sipka Byt� a kosmologie - vztah dvou ��st� b�sn�

  1. Je t�eba, aby ses dozv�d�l v�e: jak neochv�jn� srdce p�kn� zakulacen� pravdy, tak m�n�n� smrteln�k�, v nich� nen� prav� spolehlivosti. P�esto m� zv�d�t i toto: jak by to, co je m�n�no, mohlo b�t pokl�d�no za jist�, pronikaj�c veskrze v�emi v�cmi.

    B1, 28-32, Simplikios, De caelo, 557, 25.


  2. Parmenid�s p�ech�z� od p�edm�t� my�len� k p�edm�t�m smyslov�ho vn�m�n� �i, jak se s�m vyjad�uje, od pravdy k m�n�n�, kdy� p�e:
    "Zde ukon�uji sv�j d�v�ryhodn� v�klad a my�lenku o pravd�; od t�to chv�le pozn�vej m�n�n� smrteln�ch lid�, naslouchaje klamn�mu po��dku m�ch slov."

    B8, Simplikios, In Arist. Phys. 30, 14.


  3. (...) Pokud je v�ak nucen ��dit se jevy a pokud mysl�, �e je jedno podle rozumu, ale mnoh� podle smyslov�ho vn�m�n�, potud uzn�v� dv� p���iny a dva po��tky, teplo a chladno, a zve je ohn�m a zem�. Z toho pak �ad� teplo k jsouc�mu a druh� k nejsouc�mu.

    A24, Aristotel�s, Metafyzika 986b 18nn.


  4. Nebo� se ve sv� mysli rozhodli, �e pojmenuj� dv� formy, z nich� jednu vlastn� jmenovat nesm�j� - pr�v� v tom zbloudili; rozli�ili je jako protiklady podle vzhledu a stanovili pro n� znamen�, kter� jsou navz�jem rozd�ln�: pro jednu aith�rov� plamen ohn�, kter� je jemn�, velmi lehk�, v ka�d�m sm�ru se sebou toto�n�, av�ak s t�m druh�m netoto�n�; a pak ono druh�, o sob� prav� opak, temnou noc, sv�m vzhledem hustou a t�kou. J� ti vyl���m cel� toto pravd�podobn� uspo��d�n�, tak�e t� nikdy ��dn� pozn�n� smrteln�k� nep�ed��.

    B8, 53-61, Simplikios, In Arist. Phys. 39, 1.


  5. Ale proto�e v�echny v�ci byly nazv�ny sv�tlo a noc, a co odpov�d� jejich sil�m, n�le�� t�m i on�m v�cem, v�echno je pln� sv�tla i nezjevn� noci, obou stejn�, nebo� nen� nic, co by nem�lo ��ast v jednom z nich.

    B9, Simplikios, In Arist. Phys. 180, 8.


  6. Parmenid�s tak� skute�n� vytvo�il uspo��d�n� sv�ta a sm�siv jako�to prvky sv�tlo a tmu, odvozoval z nich a skrze n� v�echny jevy. �ekl toti� mnoho o Zemi, o Nebi, Slunci a M�s�ci a v�kl�d� tak� o vzniku �lov�ka. A jak se slu�� na d�vn�ho p��rodn�ho filosofa, kter� slo�il vlastn� spis, a ne kompilaci spisu n�koho jin�ho, neponechal ��dn� d�le�it� t�ma nedot�en�.

    B10, 4-8, Pl�tarchos, Adv. Col. 1114b.


  7. M� poznat p�irozenost aith�ru a v�echna znamen� [tj. souhv�zd�] v n�m a ni�iv� d�la �ist� sv�tilny z���c�ho Slunce, i odkud vznikly; a m� se dozv�d�t o ob�n�ch d�lech M�s�ce s kulat�ma o�ima a o jeho p�irozenosti; a m� poznat tak� v�eobklopuj�c� nebe, odkud vzniklo a jak je sv�m p�soben�m Nutnost spoutala, aby dr�elo hranice hv�zd.


  8. Kdy� Parmenid�s za�al mluvit o smyslov�ch p�edm�tech, ��k�:
    "... jak Zem� a Slunce i M�s�c, jako� i spole�n� aith�r a ml��n� po nebi dr�ha, nejzaz�� Olymp a tepl� jak hv�zdy sp�chaly vznikat."
    A ud�v� vznik v�eho, co vznik� a zanik�, a� po ��sti �ivo�ich�.

    B11, Simplikios, De caelo 559, 20.



sipka V�klad

Guthrie:


sipka Celkov� uspo��d�n� kosmu

  1. U��� prstence jsou napln�ny nesm�en�m ohn�m, ty, je� n�sleduj� po nich, jsou napln�ny noc�, ale je do nich vys�l�n pod�l plamene; a uprost�ed nich je bohyn�, kter� v�echno ��d�; nebo� vl�dne nad neblah�m rozen�m a p��en�m v�eho, pos�laj�c �ensk�, aby se sm�silo s mu�sk�m, a naopak zase mu�sk�, aby se sm�silo s �ensk�m.

    B12, Simplikios, In Arist. Phys. 39, 14 a 31, 13.


  2. Parmenid�s ��kal, �e existuj� prstence opleten� jeden okolo druh�ho, jeden z ��dk�ho a jin� z hust�ho, a �e jsou mezi nimi jin�, kter� jsou sm�en� ze sv�tla a tmy. To, co je v�echny obklopuje jako hradba, je pevn�; pod t�m je oh�ov� prstenec; a podobn� to, co se nach�z� uprost�ed nich v�ech, je pevn�, a okolo toho op�t oh�ov� prstenec. Zcela uprost�ed sm�en�ch prstenc� je [prvotn� p���ina] pohybu a vznik�n� - ten naz�v� Spravedlnost� a Nutnost�, bohyn�, je� v�echno ��d� a t��m� kl��e. Vzduch je pr� v�m�kem Zem�, nebo� se vypa�il vlivem jej�ho p��li� mocn�ho tlaku; Slunce je v�dechem ohn� a rovn� Ml��n� dr�ha; M�s�c je pr� sm�en z oboj�ho, vzduchu a ohn�. Docela naho�e nade v��m stoj� kolem dokola aith�r, pod n�m je um�st�n oh�ov� �tvar, jej� naz�v�me Nebem, a pod n�m u� je oblast Zem�.

    A37, A�tios, Plac. II, 7, 1.


  3. Nejprve ze v�ech boh� si smyslila Er�ta stvo�it.

    B13, Plat�n, Smp. 178b; Aristotel�s, Met. 984b 23; Pl�tarchos, Amat. 13, p. 756; Simplikios, Phys. 39, 18.



sipka V�klad

Parmenid�v kosmos


sipka Zem�, Slunce, M�s�c

    Zem�
  1. On prvn� projevoval n�zor, �e m� Zem� tvar koule a �e le�� uprost�ed vesm�ru.

    A1, DL IX, 21.


  2. ��k�, �e Zem� vznikla z hust�ho dol� st�kaj�c�ho [vzduchu] .

    A22, Pseudo-Pl�tarchos, Strom. 5.


  3. Poseid�nios prav�, �e p�vodcem rozd�len� Zem� v patero p�s� byl Parmenid�s, ale �e on u�il, �e je hork� p�s asi dvojn�sob �irok� a �e p�ekra�uje oba obratn�ky vn� do m�rn�ch p�s�.

    A44a ze Strab�na.


  4. Slunce, M�s�c, Ml��n� dr�ha
  5. Vzduch je pr� v�m�kem Zem�, nebo� se vypa�il vlivem jej�ho p��li� mocn�ho tlaku; Slunce je v�dechem ohn� a rovn� Ml��n� dr�ha; M�s�c je pr� sm�en z oboj�ho, vzduchu a ohn�.

    A37, A�tios, Plac. II, 7, 1.


  6. Parmenid�s u��, �e se M�s�c i Slunce vylou�ily z ml��n�ho kruhu, a to Slunce z �id�� sm�si, kter� je tepl�, a M�s�c z hust��, kter� je chladn�.

    A43, A�tios, Plac. II, 20, 8a.


  7. M�s�c
  8. ... v noci z���c� ciz� sv�tlo a bloud�c� okolo Zem�.

    B14, Pl�tarchos, Adv. Colot. 1116A.


  9. ... jedin� pot�ebn� ciz�ho sv�tla [M�s�c] obch�z�, podle Parmenida
    "st�le se po paprsc�ch Slunce d�v�."

    B15, Pl�tarchos, De facie in orbe lunae 929A.



sipka V�klad

Z t�chto zlomk� lze jen st�� s jistotou rekonstruovat Parmenidovo pojet� nebesk�ch t�les. Snad jen n�sleduj�c� body mohou b�t konstatov�ny s ur�itou m�rou pravd�podobnosti:


sipka Zhodnocen�

Tento vztah je jedn�m ze z�kladn�ch probl�m� jeho d�la... S�m se o n�m zmi�uje, ale tak, �e poskystuje prostor pro r�zn� interpretace souvislosti �i odli�nosti obou ��st� b�sn�.

Z�ejm� lze tvrdit, �e ob� ��sti jsou stejn� spekulativn�, by� v kosmologii Parmenid�s vych�z� od toho, co je smyslov� vn�mateln�. Av�ak jeho v�klad usiluje o co nejlep�� vysv�tlen� na z�klad� domn�nek "smrteln�k�", proto se z�ejm� jednalo o vnit�n� logicky ucelen� syst�m, nikoli o empiricky podlo�en� induktivn� �i analogick� z�v�ry.


sipka Kritika a dom��len�

Nedostate�n� dochovan� v�klad o astronomick�ch jevech z�ejm� neumo��uje Parmenida smyslupln� kritizovat nebo jeho my�lenky d�le rozv�jet. Proto asi hlavn�m diskusn�m t�matem bude role kosmologie v jeho b�sni v�bec.