Pedagogická fakulta     6. dubna 2000

Začátek našeho představení byl velmi sympatický – sbor (představuje Platóna – toho by nemohl reprezentovat jediný člověk). Potom přišli vězni, posadili se do temné jeskyni a ne příliš úspěšně se snažili poznávat stíny na stěně jeskyně. Jejich bezútěšnou situaci změnil až příchod tajemné bytosti, kterou povolal sám Platón. Tajemná bytost potom vedla nejschopnějšího vězně od pouhých stínů k poznání skutečných idejí. Vězeň z doby Sókratovy a Platónovy se zajímal především o ideu skutečného muže, od nějž jej dokázala odtrhnout až idea nejvyšší – pivo Radegast (tento obrázek nezařazujeme, aby si ostatní pivovary nestěžovaly). Vězeň nakonec poznal samotnou ideu Dobra a podle Platónových představ se stal vládcem svých spoluvězňů (nebo jenom stínem vládce?). Představení mělo úspěch, což lze poznat i z toho, že při děkovačce na nás nepřiletělo žádné shnilé rajče nebo zkažené vejce.

Celý soubor se potom nechal vyfotit v jedné nejmenované hospodě na Hybešově (nejmenujeme proto, aby si ostatní hospody nestěžovaly). Zde jsme se snažili objektivně zhodnotit své chyby i přednosti, abychom se prvních příště vyvarovali a druhé naopak rozvinuli. Honza byl se sebou spokojený. Dáša i tentokrát nastavila fotoaparátu jen svůj profil a pro jistotu se ještě snažila schovat za pivo (i když podle soudu ostatních to nemá zapotřebí). Kateřina právě bouchla pěstí do stolu se slovy – „jo, byla jsem dobrá“. (Stůl nevydržel, Kateřina dělá karate.) Tereza nás zachránila („kvůli zápočtu z dějin filozofie II půjdu klidně i do vězení“) – kdyby se nám na poslední chvíli nepřihlásila, jeden vězeň by nám chyběl. Zdenka se stále na všechny usmívala, pobyt ve vězení na ní nezanechal žádné psychické stopy. Na této fotografii se krásně podařilo zachytit mlhavějící pohled kdysi tajemné bytosti, z níž se k překvapení všech vyklubal Honza Váně. A tady to vypadá, že vedoucí souboru v náhlém osvícení a pozvolně vzrůstající opilosti už přemýšlí o dalším představení. Tedy – opravdu ještě něco bude?