10.12.03

Zdravím tě Ištváne, tak zase po čase o sobě dávám vědět. Jednak tě chci zpravit o jedné události a pak pod záminkou vánoc tě pozdravit. Jistě si vzpomínáš jak jsem ti psal o oné slavné multimediální přednáškové síni. Nu, chodím do ní nadále a tentokrát se odehrála věc, která fakt nemá obdoby. Alespoň na akademické půdě. Toto úterý jsem tedy jako tradičně dorazil na přednášku. Usadil jsem se a čekal. Pro pochopení toho co se událo ti musím přednáškový sál trochu popsat. Na přední stěně je plátno na které se promítá. Stěna má tak kolem 5m.Uprostřed ní je železný sloupek na kterém jsou 4 tabule. Které se dají překlápět na stranu a samozřejmě posouvat nahoru a dolů. K tomu, aby se daly vytáhnout nebo naopak stáhnou se používá dlouhá tenká tyč.

Přišel přednášející, se správným notebookem a začal nás vzdělávat. Bylo to zajímavé a poutavé. Obrázky plynuly a posluchačstvo bylo nanejvýš spokojené. Tu byl promítnut jistý nákres. Přednášející chtěl něco důkladně vysvětlit a potřeboval ukazovátko. Chopil se oné tyče, která se jako ukazovátko přímo nabízela. No jo, ale on s ní jezdil přímo po plátně, nevěda, co je na jejím konci. Háček. Který je tam proto, aby se lépe přitahovaly tabule. Ano, tušíš správně Ištváne, předvedl v jednom okamžiku tak umělecky amatérský kulečníkový šťouch, že to plátno roztrhl. V sále ticho. Na chvíli zkameněl a přesto, že na plátně díra jak v Titaniku, zachoval se profesionálně a přednášel dál. Po hodině se zdekoval však velmi rychle a ani si nepočkal na obvyklé tlučení pěstí do stolu. A za předvedený šťouch by to bylo jistě dlouhé bušení. Nevím, jest-li se přizná, ale řeknu ti, zlaté staré časy J normálních ukazovátek a kříd.

12.12.03

Ištváne, dnešní noc se stala fakt noční můrou. Představ si, dvě v noci a já jsem se akorát chystal jít spát. V tom slyším jak po schodech jde někdo nahoru ke mně do podkroví a ozývá se. Húúúú, Goleme, spíš? Bylo mi jasné, že se nahoru dere pan domácí. Otevřel jsem dveře, jestli něco nepotřebuje v tuto pozdní hodinu. A on na mě udělal Húúú, s otázkou: Lekl ses Goleme? Hned jak promluvil bylo jasné, že trochu víc truňkal. No byla z toho konverzace asi na dvě hodiny. Nejdříve jsme stáli v pyžamech naboso na vymrzlé chodbě a mě se chtělo spát. Zato jemu ne a chtěl si povídat. Řeknu ti. Hannoverští se pyšní svou hoch Deutsch a je to celkem pravda, ale když na tebe mluví ve dvě ráno přiopilý domácí, který drmolí dialektem a neuvěřitelnou frekvencí, řka: „Normálně rozumíš, ale ty, abys pochopil duši Němce, musíš zvládat i jeho dialekt, a když mluví přirozeně, tj. rychle.“ A zpustil. Během toho nesrozumitelného toku, vždy tu a tam vykřikl. „Ha, nerozumíš, co.“ Koukal jsem na něj a čekal až ho to přestane bavit. Přešlo ho to naštěstí rychle. Jenomže pak přešel z chodby a posadil se mi na postel a začal o tom, že se mu splnil jeho sen. Jak jsem se lekl, vida ho na své posteli. Vzápětí k tomu ještě dodal - Panevropský sen. Prý tu již ubytovával studenty z celé Evropy, ale nikdy neměl žádného Čecha. Takže jsem pochopil, že jsem předmětem jeho sbírky. Jen jsem se bál domyslet, jaké sbírky. Začal se rozplývat nad námi Čechy jak jsme úžasní, i když prý jeho otec, když ho i s wehrmachtem z Čech pakovali, si na nás čehony hrozně stěžoval. Aby ne! I já jsem mu v té chvíli chtěl předvést něco z naší slovanské holubičí povahy a skopnout ho ze schodů. Jenomže pak se pan domácí náhle ale skutečně rozbrečel, protože prý je nikdo v Evropě nemá rád. Přitom, že Frantíci jsou arogantní nabubřelý trubky, Angláni americký vlezdoprdelky (takhle to řekl) a další a další a oni němci, přeci jsou takový pohodáři. Avšak když na to dodal, že jeho dcera je hloupá, když si vzala Rakušáka, a že je dobře, když jsme je poslali k vodě a rozbily monarchii, jsem pochopil, že už mele páté přes deváté a nechal ho být a neodpovídal. Ještě mi stačil říct, že moc studuji, a abych si víc užíval života. Filozofie je prý sice krásná a povznášející, ale …. a usnul. V mé posteli. Takže jsem vytáhl spacák ze skříně a šel spát na zem. Jestli se ji takhle lupne i mezi vánocemi a bude mě chodit navštěvovat, pak se mám na co těšit.

Hezký vánoce Ištváne.