20. ledna

Uf, třikrát uf, Ištváne,

věci se hnuly správným směrem. Celý den jsme se ploužili z bodu A do bodu B, z bodu G do bodu Omega, od čerta k ďáblu. Byli jsme připraveni na kyselé francouzské úřednické obličeje, a proto nás dost překvapil profesionální až vstřícný úřední styk. Naprostý šok čekal na studijním oddělení, kdy odpovědný „regiseur“ řekl, že nám studentské karty vystaví ihned, ať si zatím skočíme na kávu a za pět (pět!) minut nechť si pro ně přijdeme. Odkojeni evropskou skepsí, dorazili jsme po dvaceti minutách. Počkali jsme ještě dalších čtyřicet minut a … výsledek je ten, že jsme oficiálně uznaní a pojištění studenti, co mohou do knihovny a na internet, do menzy a na aikido. Disciplínu, při které se čtyři z pěti běžných francouzských úředníků stěží dostanou pod sedm dní, zvládl zdejší byrokratický šampión v rekordním čase 1:05:47 - nechť je jeho razítko navždy vlhké! Mezi nejoblíbenější činnosti Demijoňana patří nejspíš stravování (což je příjemné), pojišťování (což je podezřelé) a nakupování (což je zvrhlé). Pojišťoven je v nejbližším okolí kampusu jak lysých hub mezi Adamovem a Blanskem. Včera jsem si v menze půjčil vidličku. Jak jsem zjistil, studentské pojištění zde kryje i jistou nemalou část soudních výloh, takže zítra mám políčeno na talířek. Francouzi rozlišují pět ročních období: jaro, léto, podzim, zima, slevy. Teď kolem zuří zimní slevy - bohužel jsem si nevšiml, zda vypukly i v knihkupectvích. Že by do 8. února prodávali všechny knihy v pevné vazbě o 50% levněji? Ale kdo by myslel na četbu v této situaci, že?! Salut, MP.