Apeiron a vznik kosmu
|
Zpracov�no podle: W. K. C. Guthrie,
A History of
Greek Philosophy I
(uv�d�no jako "G"), Ch. Kahn, Anaximander and the Origin of Greek Cosmology,
J. Mansfeld, Die Vorsokratiker I (JM).
Zlomky
|
-
Anaximandros ... �ekl, �e po��tkem a prvkem v�ech v�c� je ἄπειρον
a jako prvn� zavedl
toto jm�no pro po��tek. ��k�, �e to nen� ani voda, ani nic jin�ho z takzvan�ch prvk�,
n�br� jak�si jin� neomezen� p�irozenost, z n� vznikaj� v�echny vesm�ry a sv�ty v nich.
A9 ze Simplikia (n�sleduje B1).
-
Krom� toho �ekl, �e pohyb je v��n� a �e p�i n�m doch�z� ke vzniku vesm�r�.
... �ekl, �e po��tek v�c� je jak�si p�irozenost zvan�
ἄπειρον
, z n�
vznikaj� vesm�ry a v nich sv�t.
Tato p�irozenost je v��n� a nest�rnouc� a obj�m� v�echny sv�ty.
A11 a B2 z Hippolyta.
-
Anaximandros ... �ekl, �e ἄπειρον
obsahuje ve�kerou p���inu vznik�n� a zanik�n�
univerza, a tvrd�, �e z n�ho se odd�lily vesm�ry a v�bec v�echny sv�ty, kter�ch je nes�etn� mnoho. A prohl�sil, �e z�nik
a mnohem d��ve vznik prob�haj� od nekone�n�ho v�ku a �e v�echny v�ky plynou v pravideln�ch cyklech. ...
Tvrd�, �e to, co z v��n�ho plod� teplo a chlad, se odd�lilo
p�i vzniku tohoto sv�ta a �e se z toho utvo�ila jak�si oh�ov� sf�ra okolo vzduchu obklopuj�c�ho Zemi, jako k�ra okolo
stromu. Kdy� ta se odtrhla a rozl�mala na jak�si kruhy, povstalo Slunce, M�s�c a hv�zdy.
A10 z Pseudopl�tarchov�ch Str�mateis.
V�klad
|
-
Sv�t tedy vznik� z plodiv� l�tky. Anaximandros podle toho poj�m� svou kosmogonii v
analogii s ran�mi n�zory, je� uva�ovaly o vzniku sv�ta v souvislosti se spermatem zv��at a v�vojem embrya.
P�ipom�n� to orfick� teorie o sv�tov�m vejci. Slovo φλοιός ("k�ra stromu") pak je pou�ito
i pro trnitou
k��i, kter� podle n�j obklopuje nejran�j�� formy zv��ec�ho �ivota. Zd� se, �e Anaximandros
ch�pal vn�j�� "k��i" sv�tov�ho embrya, kter� je odd�luje od l�na apeira, v n�m� vzniklo,
jako paraleln� jev k obalu, kter� se vytvo�il kolem vejce, zv��ec�ho embrya a stromu.
-
Mil�tsk� kosmogonie tedy m��e b�t pops�na term�ny organick�ho �ivota.
Sice odm�tl
antropomorfick� p�edstavy m�tick�ch kosmogoni�, kter� spat�uj� za��tek sv�ta v n�jak�m
sexu�ln�m p��en�. P�esto
l�tku sv�ta pova�uje za odu�evn�nou a jej� po��tek spat�uje
v ur�it�m druhu semene �i vejce
. Tento plodn� z�rodek je t�hotn� protiklady.
-
Ten se vyv�j� ve sf�ru ohn� obklopuj�c� studenou, vlhkou hmotu. Mezi nimi je temn�
mlha (tak G. p�ekl�d� ἀήρ). Teprve pozd�ji se vy�len� protiklady such�ho a vlhk�ho
p�soben�m hork� periferie na studen�-vlhk� st�ed.
-
JM: Z�rodek sv�ta (to, co plod� teplo a studeno), kter� m� charakter semene, se
odd�luje jakousi generatio spontanea. Z�ejm� je tepl� a vlhk� z�rove�.
"Anaximandros prav�, �e mo�e je zbytkem prvotn�ho vlhka; ohe� vysu�il v�t��
��st vlhka, zbytek pak zm�nil vyp�len�m v slanost."
A27 z A�tia.
Tento zp�sob uva�ov�n� je charakteristick� pro M�l�any: jakmile jednou dojde k odd�len�
protiklad�, dal�� v�voj pokra�uje p�irozen�m p�soben�m jejich vlastn�ch sil.
Podoba nebesk�ch t�les
|
Zlomky
-
Anaximandros ��k�, �e nebesk� t�lesa jsou kruhov� zhu�t�n� vzduchu napln�n� ohn�m, vydechuj�c� plameny skrze
otvory v ur�it�ch ��stech. ... Anaximandros [tvrd�, �e nebesk� t�lesa] jsou un�ena kruhy a sf�rami, na nich� se jedno
ka�d� nach�z�.
A18 z A�tia.
-
Nebesk� t�lesa vznikaj� jako kruh ohn� t�m, �e se odd�lila od ohn� ve sv�t� a �e jsou obklopena vzduchem. Existuj�
pr�duchy, jak�si p횝alovit� pr�chody, v nich� se ukazuj� nebesk� t�lesa; to je tak� d�vod, pro� nast�v� zatm�n�, kdy� se pr�duchy
ucpou.
A11 z Hippolyta.
Uspo��d�n�
-
Prvn� nalezl v�klad o velikosti a vzd�lenosti ob�nic, jak vypr�v� Eud�mos.
A19 ze Simplikia.
-
Anaximandros ��k�, �e nejv��e ze v�eho je um�st�no Slunce, za n�m M�s�c, pod nimi
hv�zdy a planety.
A18 z Aetia.
-
Kruh Slunce
je 27 kr�t v�t�� ne�
[Zem�, kruh] M�s�ce [18 kr�t]; Slunce je nejv��e a kruhy st�lic jsou nejn�e.
A11 z Hippolyta.
Slunce
-
Slunce je kruh 28 kr�t v�t�� ne� Zem�, podobn� kolu od vozu, s dutou obru��, kter� je vypln�na ohn�m a v n� se na
ur�it�m m�st� skrze otvor ukazuje ohe� jakoby skrze trysky m�ch�. ... Slunce je stejn� velk� jako Zem�, ale kruh, z n�ho�
vych�z� jeho pr�duch a kter� j�m ot��� je 27 kr�t v�t�� ne� Zem�.
A21 z Aetia.
M�s�c
-
M�s�c je kruh 19kr�t v�t�� ne� Zem�, podobn� kolu od vozu, s dutou obru��, kter� je vypln�na ohn�m; je pln� ohn�
tak jako slune�n� kruh, le�� �ikmo jako onen a m� jeden v�dech
tak jako otvor m�chu. Zatm�n� nast�v� obraty kola. ... Anaximandros ��k�, �e zatm�n� m�s�ce nast�v�, kdy� �st� kruhu se ucpe.
A22 z Aetia.
-
M�s�c se jev� jednou jako dor�staj�c�, jindy jako ub�vaj�c� podle toho, zda se pr�chody ucp�vaj�, nebo otev�raj�.
A11 z Hippolyta.
-
Anaximandros, Xenofan�s a Berosus ��kaj�, �e m�s�c m� sv� vlastn� sv�tlo, o
n�co �id�� ne� slune�n�.
A�tios A22.
Hv�zdy
-
... hv�zdy jsou ohniv� a vzduch je obsahuje a kdyby vzduch, kter� odd�luje
plamen slunce od stvo�en�ch v�c�, nebyl vlhk� a hust�, slunce by v�echno existuj�c�
sp�lilo.
Turba philosophorum, S: 109,20f.
Podoba nebesk�ch t�les
|
-
JM: Ohniv� k�ra nakonec pod tlakem mlhovit�ch v�par� praskne (rozlet� se): na po��tku
dne�n�ho sv�tov�ho ��du tedy stoj� exploze, "Big Bang".
-
G: Ohniv�, sf�rick� membr�na kolem nov�ho sv�ta se rozd�l� (z�ejm� tlakem mlhy nebo
v�par� zap���in�n�ch samotn�m p�soben�m tepla na vlhk� st�ed; podobn� Kahn) do odd�len�ch
kruh�, z nich� ka�d� uzav�r� neproniknuteln� mlha (podle Kahna jsou obaly pravd�podobn�
v tuh�m skupenstv� - s. 87). T�lesa vid�me pouze otvory v t�chto obalech. Slunce a m�s�c
jsou toti� ve skute�nosti rotuj�c� kruhy ohn�, sm�rem vpravo kolem zem�, ale uzav�en� v
mlze s v�jimkou jednoho bodu, kde je otvor, z n�j� trysk� ohe�. Kruhy hv�zd z�ejm�
maj� ka�d� mnoho otvor�. P�itom nebyly je�t� rozli�eny hv�zdy a planety.
-
Po�ad� kruh� je opa�n� ne� v pozd�j�� �eck� astronomii. Z�ejm� jej nenapadla n�mitka,
�e kruh hv�zd by musel aspo� ob�as p�ekr�vat sv�tlo slunce a m�s�ce.
Podle Kahna Anaximandros mohl vych�zet z obecn�ho p�esv�d�en�, �e ohe� stoup�
vzh�ru, proto ohniv�j�� t�lesa mus� b�t vzd�len�j�� od zem� (s. 90).
-
Kahn: Na Anaximandrov� koncepci je nejn�padn�j�� jej� geometrick� charakter. Tato zvl�tnost je zd�razn�na t�m,
�e jeho n�sledovn�ci tuto spekulativn� symetrii odm�tli (s. 92n.).
Jeho �daje o nebesk�ch vzd�lenostech ov�em nemohly b�t zalo�eny na n�jak�m p�esn�m
pozorov�n� nebo geometrick� konstrukci jako u Aristarcha. Sp�e vych�zely z jeho
p�esv�d�en�, �e ve�kerenstvo je ��zeno jednoduch�mi matematick�mi pom�ry. A tak�
byl ovlivn�n babyl�nsk�mi pozorov�n�mi, kter� dokazovala periodicitu nebesk�ch jev�.
Nelze ov�em rekonstruovat metodu, jak ke sv�m �daj�m p�i�el. --
-- B. Stup��nek: Podle nov�j��ch b�d�n� (R. Hahn, Anaximander and the Architects, New York 2001)
jsou pr� ��seln� pom�ry odvozeny z matematick�ch pom�r� dobov�ho �eck�ho stavitelstv�.
-
Celkov� ov�em nejde o �istou geometrii, proto�e Anaximandros hovo�� tak� v term�nech organick�ho plozen�. Jedn� se
tedy sp�e o pojet� sv�ta jako geometrick�ho organismu, kter� se objev� tak� v T�maiovi, spisu
O nebi a u stoik�. M�l�tsk� koncepce je archetypem t�chto p�edstav (s. 96-98).
Ur�itou p�edstavu o podob� Anaximandrova kosmu si lze ud�lat podle sch�mat v
IEP. (Pokud se str�nka
neotev�e p��mo na t�to pas�i, klikn�te na odkaz A representation of Anaximander's universe.)
|
Podoba nebesk�ch t�les
|
Zlomky
-
Tvrd�, �e Zem� je tvarem v�lcovit� a �e jej� hloubka je t�etinou jej� ���ky.
A10 z Ps.-Pl�tarcha.
-
Zem� se vzn�� v prostoru a nic ji nedr��, ale z�st�v� nehybn� d�ky stejn� vzd�lenosti ode v�eho. Jej� tvar je zak�iven�,
okrouhl�, podobn� d��ku sloupu; z jej�ch rovn�ch ploch po jedn� chod�me a druh� le�� na protilehl� stran�.
A11 z Hippolyta.
-
N�kte��, jako mezi star�mi Anaximandros, tvrd�, �e [Zem�]
pro svou rovnov�nost setrv�v� v klidu. Nebo� je
vylou�eno, aby se to, co je usazeno ve st�edu a je stejn� vzd�len� od kraj�, pohybovalo t�eba jen o kousek nahoru nebo dol� nebo
do stran; a je nemo�n�, aby se pohybovalo z�rove� v protikladn�ch sm�rech, tak�e nutn� z�st�v� v klidu.
A26, Aristotel�s, O nebi B, 295b11-16.
Formov�n� povrchu Zem�
-
Anaximandros prav�, �e mo�e je zbytkem prvotn�ho vlhka; ohe� vysu�il v�t�� ��st
vlhka, zbytek pak zm�nil vyp�len�m v slanost.
A27 z Aetia.
-
Nebo� za prv� ve�ker� oblast okolo Zem� je vlhk�, ale Slunce ji vysou�� a ta ��st, kter� se vypa�ila, p�sob� v�try
(πνεύματα) a obraty (τροπαί)
Slunce a M�s�ce, jak tito lid� tvrd�, zat�mco ta, kter� z�st�v�, je mo�e; proto se domn�vaj�, �e se mo�e vysou�en�m zmen�uje a �e nakonec
bude jednou cel� such�.
A27, Aristotel�s, Meteorologika 353b6-11.
-
N�kte�� z nich tvrd�, �e mo�e je zbytkem p�vodn�ho vlhka. M�sto kolem Zem�
toti� bylo vlhk�, a potom ��st vlhkosti byla vypa�ena Sluncem. A z toho vznikly
v�try
(πνεύματα) a obraty (τροπαί)
Slunce a M�s�ce, nebo�
ty vykon�vaj� sv� obraty pr�v� kv�li p�r�m a v�par�m t�m, �e se obracej� k t�m m�st�m, kde je jim zaji�t�n
p��sun tohoto v�paru. N�co z t� vlhkosti z�stalo v hlubok�ch m�stech Zem� -
to je mo�e. Proto se neust�le zmen�uje, proto�e je vysu�ov�no Sluncem a nakonec bude
jednou such�. Tohoto p�esv�d�en� byli, jak vypr�v� Theofrastos, Anaximandros a Diogen�s.
A27, Alexandros, In Meteor. 67, 3-12; Theofrastos, Phys. Op. Fr. 23 Diels.
-
V�try vznikaj� tak, �e se nejjemn�j�� v�pary vzduchu rozd�lily a, kdy� se spojily,
daly se do pohybu. De�t� pak z v�paru, kter� ze zem� vyt�hne slunce. Blesky potom tak,
kdy� v�tr naraz� do mrak� a rozd�l� je.
A11 z Hippolyta.
V�klad
|
-
Jeho nejv�t�� z�sluhou je, �e se osvobodil od my�lenky, �e Zem� pot�ebuje oporu.
To p�edpokl�d� n�zor, �e
vesm�r je sf�rick� (kulov�) a �e nebesk� t�lesa ob�haj� v cel�ch
kruz�ch nad Zem� i pod n�
. To dokazuje nez�vislost jeho my�len�.
-
Hippolytova zpr�va (A11) zd�raz�uje, �e
Zem� se voln� vzn�� nejsouc
ni��m ovl�d�na
. Anaximandros pop�r�, �e jak�koliv z�kladn� ��st nebo t�leso sv�ta
ovl�d� jin�. P��roda je pro n�j charakterizov�na rovnost� a rovnov�hou.
-
Kahn: Anaximandros origin�ln� aplikoval na kosmos my�lenku geometrick� symetrie.
T�m, �e implicitn� odm�tl p�irozenou ideu "dol�" jako sm�ru, kam t�lesa p�irozen� sm��uj�,
p�edb�hl svou dobu.
-
Procesy na Zemi a na nebi se vz�jemn� ovliv�uj� a oboj� tvo�� jeden ��d. Zem�,
nach�zej�c� se ve st�edu, a jej� vlhkost ovliv�uj� i okraj kosmu, kter� p�edstavuje
slune�n� kruh. D�n� v cel� p��rod� vych�z� z charakteristik samotn�ch protiklad�.
Apeiron u� do d�n� ve sv�t� nezasahuje.
Je z�ejn�, �e vysu�en� mo�e znamen�
i vyhasnut� nebesk�ch t�les - tak by mohly zaniknout protiklady, ��m� by se vlastn�
objevilo ἄπειρον. Mo�n� si lze takto p�edstavit z�nik kosmu.
Z�nik kosmu?
|
-
... ἄπειρον
, nebo� z n�j toto v�echno vzniklo a zase do n�j v�echno
zanikne. Proto nes��sln� sv�ty se rod� i zase zanikaj� do toho, z �eho vznikly.
A14 z A�tia.
|
-
G: Vznikl� sv�ty maj� tak� zaniknout - vr�t� se zp�t do nezformovan�ho stavu, z n�j�
vznikly. Pouze ἄπειρον samo je "v��n� a nest�rnouc�", "nesmrteln� a nezni�iteln�".
-
Ale nikde se nevysv�tluje, jak k tomu doch�z�. Ve v�t� : "v�ci zanikaj� do toho, z �eho
vznikly" z�ejm� popisuje vz�jemnou transformaci element� a ne zni�en� sv�ta.
V�znamn�j�� je zm�nka, �e nastane doba, kdy u� nebude ��dn� voda, proto�e bude
vysu�ena ohn�m (viz texty V. a VI. v ��sti o Zemi. T�m bude zcela vyvr�cena rovnov�ha protiklad�, dan� jejich
ustupov�n�m jako "trestem" za jejich "provin�n�". T�mto cyklick�m procesem musel Anaximandros
myslet st��d�n� ro�n�ch obdob�. Trval� v�t�zstv� tepla a sucha znamen� poru�en�
celosv�tov�ho ��du. Ov�em nen� jasn�, jak by potom m�l sv�t zaniknout zp�t do apeira.
|
Vztah Anaximandrovy kosmologie a filosofie
|
JM: U Anaximandra v jeho l��en� univerza nikde nevstupuje na sc�nu b�h. Osobn� bo�stvo
p�e�lo v neosobn� ἄπειρον, kter� p�edch�z� sv�tu, ovl�d� jej a p�etrv�. Nevztahuje se v�ce ke kosmogonii
ani dne�n�mu stavu sv�ta. Tak se u Anaximandra objevuj� hlavn� rysy
v�deck� teorie: jednotn� teorie sjednocuj�c� jednotliv� teorie a vysv�tluj�c� skute�nosti.
Kosmogonie a kosmologie tvo�ila - podle mno�stv� dochovan�ch zlomk� - podstatnou ��st Anaximandrov�ch �vah.
Ἄπειρον
jako centr�ln� motiv jeho filosofie p�edstavuje jak�si r�mec pro kosmogonii - z n�j n�jak�m zprost�edkovan�m zp�sobem sv�t vznik�.
A d�je v kosmu jsou ur�eny obecn�mi fyzik�ln�mi d�ji (vztahem a interakc� tepla a vlhkosti), jejich� povaha z�ejm� vedla
Anaximandra k postulov�n� neomezen�ho a neur�it�ho praz�kladu.
Propojen� kosmologie a filosofie v�bec je tedy z�ejm�. Plat� to i pro metodu, j� je spekulace. Spekulac� p�i�el Anaximandros
k z�v�ru, �e z�kladem a po��tkem mus� b�t n�co neomezen�ho (a neur�it�ho, n�co bez vlastnost�), spekulaci u��v� i p�i v�kladu
vzniku kosmu a zvl�t� p�i v�kladu jeho uspo��d�n�.
Kritika a dom��len�
|
Takov� postup ov�em otev�r� prostor pro kritiku z hlediska pozorov�n� i z hlediska
konzistence spekulac�.
-
Proto�e �etn� zlomky poskytuj� hrubou p�edstavu o cel�m kosmologick�m syst�mu i o jeho fungov�n�, lze kriticky
p�em��let o detailech v r�mci syst�mu - souvislosti jednotliv�ch p�edstav, jejich zd�vodn�n�... To by byla jak�si "vnit�n�" kritika.
-
Ale lze tak� syst�m posuzovat z hlediska toho, co mohl Anaximandros na obloze pozorovat. Jako vzor mu p�itom mohl slou�it
jeho u�itel
�i p��tel Thal�s, jen� podle zlomk� vych�zel z empirie (p�edpov�� zatm�n�, m��en� v��ky pyramid, pozorov�n� slunovrat�).
Tedy i kritika v tomto bod� bude opr�vn�n�.