H�rakleitos

Ot�zka vzniku kosmu

Opakovan� vznik a z�nik kosmu
1. V�ichni tedy ��kaj�, �e sv�t (οὐρανός ) je vznikl�, av�ak podle jedn�ch je v��n�, pot�, co vzniknul, podle jin�ch je v�ak pom�jiv� jako cokoliv jin�ho, co bylo sestaveno; podle dal��ch se to d�je st��dav�, jednou je a jindy zanik�, a �e se toto st��d�n� d�je st�le. Tak je to u Empedoklea z Akragantu a H�rakleita z Efesu.

   A10/2, Aristotel�s, De caelo I, 10, p. 279b12-17.

   ---

2. A H�rakleitos ��k�, �e jednou sv�t vzplane ohn�m, jindy se zase z ohn� znovu ustav� v n�jak�ch �asov�ch cyklech, ve kter�ch "se vzn�cuje s ohledem na m�ry (μέτρα) a hasne s ohledem na m�ry (μέτρα)" [B30, 5]. Tent�� n�zor pak pozd�ji m�li i stoici.

   A10/4, Simplikios, In Aristotelis De caelo commentaria VII, p. 294, 4-5.

   ---

3. Mimo to je <velk�> rok, jeho� zimou je velik� potopa, � l�tem pak vzplanut�, co� je zk�za sv�ta. Zd� se toti�, �e pr�b�hem �as� je sv�t zachvacov�n st��dav� tu ohn�m, tu z�plavou. Aristarchos se domn�val, �e se tak d�je v pr�b�hu 2 484 let, H�rakleitos a Linos, �e 10 800 let.

   A13/2, Censorinus, De die natali 18, 11 (Kahnovo �ten�).

   ---

4. V�echno se d�je v protiv� a v�e te�e jako �eka, v�e je ohrani�eno a jeden je sv�t. Vznik� z ohn� a op�t je spalov�n v ur�it�ch obdob�ch st��dav� po cel� v�k; d�je se to podle sudby.

   A1, DL IX, 8, 3-7.

   ---

V��n� kosmos
5. Hippasos z Metapontia a H�rakleitos z Efesu m�n�, �e sv�t je jeden, pohybliv� a kone�n�. Po��tkem v�ak �in� ohe�, tak�e v�echno jsouc� tvo�� z ohn� jeho zhu��ov�n�m a z�e�ov�n�m - a op�t je do ohn� rozkl�daj�, nebo� tato p�irozenost je <pro n�> jedna a z�kladn�. H�rakleitos ��k�, �e "v�echno je sm�nou ohn�" [viz B90] . D�v� sv�tu tak� jak�si po�ad� prom�n a vymezen� �as prom�ny sv�ta, podle jak�si osudov� nutnosti.

   A5 ze Simplikia (In Aristotelis Physicorum libros commentaria 23, 33).

   ---

6. Sv�t, stejn� pro v�echny, neutvo�il ��dn� z boh� ani z lid� - ale byl v�dy a je a bude - v�dy�iv� ohe�, vzn�cuj�c� se s ohledem na [svoje] m�ry (μέτρα) a pohas�naj�c� s ohledem na [svoje] m�ry (μέτρα).

   B30, Kl�m�ns, Stromata V, 14, 104, 2.

   Jin� verze:

1. Takov�to sv�t nikdy nepo�al, n�br� byl v�dy.

   Alexandros u Simplikia, In Aristotelis De caelo commentaria, Vol. VII, p. 294, 15-16.

   ---

2. "Tento sv�t," ��k� H�rakleitos, "neutvo�il ��dn� z boh� ani z lid�," jako by se ob�val, abychom se nepova�ovali za tv�rce kosmu n�jak�ho �lov�ka, jestli�e jsme zavrhli boha.

   Pl�tarchos, De animae procreationis in Timaeo 5, 1014A (1-2)

   ---

---

7. H�rakleitos ��k�, �e sv�t nen� vznikl� co do �asu, n�br� co do z�m�ru.

   A10/6, A�tios, De placitis reliquiae (Stobaei excerpta), 331, 5-7.

   ---

Dal�� texty

8. ... Jako tvrd� H�rakleitos, �e se v�e jednou stane ohn�m. ...

   A10/3, Aristotel�s, Fyzika III, 5, 204b35 - 205a7.

   ---

9. Ohe� sv�m p��chodem
   v�echno vyt��b� a zachv�t�.

   B66, Hippolytos, Refutatio omnium haeresium IX, 10, 7.

   ---

10. Tak �e�en� velk� rok nast�v�, kdy� planety dos�hnou t�ch�e m�st, ze kter�ch se jejich pohyb za�al. ... H�rakleitos ��k�, �e se skl�d� z 18 000 slune�n�ch let.

    A13/1, A�tios, De placitis reliquiae (Stobaei excerpta), 363, 21-24 + 364, 5-10.

    ---

H�rakleitos

V�klad

F. Ch. Kessidi, H�rakleitos.

• H�rakleit�v ohe� je sice v�d��m po��tkem (ἀρχή) sv�ta, ale ne ἀρχή v tom smyslu, z �eho vznikly v�echny v�ci v jak�msi �ase, kdy nebylo nic jin�ho ne� ohe�. Nav�c jeho ohe� nen� oby�ejn�m ohn�m, n�br� vesm�rn�m ohn�m, �ist�m ohn�m (αἰθήρ). Podob� se �ist�mu nebesk�mu ohni - blesku - a je bleskem. Logos p�edstavuje statick� aspekt byt�, ohe� dynamick�. Potom snad podm�n�n� plat�, �e logos je "metafyzick�" princip, ohe� "fyzick�".

   

• Probl�m ἐκπύρωσις
  To slovo znamen� "vzplanut�", "sho�en�", ale v souvislosti s H�rakleitem se mu p�ipisuje eschatologick� smysl, kter� souvis� s u�en�m o velik�m roku = my�lenka o pravideln�m sv�tov�m po��ru ka�d�ch 10 800 let. To ��slo vzniklo n�soben�m po�tu dn� v roce (pro �eky 360) po�tem dn� v m�s�ci (30) nebo v�kem jedn� generace (30). 10 800 je cyklus vesm�rn�ho �ivota. Proces zk�zy a obnovy sv�ta se v��n� opakuje.

  Anti�t� auto�i se shoduj� v tom, �e H�rakleitos u�il o periodick�m vzniku a z�niku sv�ta. Av�ak sv�dectv� nejsou tak jednozna�n�. V�ichni pozd�j�� auto�i (A�tios - DK A5, Hippolytos - B66, Simplikios - DK A10) vych�zej� prost�ednictv�m Theofrasta (N�zory p��rodn�ch filosof�) z Aristotela (Fyzika III, 5). Aristotel�s ov�em tvrd� jen to, �e "jednou se v�e stane ohn�m". Z toho je�t� neplyne periodi�nost zni�en� sv�ta ani z�nik v�ech v�c� ve sv�tov�m po��ru. V�ci se toti� mohou m�nit v ohe� postupn�. Proto je mo�no - a vzhledem ke zlomku B30 nutno - tezi o H�rakleitovu hl�s�n� ἐκπύρωσις odm�tnout.

H�rakleitos

Fyzika a kosmologie

1. [�e jej v�ak <sv�t> pova�oval tak� za vznikl� a za podl�haj�c� zk�ze,
   to p�ipom�naj� n�sleduj�c� slova:]

   Obraty ohn� - nejprve mo�e;
   <obraty> mo�e - zpola zem�, zpola bl�skavice.

   [To ��k� v tom smyslu, �e vlivem logu a boha, kter� v�echno uspo��d�v�,
   se ohe� skrze vzduch obrac� ve vlhkost,
   a to jako v semeno uspo��d�n� sv�ta, kter� naz�v� mo�em.
   Z n�ho <z ohn�?> pak znovu vznik� zem� a nebe a v�ci, kter� k nim p�in�le�ej�.
   Jak se znovu navrac� a vzn�cuje,
   to z�eteln� vyjad�uje t�mito slovy:]

   Mo�e se rozl�v� a pom��uje se v��i t�mu� ur�en� (μετρέεται εἰς τὸν αὐτὸν λόγον)
   jak� bylo d��ve, ne� vznikla zem�.

   B31, Chr�sippos (590.7-11) u Kl�menta Alexandrijsk�ho, Stromata V, 104, 3-5. Eusebios, Praeparatio evangelica XIII, 13, 31.

   ---

2. V�echno se sm��uje za ohe�
   a ohe� za v�echno,
   jako zbo�� za zlato
   a zlato za zbo��.

   B90, Pl�tarchos, De E apud Delphos 8, p. 388 e. (Viz t� A 5.)

   ---

3. H�rakleitos toti� ��k�, �e v�echny v�ci jsou sm�na ohn� a �e je i n�jak� po�ad� a vymezen� �as prom�ny sv�ta podle jak�si osudov� nutnosti.

   A5/5, Simplikios, In Aristotelis Physicorum libros commentaria 23, 38.

   ---

4. Thal�s, P�thagor�s, Empedokl�s, Ekfantos, Parmenid�s, Melissos, H�rakleitos, Anaxagor�s, Plat�n, Aristotel�s a Z�n�n ��kaj�, �e sv�t je jeden.

   A10/5, A�tios, De placitis reliquiae (Stobaei excerpta), p. 327, 5-9.

   ---

H�rakleitos

V�klad

KRS:

• Sv�tov� ��d jako celek m��e b�t pops�n jako ohe�, kter� podle ur�it� m�ry hasne a podle odpov�daj�c� m�ry se zase rozn�cuje. Nen� cel� sp�len ve stejn� okam�ik. Proto se ned� hovo�it o kosmogonii v m�l�tsk�m smyslu.
• Tento kosmos je a bude v��n� �iv�m ohn�m. Podle obchodn�ho obrazu nem��e nastat situace, kdy v�echno zbo�� (v�ci ve sv�t�) je z�rove� sm�n�no za zlato, tak�e by tu bylo jenom zlato, ale ��dn� zbo��. Aristotelovo sv�dectv� o velk�m roku (10 800 slune�n�ch let) m��e znamenat �as, b�hem n�j� ur�it� ��st ohn� projde v�emi sv�mi stavy. Podle dal��ho v�kladu jde o interval, v n�m� se nahrad� ka�d� ��st vody a zem� existuj�c� v ur�it�m �ase.
• Kosmos sest�v� �pln� z hmoty zem� (proniknut� sekund�rn�m ohn�m, nap�. v sopk�ch) a mo�e, obklopen� z��iv�m ohn�m nebo aith�rem. Z jeho oblasti naho�e p�ich�z� d隝, kter� �iv� mo�e a s�m je dopl�ov�n v�parem vystupuj�c�m z mo�e. Zm�ny mezi t�emi hmotami prob�haj� simult�nn� tak, �e celek ka�d� je v�dy stejn� (B 31). Logos nebo pom�r z�st�v� stejn� - op�t je zd�razn�na m�ra a pravidelnost zm�ny, tentokr�t v kosmologick�m m���tku.

  Prom�ny jednotliv�ch prvk� kosmu graficky zn�zor�uje Z. Kratochv�l: http://www.fysis.cz/Herakleitos/Potapec/160schema.htm nebo ve v�t�� podob� v PDF.

H�rakleitos

Nebesk� t�lesa

1. Slunce je tak velik�, jak se n�m jev�... Ohe� je z�kladn�m prvkem, v�e je obm�nou ohn� a v�e se d�je z�e�ov�n�m a zhu��ov�n�m... V�echno se d�je v protiv� a v�e te�e jako �eka, v�e je ohrani�eno a jeden je sv�t. Vznik� z ohn� a op�t je spalov�n v ur�it�ch obdob�ch st��dav� po cel� v�k; d�je se to podle sudby. Z protiv ta, je� vede k rozen�, naz�v� se bojem a sv�rem a ta, je� vede k sp�len�, souhlasem a m�rem; zm�na se zve cestou nahoru a dol� a j� vznik� sv�t. Nebo� zhu��uje-li se ohe�, vlhne, a spojuje-li se, st�v� se vodou a voda tuhnouc se m�n� v zemi; to je cesta dol�. A zase se zem� rozt�k�, vznik� z n� voda a z n� ostatn� - p�ev�d� H�rakleitos t�m�� v�e na v�par z mo�e -; toto je cesta nahoru. Vznikaj� pak v�pary ze zem� i z mo�e; jedny jsou jasn� a �ist�, druh� temn�. Ohe� se �iv� jasn�mi, vlhko druh�mi. O podstat� obklopuj�c�ho (tj. okoln� oblohy) nic ne��k�.

   Jsou v n� v�ak n�doby (nebo �luny - σκάφαι = vydlabanina, necky) obr�cen� dutou stranou k n�m, v nich hromad�c� se jasn� v�pary p�sob� plamen, a to jsou nebesk� t�lesa. Nejjasn�j�� a nejteplej�� je plamen Slunce, nebo� ostatn� t�lesa jsou vzd�len�j�� od Zem�, a proto m�n� sv�t� a h�ej�, kde�to M�s�c, jsa bl�e Zemi, nepohybuje se �ist�m prostorem. Zato Slunce se vzn�� v jasn�m i �ist�m prostoru a je od n�s p�im��en� vzd�leno; proto v�ce h�eje a sv�t�. Slunce i M�s�c se zatem�uj� t�m, �e se nahoru obracej� jejich n�doby, a st��daj�c� se podoby M�s�ce vznikaj� t�m, �e se n�doby pomalu ot���. Den a noc, m�s�ce, ro�n� doby a roky, de�t� a v�try, i co je tomu podobn�, vznik� z rozmanit�ch v�par�. Nebo� jasn� v�par, rozp�liv se v kruhu Slunce, �in� den, a opa�n� v�par, nabyv vrchu, p�sob� noc. A teplo, rozm�haj�c� se z jasn�ho v�paru, �in� l�to; vlhko rozm�haj�c� se z temn�ho v�paru, p�sob� zimu. Analogicky ud�v� tak� p���iny ostatn�ch v�c�. O utv��en� Zem� ne��k� nic, ani o n�dob�ch.

   A1, DL IX, 8, 1 - 11, 6.

   ---

2. Kdyby nebylo Slunce a z�le�elo by <jen> na ostatn�ch hv�zd�ch,
   m�li bychom tmu.

   B99, Pl�tarchos, De fortune 98 c (podobn� DL A1, 10, Kl�m�ns Alex.).

   ---

Velikost a pohyb Slunce
3. [O velikosti Slunce: ... H�rakleitos ��k�, �e]
   z���i lidsk�ho chodidla.

   B3, A�tios = Placita philosophorum II, 21, 4 = De placitis reliquiae (Stobaei excerpta), p. 890 c10.

   [Podle H�rakleita] <je Slunce> jako chodidlo.
   A�tios, De placitis reliquiae (Theodoreti et Nemesii excerpta), p. 351, 12 (Theodoretos IV, 22).

   Slunce je tak velk�, jak se jev�.
   DL IX, 7 = A1, 7.

   ---

4. [H�rakleitos, kter� sleduje <v�e> spole�n�,
   uspo��d�v� svoje <slova> jako rovn� Posv�tn� �e�i, kdy� ��k�:]

   Slunce vl�dne sv�tu p�irozen�:
   je z���i lidsk�ho chodidla a nep�ekra�uje hranice (ὅρους) ;
   pokud by toti� p�ekro�ilo ro�n� obdob�, vyhledaly by je Er�nye, pomocnice Dik�.

   B3a, Papyrus Derveni.

   ---

5. Slunce nep�ekro�� <sv�> m�ry (μέτρα) ,
   jinak by je vyhledaly Er�nye,
   pomocnice Dik�.

   B94, Pl�tarchos, De exilio 11, p. 604 a.

   ---

Podstata Slunce (a M�s�ce) a zatm�n�
6. [Je z�ejm�, �e podle H�rakleita]
   i Slunce je nejen ka�d� den nov�,
   ale [�e je ustavi�n�] v�dy nov�.

   B6, Aristotel�s, Meteorologica II, 2, p. 355 a14.

   ---

7. H�rakleitos a stoici tvrd�, �e hv�zdy se �iv� z pozemsk�ho v�paru.

   Chr�sippos (Fragmenta Physica 609) u A�tia, De placitis reliquiae (Stobaei excerpta), p. 346, 18-20.

   ---

8. Proto i n�kte�� h�rakleitovci tvrd�, �e z vyschl� a ztvrdl� pitn� vody vznikaj� tak� kameny a zem�; i to, �e Slunce je v�par z mo�e.

   A11/5, Aristotel�s, Problemata XXIII 30, 934 b23.

   ---

9. [Slunce je tvarem] podobn� m�se, dut� prohnut�.

   A12/2, A�tios, Placita philosophorum II, 22, 2 (D. 352) = De placitis reliquiae (Stobaei excerpta).

   ---

10. Zatm�n� nast�v� oto�en�m m�sovit� podoby, tak�e se dutina ocitne naho�e a vypukl� strana dole, v��i na�emu pohledu.

    A12/3, A�tios, Placita philosophorum II, 24, 3 (D. 354) = De placitis reliquiae (Stobaei excerpta).

    

    Animace ��ste�n�ho zatm�n� Slunce .

    ---

11. H�rakleitos ��k�, �e Luna m� podobu m�sy.

    A12/4, A�tios, Placita philosophorum II, 27,2 (D. 358) = De placitis reliquiae (Stobaei excerpta).

    ---

12. H�rakleitos ��k�, �e se Sluncem je to stejn� jako s Lunou. Tyto hv�zdy maj� podoby dut�ch n�dob, p�ij�maj� z��i z vlhk�ho v�paru a osv�tluj� zjevnost. Slunce je v�ak jasn�j��, nebo� se ub�r� v �ist��m vzduchu, zat�mco Luna ve zkalen�j��m, a proto se jev� slab��.

    A12/5, A�tios, De placitis reliquiae (Stobaei excerpta), p. 359, 1-10.

    ---

13. H�rakleitos ��k�, �e zatm�n� Luny se d�j� oto�en�m dutiny a naklon�n�mi.

    A12/6, A�tios, Placita philosophorum II, 29, 3 = De placitis reliquiae (Stobaei excerpta).

    ---

 

Fotografie zatm�n� M�s�ce.

H�rakleitos

V�klad

• ��dn� dochovan� zlomek neobjas�uje jasn� H�rakleitovy p�edstavy o p�irozenosti nebesk�ch t�les. Z�ejm� se nezaj�mal tolik o p�esn� astronomick� detaily jako Mil�an�.
• P�edstava, �e ohe� se �iv� v�parem - zalo�en� na tom, �e vlhkost se ohn�m vypa�uje, je naivn� a popul�rn�.
• H�rakleitos vysv�tluje mechanismus zatm�n�, ale ne p���inu ot��en� n�dob. Ani ne��k� nic o jejich utv��en�. Zd� se, �e se spokojoval s p�ej�m�n�m popul�rn�ch p�edstav potud, pokud souhlasily s jeho obecnou teori� kosmologick� zm�ny.
• Slunce je ka�d� den nov� v tom smyslu, �e jeho ohe� je ka�dou noc dopln�n zcela �erstv�mi v�pary. Dopl�ov�n� a spot�ebov�v�n� tvo�� pravideln� cyklus.

H�rakleitos

Zhodnocen�

Je velmi t�sn� - �vahy o prom�nlivosti, pravidelnosti a nep�etr�itosti cel�ho kosmu pat�� k �st�edn�m ��stem H�rakleitova my�len�. Kosmologie v obecn�m smyslu je tedy organickou sou��st� jeho filosofie. I H�rakleitos v t�to oblasti postupuje spekulativn�, ale rozhodn� se nejedn� o "kvantitavistickou" spekulaci jako u Anaximandra a p�thagorejc�; H�rakleitova spekulace m� z�ejm� bl�e k bezprost�edn� zku�enosti a nep�ekra�uje ji tolik jako u zm�n�n�ch myslitel�.

Tak� p�i vysv�tlov�n� astronomick�ch fenom�n� H�rakleitos u��v� jeden z�kladn� motiv sv�ho my�len� - prom�nu �ivl� (viz Kratochv�lovo sch�ma). Nen� zde ov�em zd�razn�na v�jime�nost ohn� a ani se p�i v�kladu neuplat�uj� protiklady.

 

H�rakleitos

Kritika a dom��len�

Podn�ty pro p�em��len� z�ejm� poskytuje p�edev��m kosmologick� rovina �vah - pravidelnost, rovnov�ha, m�ra, nep�etr�itost d�n� v kosmick�m m���tku.

Naopak vysv�tlen� astronomick�ch jev� je natolik zvl�tn� a naivn�, �e snad neposkytuje ani prostor pro netrivi�ln� kritiku...