4. února

Milý Ištváne,

tak už mi to začlo. Ráno ještě vyměnit povlečení (tj. dvě prostěradla + obal na peška) a pak hurá na první filo ala fak. Jediný letmý kontakt s filozofií zde doposud představovalo pracné přelouskání recenze na počítačovou hru Platoon v reklamním letáku Carrefouru - takže jsem měl pochopitelně docela obavy, jak to půjde. A hned zčerstva dvojitý úder: Hegel vysvětlovaný ve francouzštině! Nikdy bych býval nevěřil, že se něčeho takového dočkám. Měly k tomu být i diapozitivy, ale porouchalo se, co mohlo. Taky tam byly nějaké Němky, jejich plyšový vepřík a kolega, co vypadal trochu jako Mona Luisa. Člověk si tady za těch pár dnů stihne vybudovat jisté rituály. Například my jsme si se ZJ zvykli chodit na oběd již kolem půl dvanácté, pak si udělat kávičku a v přízemí se mrknout na jednu hloupou televizní soutěž. Všechny tyto návyky jsou začátkem semestru zcela rozdupány. Ale buďme konkrétní, že? Na oběd jsme se dostali až v jednu hladoví jak sociologové, bylo tam narváno, všechno dobré už pryč a udělal se mi zubní kaz. Život je normální prase: ZJ si začane číst Nesnesitelnou lehkost bytí ve francouzštině a mně nezbývá než kousat jen levou stranou úst. Lavabo už odtéká, já nikoli. Tvůj MP 

PS: Abych byl zcela upřímný, ona ta soutěž není tak úplně hloupá. Dozvěděl jsem se tam například, že 48 procent Francouzů (párů) používá více než tři sexuální polohy. Nechť si každý sáhne do svědomí!