�kde je sv�t� v�c, zat�mco
jinde m�n�. N�kter� pr� rostou, jin� jsou v rozkv�tu a jin� ch�adnou a n�kde vznikaj� a jinde zase miz�. Zanikaj� pr� v d�sledku
vz�jemn�ch sr�ek. N�kter� sv�ty jsou pr� bez �ivo�ich�, bez rostlin a �pln� bez vlhka. � A sv�t je v rozkv�tu tehdy, kdy� ji�
nem��e nic p�ij�mat zevn�.
68 A40 z Hippolyta, Ref. I 13, 2-4.
-
� podle D�mokrita jsou sv�ty nes��sln� a z nich jsou n�kter� sob� navz�jem nejen podobn�, n�br� v�ude dokonale a naprosto tak stejn�,
�e nen� mezi nimi v�bec ��dn� rozd�l, a rovn� i tam�j�� lid�.
68 A81 z Cicerona, Ac. pr. II 17, 55.
-
� A D�mokritovy sv�ty m�n�c� se v jin� sv�ty, kter� se skl�daj� z t�ch� atom�, st�vaj� se stejn�mi co do druhu, ne v�ak co do po�tu.
A82 ze Simplikia, In De Caelo 310, 15-17.
Vznik a z�nik kosm�
-
-
Leukippos tvrd�, �e ve�kerenstvo ( τὸ πᾶν)
je nekone�n�..., jedna jeho slo�ka je
plno a druh� pr�zdno... Z nich vznikaj� nekone�n� sv�ty
(κόσμοι)
, kter� se do t�chto
prvk� zase rozpadaj�.
-
Sv�ty vznikaj� takto: na z�klad� "od�t�pov�n� z nekone�na" se mno�stv� t�l�sek rozmanit�ch tvar� pohybuje sm�rem do
velik�ho pr�zdna. Tato t�l�ska se shlukuj� a vytv��ej� jedin� v�r.
-
V tomto v�ru do sebe nar�ej�, a jak rozmanit�m zp�sobem krou��,
odd�luj� se od sebe, nebo� podobn� sm��uj� k podobn�m. Kdy� jim v�ak u� jejich mno�stv� br�n� pohybovat se nad�le v rovnov�ze,
jemn�j�� t�l�ska unikaj� do vn�j��ho pr�zdna, jako by propad�vala s�tem, zat�mco ostatn� "z�st�vaj� pospolu", sb�haj� se k sob�,
zapl�taj� se do sebe a vytv��ej� jakousi prvn� kulovitou tk��.
-
Tato tk�� se odd�luje jako "bl�na", kter� v sob� obj�m� t�l�ska v�ech
tvar�. A proto�e tato t�l�ska d�ky odporu st�edu v��� dokola, vn�j�� bl�na se zten�uje, zat�mco sousedn� t�l�ska se v doteku s v�rem
neust�le sb�haj� dohromady.
-
T�mto zp�sobem vznik� Zem�, nebo� t�l�ska, kter� jsou hn�na do st�edu, z�st�vaj� pospolu.
-
Obj�maj�c� bl�na
se pak op�t zv�t�uje, nebo� k n� p�istupuj� t�l�ska zvn�j�ku: sv�m v��iv�m pohybem toti� p�ib�r� t�lesa, kter�ch se dot�k�. N�kter�
z t�l�sek, je� se do n� t�mto zp�sobem zapl�taj�, vytv��ej� tk��, kter� je zprvu vlhk� a bahnit�, ale jak spolu s cel�m kosmick�m
v�rem krou��, postupn� vysych� a posl�ze se vzn�cuje, a vytv��� tak substanci nebesk�ch t�les.
67 A1, DL IX, 31-32.
-
Leukippos a D�mokritos potahuj� sv�t kolem dokola "pl�t�m" a "bl�nou", utkan�mi z atom� zapleten�ch do sebe sv�mi
h��ky.
67 A23, A�tios, Plac., D. 336 Stobaios.
-
Ti, kdo soudili, �e sv�ty jsou co do po�tu neomezen�, jako stoupenci Anaximandrovi a D�mokritovi a pozd�ji i Epik�rovi,
domn�vali se o nich tak�, �e do nekone�na vznikaj� a zanikaj�, tedy �e st�le doch�z� k vzniku jedn�ch sv�t� a k z�niku
druh�ch.
Simplikios, In Arist. Phys., 1121, 5-9.
-
D�mokritos ��k�, �e sv�t hyne t�m, �e v�t�� sv�t p�em�h� men��.
68 A84, A�tios, Plac., D. 331 Stobaios.
Nutnost nebo n�hoda?
-
A jako sv�ty vznikly, tak i rostou, hynou a zanikaj� podle jak�si nutnosti, jej� povahu v�ak Leukippos nevysv�tluje.
67 A1, DL IX, 33.
-
V�echno se d�je podle nutnosti; nebo� p���inou vzniku v�ech v�c� je v�r, kter� [D�mokritos]
naz�v�
nutnost�.
68 A33, DL IX, 45.
-
Nic se ned�je nahodile, n�br� v�echno m� n�jak� d�vod a d�je se nutn�.
67 B2, A�tios, Plac., D. 321 Stobaios.
-
N�kte�� �in� p���inou tohoto sv�ta a v�ech sv�t� n�hodu: nebo� n�hodou vznikl v�r a pohyb, kter� vedl k vyd�len� a
k uspo��d�n� ve�kerenstva.
68 A69, Aristotel�s, Fyzika, 196a 24.
V�klad
|
-
V atomismu se setk�v�me s my�lenkou nekone�n�ho mno�stv� (soub�n�ho i n�sledn�ho) kosm� v nejjednozna�n�j�� a nejv�slovn�j��
podob� (I. - III.). Z�kladem pro tuto p�edstavu je nekone�n� mno�stv� atom� a neomezen� pr�zdno.
-
Vznik na�eho sv�ta popisuje zlomek A1 z DL (viz IV.).
Vznik kosmu je ur�en n�sleduj�c�mi pohyby:
-
univerz�ln� v�r, jemu� jsou pod��zeny men�� pohyby;
-
v n�m pokra�uj� p�vodn� nepravideln� pohyby jednotliv�ch atom� na z�klad� jejich sr�ek a odraz�;
-
tendence t잚�ch a v�t��ch t�les sm��ovat do st�edu v�ru a vyt�s�ov�n� men��ch a leh��ch;
- p�ita�livost podobn�ho podobn�m, je� plat� jak pro atomy, tak i pro jejich slo�eniny.
Membr�na (hym�n), r�st a �hyn sv�t� jsou prvky, kter� pat�� do �ivota organism�. P�esto atomist� trvaj� na mechanick�m v�kladu vzniku sv�ta.
-
V atomistick�m v�kladu vzniku kosmu (a v atomistick�m v�kladu v�bec) chyb� jak�koliv stopy animistick�ho nebo teleologick�ho
v�kladu. V�e se d�je bez vn�j�� p���iny na z�klad� v��n�ho pohybu atom�. Kontrast k Anaxagorov� Mysli, kter� uspo��dala v�echny v�ci,
je evidentn�.
Podle �hlu pohledu lze ��ct, �e podle atomist� je ve�ker� d�n� ur�eno bu� nutnost� (ἀνάγκη), kterou ov�em
neobjasnili, nebo n�hodou (τύχη).
Uspo��d�n� kosmu
|
Uspo��d�n� - Leukippos
-
Slunce se pohybuje ve v�t��m kruhu okolo M�s�ce, kde�to Zem� se udr�uje ve sv� poloze v��iv�m pohybem kolem st�edu;
m� tvar bubnu.
...
Kruh Slunce je nejz�ze, kruh M�s�ce je Zemi nejbl�e, kruhy ostatn�ch hv�zd jsou mezi nimi. V�echny hv�zdy se rozpaluj�
rychlost� sv�ho pohybu. Slunce v�ak je t� roz�havov�no hv�zdami, zato M�s�c dost�v� jen m�lo ohn�. Zatm�n� Slunce a M�s�ce nast�v�
[***] ... Zatm�n� Slunce nast�v� z��dka, zatm�n� M�s�ce ustavi�n�, proto�e jsou jejich kruhy nestejn�.
67 A1, DL IX, 30-33.
Uspo��d�n� - D�mokritos
-
... O ob�nic�ch... P���iny nebesk�ch zjev�... Velk� rok neboli Hv�zd��stv�, kalend��... Popis nebe... Popis zem�...
68 A1, z v��tu D�mokritov�ch d�l u DL IX, 46-48.
-
D�mokritos se domn�v�, �e jsou nejprve st�lice (ἀπλανῆ)
, za nimi ob�nice
(πλάνητες) a po nich Slunce, Venu�e a M�s�c.
68 A86, A�tios, Plac., D. 344.
-
... M�s�c je dole, pak je Slunce, potom st�lice, a ob�nice nejsou stejn� vysoko.
68 A40, Hippolytos, Refut., I, 13, 4.
-
Tak� D�mokritos � ��k�, �e je v�ce hv�zd, kter� ob�haj� [tj. planety]
, ale neur�il ani jejich po�et, ani
jm�na, nebo� nebyly je�t� pochopeny dr�hy p�ti ob�nic.
A92, Seneca, Nat. quaest. VII, 3, 2.
Zem�
-
Leukippos u��, �e Zem� m� tvar bubnu.
67 67 A26 z A�tia, Plac., D. 377.
-
� Zem� se udr�uje ve sv� poloze v��iv�m pohybem kolem st�edu; m� tvar bubnu.
67 A1, DL IX 30.
-
V na�em sv�t� vznikla Zem� p�ed hv�zdami ...
68 A40, Hippolytos, Refut., I, 13, 4.
-
D�mokritos u��, �e m� Zem� v plo�e tvar disku a �e je ve st�edu vydut�.
68 A94, A�tios, Plac., D. 377.
-
D�mokritos u�il, �e na po��tku bloudila Zem� pro svou malost a lehkost, a kdy� �asem zhoustla a stala se t�kou, zastavila
se.
68 A95, A�tios, Plac., D. 378.
-
Anaximen�s, Anaxagoras a D�mokritos tvrd�, �e p���inou jej� [tj. Zem�]
nehybnosti je plochost: nebo� neprot�n�
vzduch pod sebou, n�br� zakr�v� jej jako poklice, co� je zjevn� to, co ploch� t�lesa �in�; ani v�try jimi toti� nemohou
pro jejich odpor snadno pohnout.
13 A20, Aristotel�s, O nebi 294b14-18.
M�s�c
-
Ale M�s�c, ��k� D�mokritos, stoje v p��m� ���e se sv�t�c�m Sluncem, zachycuje je a p�ij�m�, tak�e by bylo pravd�podobn�,
�e by bylo M�s�c vid�t a �e by nech�val Slunce proza�ovat. Ale to ani zdaleka nen�.
68 A89a, Pl�tarchos, De fac. in orbe lunae 929c.
-
D�mokritos ��k�, �e se M�s�c podob� Zemi pro jak�si st�n hor na n�m, nebo� m� �dol� a str�n�.
68 A90 z A�tia, Plac., D. 356.
Jin� t�lesa
-
D�mokritos pokl�d� Ml��nou dr�hu za spole�n� z��en� mnoha mal�ch, vedle sebe polo�en�ch a pro hustotu vz�jemn� na sebe
sv�t�c�ch hv�zd.
Jin� pak ��kaj�, �e Ml��n� dr�ha je slo�ena z velmi mal�ch, hust� polo�en�ch hv�zd, kter� se n�m zdaj� spojeny pro velkou
vzd�lenost od nebe k Zemi, jako by n�kdo n�co posypal jemnou a hojnou sol�.
68 A91 z A�tia (D. 365) a Achillea.
-
O komet�ch ��kaj� Anaxagor�s a D�mokritos, �e hv�zda, naz�van� kometou, je spole�n� objeven� ob�nic; jsou to
Saturn
(ὁ [ἀστήρ] τοῦ Κρόνου)
, Jupiter
(ὁ τοῦ Διός), Venu�e (ὁ τῆς
Ἀφροδίτης), Mars (ὁ τοῦ
Ἄρεος) a Merkur (ὁ τοῦ Ἕρμου)
.
Nebo� ty, kdykoli se p�ibl��, p�sob� dojmem, �e se vz�jemn� dot�kaj� a �e jsou jednou hv�zdou, takzvanou kometou. "Spole�n�m
objeven�m" toti� naz�v� p�elud, vznikl� setk�n�m v�ech planet, tak�e se zdaj� jedinou.
68 A92, Alexandros, In Arist. Meteor. 26, 11.
V�klad
|
-
Leukippovo se�azen� nebesk�ch t�les (I.) odpov�d� Anaximandrovu, D�mokritovo se u� bl�� klasick�mu aristotelsk�mu uspo��d�n�.
D�vodem pro Leukippa mohla b�t snad �vaha, �e Slunce jako nejjasn�j�� a nejteplej�� t�leso mus� b�t tam, kde je nejv�t�� rychlost ot��en�.
Z historick�ho hlediska je d�le�it�, �e D�mokritos na rozd�l od Leukippa u� odli�oval planety od hv�zd.
-
V atomistick�m pojet� Zem� je nejzaj�mav�j�� my�lenka, �e se Zem� pohybuje �i pohybovala, z�ejm� kolem st�edu kosmu.
-
D�mokritos tak� p�ijal Anaxagorovy p�edstavy o M�s�ci - podle textu XII. z�ejm� souhlasil s t�m, �e M�s�c m� sv�tlo od Slunce, a tak�
se domn�val, �e krajina na M�s�ci je podobn� pozemsk� (XIII.).
Zhodnocen�
|
I kdy� se atomist� (soud� podle titul� d�l) touto problematikou zab�vali, nem�me dostatek zpr�v k tomu, abychom si u�inili
jednozna�nou a jasnou p�edstavu o jejich v�kladu vzniku a podoby kosmu. P�esto se zd�, �e na rozd�l od Empedoklea a Anaxagory zde
nehraje kosmologie tak z�sadn� roli. Je sp�e jednou z d�l��ch oblast�, j� se atomist� zab�vaj�, ale v�klad ostatn�ch probl�m�
(nap�. vlastnosti t�les, pozn�n�, etika...) nen� na kosmologii z�visl�.
To v�ak neznamen�, �e by kosmologick� v�klad nebyl v souladu s jinou problematikou. Naopak - atomistick� filosofie aplikuje sv�
z�kladn� my�lenky p�i v�kladu v�ech �rovn� skute�nosti, tedy jak na �rovni cel�ho kosmu, tak i na �rovni lidsk� smyslov� zku�enosti.
Kritika a dom��len�
|
Atomismus nab�z� nemal� mo�nosti k p�em��len� z toho d�vodu, �e jsou d�ny jasn� a jednoduch� principy, jimi� je cel� skute�nost
ovl�d�na. Zaj�mav� mohou b�t nap�. pokusy o dom��len� a kritiku atomistick� teorie vn�m�n�.
Av�ak v oblasti kosmologie z�ejm� p��li�
p��le�itost� pro �vahy a diskuse nenajdeme, proto�e nem�me dost v�choz�ch �daj�. Nen�-li dostate�n� zn�mo, jak tyto probl�my atomist� �e�ili,
nem��eme ani p��li� kritizovat...