Renesance a kalendář

Obnovení zájmu o přírodu, která se dostává do centra pozornosti,
kde doposud byl výhradně bůh.

teorie dvojí pravdy

 

Mikuláš Kusánský (1401-1464)

 

 

 

 



"docta ignorantia" (učená nevědomost)
čtyři stupně poznání

  1. smysly (nedokonalé obrazy)

  2. ratio (rozlišující rozum),

  3. intellectus,

  4. mystické zření (spojení duše s bohem).

 

 

 

 

Mikuláš Kopernik (1473-1543).


Historická kálendářová vsuvka

Čas a kalendář.

Kotulová, Eva: Kalendář aneb kniha o věčnosti, Svoboda 1978.

 

Starověký kalendář (originální umístění)

(http://cs.wikipedia.org/)

Pontifex maximus - mohl libovolně měnit kalendář.

Caesar (jako Pontifex maximus) - řeckého astronoma Sósigena, aby navrhl trvalou podobu kalendáře. 

Juliánský:

Po Caesarově smrti navrženo přejmenování na počest

Caesara

a posléze Augusta,

Průměrná délka roku je 365,2422, juliánský je tedy delší o 11 minut a 14 vteřin, tj. za 128 let se jarní rovnodennost dostala v kalendáři o jeden den zpět. Koncem 16. století nastávala jarní rovnodennost již 11. března.

Souhrný přehled úprav kalendáře v antickém Římě
původní římský kalendář po reformě název měsíce
8.st.př.n.l. Pompiliově Caesarově Augustově
měs. dnů měs. dnů měs. dnů měs. dnů latinský český
- - XI. 29 . I. 31 . I. 31 . Januaris leden
- - XII. 28 . II. 29 +1 II. 28 +1 Februarius únor
- - XIII. - +22-3 - - - - - - Mercedonius přestupný
I. 31 I. 31 . III. 31 . III. 31 . Martius březen
II. 30 II. 29 . IV. 30 . IV. 30 . Aprilis duben
III. 31 III. 31 . V. 31 . V. 31 . Maius květen
IV. 30 IV. 29 . VI. 30 . VI. 30 . Junius červen
V. 31 V. 31 . VII. 31 . VII. 31 . Quintilis / Julius červenec
VI. 30 VI. 29 . VIII. 30 . VIII. 31 . Sextilis / Augustus srpen
VII. 30 VII. 29 . IX. 31 . IX. 30 . September září
VIII. 31 VIII. 31 . X. 30 . X. 31 . October říjen
IX. 30 IX. 29 . XI. 31 . XI. 30 . November listopad
X. 30 X. 29 . XII. 30 . XII. 31 . December prosinec
dnů 304 dnů 355 377-8 dnů 365 366 dnů 365 366 ... celkem za kalendářní rok

Zdroj: http://bimbo.fjfi.cvut.cz/~karpisek/kalendar/data_cz/kalendar/kaljulia.php

 

Středověký „kalendář“:
- založený na přírodních rytmech a zemědělství přizpůsoben křesťanské liturgii
- Agrární čas - rozdělen podle církevních svátků (podle událostí Kristova života a skutků svatých)
- Různé začátky roku v různých zemích
- Den a noc nebyly rozděleny rovnoměrně
- měření času – sluneční hodiny, přesýpací, klepsydra, hoření louče, svíčky či oleje…
o odříkané žalmy mnichů a zvonění na mši

na venkově pánem času duchovenstvo
    vyzvánění k žatvě
    vyzvánění k hašení ohňů
    vyzvánění na pastvu


Honorius Autunský (12. stol.) dělí hodinu na
4 body, 10 minut (minutus = zmenšený), 15 částí, 40 momentů, 60 znamení, 22 560 atomů, čas je chápán jako stejnorodý podobně jako věci, které leze atomizovat (atomy těla, času, čísla).


Historický čas (dějiny světa) byl zobrazován v antropomorfních kategoriích
Augustinus: šest epoch
Dětství – od Adama do potopy (10 pokolení a 100 let)
Chlapectví – do potopy do Abrahama (10 pokolení)
Jinošství – od Abrahama po Davida (40 pokolení)
Mládí – od Davida po do babylónského zajetí (40 pokolení)
Zralost – od babylónského zajetí do narození Krista (40 pokolení)
Stáří – od narození Krista do konce světa (to nemůžeme poznat)
 

Gregoriánský:

Rozdíl o 10 dnů - snahy po reformě kalendáře

velikonoce

Kalendářní nepřesnosti - mezinárodní obchodu, mořeplavbě a navigaci.

První požadavek na reformu se objevil roku 1414 na kostnickém koncilu

basilejském koncilu M. Kusánský,

opakovaně - lateránském a tridentském

papeže Řehoře XIII. vzala minimálně 150letá tahanice o kalendář konec.

24. 2. 1582 vydal bulu "Inter gravissimas", podle které se mělo v kalendáři přejít o 10 dní dopředu (po 4. říjen 1582 měl následovat okamžitě 15. říjen 1582) a současně se měl upravit počet přestupných dní, aby se dále nerozcházela jarní rovnodennost s 21. březnem.

A další v tabulce.

 

Ani gregoriánský kalendář však není zcela přesný, za 3323 let se zpozdí o jeden den.

 

"Velikonoční neděle je vždy nejbližší nedělí po prvním jarním úplňku. První jarní úplněk připadá přitom na 21. 3. nebo na dobu pozdější."

Gauss:
letopočet dělit 19, pak 4 a konečně 7. Zbytky a jejich pořadí si poznamenáme. Potom násobíme první zbytek 19, připočteme 24, dělíme číslem 30 a poznamenáme si čtvrtý zbytek. K číslu 5 připočteme 2x druhý zbytek, 4x třetí zbytek, 6x čtvrtý zbytek. Výsledek dělíme číslem 7 a získáme pátý zbytek, který připočítáme k čtvrtému. Tento poslední výsledek připočítáme k datu 22. března a datum Velikonoc je nalezeno.

Toto Gaussovo pravidlo je platné pro všechny roky od 1900 do 2099. Výjimky mají pouze léta 1954 a 1981, kdy jsou Velikonoce o týden dříve, než bylo stanoveno výpočtem. Pro roky 1800-1899 je třeba v uvedeném postupu nahradit číslo 24 číslem 23 a číslo 5 číslem 4.

Konec kalendářové vsuvky

 

Kopernik studoval v Krakově, kam se přes Prahu dostával ze Sorbonny --- se značným zpožděním --- buridanismus, tj. nominalismus a posléze i učení N. Oresma

V době lateránské koncilu (1514) se Kopernik účastní snah odpovědět na výzvu na reformu kalendáře

Malý komentář, ve kterém se prostě spekulativně, bez matematických důkazů a jen pro zjednodušení výpočtů redukuje počet soustředných sfér, pouhou záměnou Země a Slunce v místě středu celé soustavy.

O obězích - O obězích nebeských sfér.

Z Kopernikovy heliocentrické soustavy vycházely Pruské tabulky nebeských pohybů (1551, Erasmus Rheinhold 1511-1553),

 

• Žádný nebeský kruh neboli sféra nemá jediný střed.
• Střed Země není středem světa, nýbrž toliko středem tíže a dráhy Měsíce.
• Všechny dráhy obklopují Slunce, jako by stálo v jejich středu, a proto střed světa leží poblíž Slunce.
• Poměr vzdálenosti Země-Slunce k výšce nebe stálic je mnohem menší než poměr zemského poloměru ke vzdálenosti Slunce, takže tato vzdálenost je proti výšce nebe stálic nepatrná.
• Všechen pohyb viditelný na nebi stálic není reálný, tak jak jej vidíme ze Země. Země se tedy otáčí s přidruženými elementy při denním pohybu jednou kolem svých pólů. Přitom zůstává nebe stálic nepohnuté jakožto nejzazší nebe.
• Všechen pozorovaný pohyb Slunce nepřísluší jemu samému, nýbrž je důsledkem rotace Země a jejího pohybu po kruhové dráze kolem Slunce, který je vlastní všem planetám. A tak se Země pohybuje několikerým způsobem.
• Co se u planet jeví jako pohyb zpětný a pohyb vpřed, není takové samo sebou, nýbrž se tak jeví ze Země. Její pohyb sám o sobě tedy stačí k vysvětlení četných rozmanitých jevů na nebi.

(zdroj: http://21stoleti.cz/blog/2006/12/19/nejvetsi-vedecke-spory-historie-a-prece-se-toci-nikdy-nezaznelo/)

 

Giordano Bruno (1548--1600).

Vesmír je bez hranic

minima v různých podobách 

 

Pomník a deska na něm

Johannes Kepler (1571--1630)

Mysterium cosmographicum.

Planety obíhají kolem Slunce po drahách mírně eliptických, v jejichž společném ohnisku je Slunce.

Velikost plochy opsané průvodičem planety za určitou časovou jednotku je vždy stejná; planeta se po své dráze pohybuji tím rychleji, čím blíže je k Slunci.

Druhé mocniny oběžných dob planet jsou přímo úměrné třetím mocninám velkých poloos jejich drah.

Dráhy

 

 

 

Galileo Galilei (1564-1642)

 

 

 

Prvním dalekohledem pozoroval útvary na Měsíci, fáze Venuše a zejména (7. 1. 1610) Jupiterovy měsíce (jakoby repliku sluneční soustavy)

 

Opět se na pořad jednání dostává biblická historka jak si Jozue vymodlil zastavení Slunce, aby ten den mohl dokončit bitvu. G. se při své obhajobě zachoval jako správný vědec a na rozdíl od Augustina cituje přesně pramen a využívá jej ke své obhajobě:

"'Zmlkni, slunce v Gibeónu,
měsíci, v dolině Ajalónu.'
A slunce zmlklo a měsíc stál,
Dokud lid nevykonal pomstu nad svými nepřáteli.

To je zapsáno, jak známo v Knize přímého.

Bible kralická:

 

I zastavilo se slunce, a stál měsíc,

dokudž nepomstil se lid nad nepřáteli svými.

Zdali není toho napsáno v knize Upřímého?

Tedy stálo slunce uprostřed nebe,
a nepospíchalo k západu, jako za jeden celý den.

 

Galilei to komentuje:
 

"Bylo-li slunce u poledníku, pak bylo přece zbytečné modlit se za prodloužení dne, aby bylo dosaženo vítězství ještě před počátkem temnoty. Tento zázrak se totiž udál někdy kolem letního slunovratu, kdy jsou dny nejdelší a kdy doba sedmi hodin, zbývajících do setmění, musel k vítězství stačit. Pakliže se Slunce už schylovalo k západu a zbývalo málo času, pak nemohlo stát uprostřed nebe a slova bible jsou mylná".

 

Z5