sipkaApeiron a vznik kosmu

Zpracov�no podle: W. K. C. Guthrie, A History of Greek Philosophy I (uv�d�no jako "G"), Ch. Kahn, Anaximander and the Origin of Greek Cosmology, J. Mansfeld, Die Vorsokratiker I (JM).


sipkaZlomky

  1. Anaximandros ... �ekl, �e po��tkem a prvkem v�ech v�c� je ἄπειρον a jako prvn� zavedl toto jm�no pro po��tek. ��k�, �e to nen� ani voda, ani nic jin�ho z takzvan�ch prvk�, n�br� jak�si jin� neomezen� p�irozenost, z n� vznikaj� v�echny vesm�ry a sv�ty v nich.

    A9 ze Simplikia (n�sleduje B1).


  2. Krom� toho �ekl, �e pohyb je v��n� a �e p�i n�m doch�z� ke vzniku vesm�r�.
    ... �ekl, �e po��tek v�c� je jak�si p�irozenost zvan�
    ἄπειρον , z n� vznikaj� vesm�ry a v nich sv�t.
    Tato p�irozenost je v��n� a nest�rnouc� a obj�m� v�echny sv�ty.

    A11 a B2 z Hippolyta.


  3. Anaximandros ... �ekl, �e ἄπειρον obsahuje ve�kerou p���inu vznik�n� a zanik�n� univerza, a tvrd�, �e z n�ho se odd�lily vesm�ry a v�bec v�echny sv�ty, kter�ch je nes�etn� mnoho. A prohl�sil, �e z�nik a mnohem d��ve vznik prob�haj� od nekone�n�ho v�ku a �e v�echny v�ky plynou v pravideln�ch cyklech. ... Tvrd�, �e to, co z v��n�ho plod� teplo a chlad, se odd�lilo p�i vzniku tohoto sv�ta a �e se z toho utvo�ila jak�si oh�ov� sf�ra okolo vzduchu obklopuj�c�ho Zemi, jako k�ra okolo stromu. Kdy� ta se odtrhla a rozl�mala na jak�si kruhy, povstalo Slunce, M�s�c a hv�zdy.

    A10 z Pseudopl�tarchov�ch Str�mateis.



sipkaV�klad


sipkaPodoba nebesk�ch t�les

Zlomky

  1. Anaximandros ��k�, �e nebesk� t�lesa jsou kruhov� zhu�t�n� vzduchu napln�n� ohn�m, vydechuj�c� plameny skrze otvory v ur�it�ch ��stech. ... Anaximandros [tvrd�, �e nebesk� t�lesa] jsou un�ena kruhy a sf�rami, na nich� se jedno ka�d� nach�z�.

    A18 z A�tia.


  2. Nebesk� t�lesa vznikaj� jako kruh ohn� t�m, �e se odd�lila od ohn� ve sv�t� a �e jsou obklopena vzduchem. Existuj� pr�duchy, jak�si p횝alovit� pr�chody, v nich� se ukazuj� nebesk� t�lesa; to je tak� d�vod, pro� nast�v� zatm�n�, kdy� se pr�duchy ucpou.

    A11 z Hippolyta.


  3. Uspo��d�n�

  4. Prvn� nalezl v�klad o velikosti a vzd�lenosti ob�nic, jak vypr�v� Eud�mos.

    A19 ze Simplikia.


  5. Anaximandros ��k�, �e nejv��e ze v�eho je um�st�no Slunce, za n�m M�s�c, pod nimi hv�zdy a planety.

    A18 z Aetia.


  6. Kruh Slunce je 27 kr�t v�t�� ne� [Zem�, kruh] M�s�ce [18 kr�t]; Slunce je nejv��e a kruhy st�lic jsou nejn�e.

    A11 z Hippolyta.


  7. Slunce

  8. Slunce je kruh 28 kr�t v�t�� ne� Zem�, podobn� kolu od vozu, s dutou obru��, kter� je vypln�na ohn�m a v n� se na ur�it�m m�st� skrze otvor ukazuje ohe� jakoby skrze trysky m�ch�. ... Slunce je stejn� velk� jako Zem�, ale kruh, z n�ho� vych�z� jeho pr�duch a kter� j�m ot��� je 27 kr�t v�t�� ne� Zem�.

    A21 z Aetia.


  9. M�s�c
  10. M�s�c je kruh 19kr�t v�t�� ne� Zem�, podobn� kolu od vozu, s dutou obru��, kter� je vypln�na ohn�m; je pln� ohn� tak jako slune�n� kruh, le�� �ikmo jako onen a m� jeden v�dech tak jako otvor m�chu. Zatm�n� nast�v� obraty kola. ... Anaximandros ��k�, �e zatm�n� m�s�ce nast�v�, kdy� �st� kruhu se ucpe.

    A22 z Aetia.


  11. M�s�c se jev� jednou jako dor�staj�c�, jindy jako ub�vaj�c� podle toho, zda se pr�chody ucp�vaj�, nebo otev�raj�.

    A11 z Hippolyta.


  12. Anaximandros, Xenofan�s a Berosus ��kaj�, �e m�s�c m� sv� vlastn� sv�tlo, o n�co �id�� ne� slune�n�.

    A�tios A22.


  13. Hv�zdy
  14. ... hv�zdy jsou ohniv� a vzduch je obsahuje a kdyby vzduch, kter� odd�luje plamen slunce od stvo�en�ch v�c�, nebyl vlhk� a hust�, slunce by v�echno existuj�c� sp�lilo.

    Turba philosophorum, S: 109,20f.



sipkaPodoba nebesk�ch t�les



Ur�itou p�edstavu o podob� Anaximandrova kosmu si lze ud�lat podle sch�mat v IEP. (Pokud se str�nka neotev�e p��mo na t�to pas�i, klikn�te na odkaz A representation of Anaximander's universe.)


sipkaPodoba nebesk�ch t�les

Zlomky

  1. Tvrd�, �e Zem� je tvarem v�lcovit� a �e jej� hloubka je t�etinou jej� ���ky.

    A10 z Ps.-Pl�tarcha.


  2. Zem� se vzn�� v prostoru a nic ji nedr��, ale z�st�v� nehybn� d�ky stejn� vzd�lenosti ode v�eho. Jej� tvar je zak�iven�, okrouhl�, podobn� d��ku sloupu; z jej�ch rovn�ch ploch po jedn� chod�me a druh� le�� na protilehl� stran�.

    A11 z Hippolyta.


  3. N�kte��, jako mezi star�mi Anaximandros, tvrd�, �e [Zem�] pro svou rovnov�nost setrv�v� v klidu. Nebo� je vylou�eno, aby se to, co je usazeno ve st�edu a je stejn� vzd�len� od kraj�, pohybovalo t�eba jen o kousek nahoru nebo dol� nebo do stran; a je nemo�n�, aby se pohybovalo z�rove� v protikladn�ch sm�rech, tak�e nutn� z�st�v� v klidu.

    A26, Aristotel�s, O nebi B, 295b11-16.


  4. Formov�n� povrchu Zem�
  5. Anaximandros prav�, �e mo�e je zbytkem prvotn�ho vlhka; ohe� vysu�il v�t�� ��st vlhka, zbytek pak zm�nil vyp�len�m v slanost.

    A27 z Aetia.


  6. Nebo� za prv� ve�ker� oblast okolo Zem� je vlhk�, ale Slunce ji vysou�� a ta ��st, kter� se vypa�ila, p�sob� v�try (πνεύματα) a obraty (τροπαί) Slunce a M�s�ce, jak tito lid� tvrd�, zat�mco ta, kter� z�st�v�, je mo�e; proto se domn�vaj�, �e se mo�e vysou�en�m zmen�uje a �e nakonec bude jednou cel� such�.

    A27, Aristotel�s, Meteorologika 353b6-11.


  7. N�kte�� z nich tvrd�, �e mo�e je zbytkem p�vodn�ho vlhka. M�sto kolem Zem� toti� bylo vlhk�, a potom ��st vlhkosti byla vypa�ena Sluncem. A z toho vznikly v�try (πνεύματα) a obraty (τροπαί) Slunce a M�s�ce, nebo� ty vykon�vaj� sv� obraty pr�v� kv�li p�r�m a v�par�m t�m, �e se obracej� k t�m m�st�m, kde je jim zaji�t�n p��sun tohoto v�paru. N�co z t� vlhkosti z�stalo v hlubok�ch m�stech Zem� - to je mo�e. Proto se neust�le zmen�uje, proto�e je vysu�ov�no Sluncem a nakonec bude jednou such�. Tohoto p�esv�d�en� byli, jak vypr�v� Theofrastos, Anaximandros a Diogen�s.

    A27, Alexandros, In Meteor. 67, 3-12; Theofrastos, Phys. Op. Fr. 23 Diels.


  8. V�try vznikaj� tak, �e se nejjemn�j�� v�pary vzduchu rozd�lily a, kdy� se spojily, daly se do pohybu. De�t� pak z v�paru, kter� ze zem� vyt�hne slunce. Blesky potom tak, kdy� v�tr naraz� do mrak� a rozd�l� je.

    A11 z Hippolyta.



sipkaV�klad


sipkaZ�nik kosmu?

  1. ... ἄπειρον , nebo� z n�j toto v�echno vzniklo a zase do n�j v�echno zanikne. Proto nes��sln� sv�ty se rod� i zase zanikaj� do toho, z �eho vznikly.

    A14 z A�tia.


  • G: Vznikl� sv�ty maj� tak� zaniknout - vr�t� se zp�t do nezformovan�ho stavu, z n�j� vznikly. Pouze ἄπειρον samo je "v��n� a nest�rnouc�", "nesmrteln� a nezni�iteln�".
  • Ale nikde se nevysv�tluje, jak k tomu doch�z�. Ve v�t� : "v�ci zanikaj� do toho, z �eho vznikly" z�ejm� popisuje vz�jemnou transformaci element� a ne zni�en� sv�ta.

    V�znamn�j�� je zm�nka, �e nastane doba, kdy u� nebude ��dn� voda, proto�e bude vysu�ena ohn�m (viz texty V. a VI. v ��sti o Zemi. T�m bude zcela vyvr�cena rovnov�ha protiklad�, dan� jejich ustupov�n�m jako "trestem" za jejich "provin�n�". T�mto cyklick�m procesem musel Anaximandros myslet st��d�n� ro�n�ch obdob�. Trval� v�t�zstv� tepla a sucha znamen� poru�en� celosv�tov�ho ��du. Ov�em nen� jasn�, jak by potom m�l sv�t zaniknout zp�t do apeira.


sipkaVztah Anaximandrovy kosmologie a filosofie

JM: U Anaximandra v jeho l��en� univerza nikde nevstupuje na sc�nu b�h. Osobn� bo�stvo p�e�lo v neosobn� ἄπειρον, kter� p�edch�z� sv�tu, ovl�d� jej a p�etrv�. Nevztahuje se v�ce ke kosmogonii ani dne�n�mu stavu sv�ta. Tak se u Anaximandra objevuj� hlavn� rysy v�deck� teorie: jednotn� teorie sjednocuj�c� jednotliv� teorie a vysv�tluj�c� skute�nosti.

Kosmogonie a kosmologie tvo�ila - podle mno�stv� dochovan�ch zlomk� - podstatnou ��st Anaximandrov�ch �vah. Ἄπειρον jako centr�ln� motiv jeho filosofie p�edstavuje jak�si r�mec pro kosmogonii - z n�j n�jak�m zprost�edkovan�m zp�sobem sv�t vznik�. A d�je v kosmu jsou ur�eny obecn�mi fyzik�ln�mi d�ji (vztahem a interakc� tepla a vlhkosti), jejich� povaha z�ejm� vedla Anaximandra k postulov�n� neomezen�ho a neur�it�ho praz�kladu.

Propojen� kosmologie a filosofie v�bec je tedy z�ejm�. Plat� to i pro metodu, j� je spekulace. Spekulac� p�i�el Anaximandros k z�v�ru, �e z�kladem a po��tkem mus� b�t n�co neomezen�ho (a neur�it�ho, n�co bez vlastnost�), spekulaci u��v� i p�i v�kladu vzniku kosmu a zvl�t� p�i v�kladu jeho uspo��d�n�.


sipkaKritika a dom��len�

Takov� postup ov�em otev�r� prostor pro kritiku z hlediska pozorov�n� i z hlediska konzistence spekulac�.