Za pivem a poznáním – regionální základ evropské vzdělanosti
Radim Brázda[1]
Ve svém příspěvku poukážu na příkladu cestování za pivy malých pivovarů na přímou vazbu této činnosti na poznávání a konstituování evropské vzdělanosti. Současně vyjádřím podezření, že evropská vzdělanost, která se neopírá o regionální základy, může vykazovat tendenci k unifikaci, průměrnosti a degeneraci vzdělanosti – pochopitelně rovněž ve sféře malého pivovarnictví a na základě systematicky probíhajícího terénního průzkumu.
Zdá se téměř nemožné hovořit o evropské vzdělanosti bez regionálních kořenů, leč můžeme evidovat pokusy, pomíjející regionální kořeny. Zdá se, že existuje zcela bezprecedentní představa, že je nutné v rámci ostentativního předvádění „evropanství“, přijmout jistou „vyšší evropskost“, vydávající se za jistou „světovost“,[2] místo abychom k evropské vzdělanosti sami přispěli a sami ji konstituovali. A to lze i cestováním za pivem, pitím piva a poznáváním regionálně - kulturního zázemí malých pivovarů.
Referující zcela odmítá nekritické přijímání tzv. již hotové evropské vzdělanosti, jež bez regionální fundace vede k šíření unifikované nevzdělanosti, v extrémních případech degradaci vkusu, chuti a tupé pivní masovosti až stádnosti (viz technologie a produkty velkých pivovarů).
Na základě realizovaných cest za produkty malých pivovarů představím několik variant, demonstrujících těsné regionální vazby na evropskou – a v prvním případě dokonce světovou - vzdělanost (na něž se může za poznáním cestující piják rozpomínat).
1) Explicitní spojení region – Evropa - svět: figurantem je nefiltrovaný Medlešický ležák.
Navštívíte-li rodinný pivovar Medlešice (jedna zastávka vlakem z Chrudimi směrem na Pardubice), založen 1673, zjistíte, že sládek, ředitel a svého času i jediný dělník Adolf Zeman (nynější americký penzista) založil v 70. letech též nejsevernější pivovar na Aljašce, působil rovněž v pivovarech v Mnichově a Teheránu, odtud se v 50. letech dostal do Argentiny (kde v El Chaltén vařil v té době pivo jeho bratr) a poté do USA. Po restituci rodinného pivovaru v Medlešicích, zde v roce 2001 obnovil vaření piva.
Pijete-li Medlešický nefiltrovaný ležák, nabízí se pozornému pijákovi možnost vstřebávat či nasávat koncentrát středoevropské vzdělanosti, obohacený o světoběžnickou zkušenost.
(Na obrázku vidíte medlešickou raritu, která by se mohla stát trvalou součástí evropské vzdělanosti – ovšem pouze pro mužskou, pisoárovou populaci)
2) Nový obraz domova - domov jako místo evropské historie: figurantem jsou kvasnicová piva Templář.
Navštívíte-li nedaleké Oslavany (nejbližší vlak vyjíždí z Brna v 16.40), tedy vyjedete-li za pivem sládka Petra Žáka, ocitnete se v duchovně prodchnutém areálu prvního ženského cisterciáckého kláštera na Moravě „Vallis s. Mariae“ (Údolí Mariino), založeného v roce 1225 Heilwigou ze Znojma a vysvěceného roku 1228 olomouckým biskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I, královny Konstancie i jejich syna. Vazba na evropské dějiny či evropskou vzdělanost je explicitní, nežádá si komentář.
Pijete-li oslavanský kvasničák, vstřebáváte nový obraz domova jako místa posvěceného postavami evropských dějin. (Srovnej též: Svatováclavský pivovar v Olomouci, pivovar Moritz tamtéž)
2a) Nový obraz domova pro místní (též domorodce), kteří pivo nepijí: figurant kvasnicový Záviš. Poznání lze zprostředkovat místním, kteří ani nevědí o kulturní minulosti (evropského významu), kterou pivní badatel obsáhne díky zájmu o kulturní prostředí místa, kde se vaří pivo Záviš. Ověřeno na zástupci gymnázia Polička, který netušil, že v nemocnici v Poličce zemřel Arne Novák (+26.11.1939), syn spisovatelky Terezy Novákové a muž těsně spjatý s naší univerzitou; či zde pobýval čtyřletý Jan Patočka v dobách, kdy byl jeho otec ředitelem učitelského ústavu v Poličce (1911-1915). S Poličským gymnáziem má naštěstí Masarykova univerzita smlouvu o partnerství ve vzdělávání a díky Závišovi lze provést re-kultivaci vzdělanosti.[3]
Pijete-li poličský ležák Záviš (nejlépe denně), můžete kultivovat individuální vzdělanost (doplnit ji o evropskou dimenzi) i v místě, jež není vaším rodištěm.
Na obrázku: Záviš na spilce, 4 den.
3) Pivo jako médium poznání regionálních exteriérů evropského filmu: figurant: Dalešické pivo v pivovaru Dalešice (rovněž nedaleko). Vypravíte-li se do Dalešic a pijete-li Dalešický májový ležák, činíte tak na historických místech exteriérů filmu Postřižiny (1980). U několikeré sklenice by zvídavého ducha jistě napadalo, že „postřižiny“, jako rituální ustřižení vlasů je obřad, který lze v mnoha formách nalézt u množství kultur nejen v Evropě (Slované, Římané), ale i u kultur asijských.[4]
Pijete-li Dalešický ležák, činíte tak v exteriérech evropského filmu a dalešická evokace „postřižin“ vás nominálně propojuje s euroasijskými rituály.
Na základě předložených základních modelů jistě dokážete pokračovat sami: mobilní vzdělávací popíjení (tzv. orálně vzdělanostní infuzi) lze pochopitelně svázat s osobnostmi evropské kultury a vědy a s jejich intelektuálním dědictvím a odkazem - Příbor: Freudův ležák, nedaleko Janáčkových Hukvald ležící Dolní Sklenov s Hukvaldským ležákem, popíjejíce hodonínského Šviháka odoláte Masarykovým atakům na adresu alkoholismu, speciál Comenius vás dovede do za Janem Ámosem Komenským do Uherského Brodu, pivo Harach z Malostránského pivovaru ve Velkém Meziříčí zůstane od letošního roku již pevně spjato s Evropským festivalem filozofie (22-24.6.) a jen ignorant by vynechal možnost pročítat Karteziánské meditace v prostějovském pivovaru U krále Ječmínka.
Stranou ponechávám možnost seznámení se (opět skrze orální infuzi) s lokálními hrdiny, spoluvytvářejícími pestrou pokladnici národních kultur, bez nichž by evropská kultura byla nudná a šedá. Mám na mysli: trutnovského Krakonoše, strakonického Dudáka, Chodovar z Chodové Plané, dobrušský Rampušák, hlinecký Rychtář, blučinský Xaver, rakovnický Bakalář, náchodský Primátor, vsetínský Valášek, štramberský Trubač či pelhřimovského Poutníka.[5]
Jistě jste pochopili, že cesty za pivem se mohou snadno stát cestami za poznáním a ukazují regionální tvář evropské vzdělanosti. Evropským vzdělancem se může stát ten, kdo objeví regionální vazby na evropskou vzdělanost. A viděli jste, že je můžete objevovat na cestách za pivem. Vydáte-li se na cesty za malými pivovary, pokládáte pevný základ evropské vzdělanosti. Pijete –li piva malých pivovarů, budujete vlastní evropskou vzdělanost na pevných regionálních základech, nikoli na vratkých nožkách unifikovaných nadnárodních (pivních) monopolů a ideologicky falešného obrazu unifikovaného evropanství, zapomínajícího na své kořeny. Infuze evropské vzdělanosti se vám může dostat nikoli pouhým přijetím či přejímáním nadnárodní vzdělanosti, dle pochybných centralizovaných evropských pravidel, ale infuzivním rozpomínáním se v uzlových bodech regionální vzdělanosti.