- V neděli jsme byl na výstavě pojednávající o jednom pro člověka z největších tajemství - Le temps, vite!, byl název té výstavy, tedy Čas, rychle! Šel jsem tam stylově, tj. na poslední chvíli, neb výstava zítra končí. Byl jsem zvědav, co se dá kromě astrolábů, orlojů a kalendářů o čase vystavovat. Vyrazil jsem brzy po obědě, takže jsem předešel frontu o několika desítkách metrů, která se záhy, poté co Frantíci poobědavali a turisté se vyvalili z restaurací, před Centre Pompidou vytvořila. (V Centre Pompidou jsou nejen výstavy, ale i knihovny, kina a všelijaké jiné kulturní podniky a fronta vždycky.)
Byla to výstava pojatá opravdu velkolepě. Kromě očekávaných exponátů, které tam byly zastoupeny opravdu hojně, se dalo vidět a slyšet spousta dalšího. Spousta exponátů, někdy zajímavých, někdy jen do počtu, celkem v jedenácti sekcích. Čas a nebe, tak to je jasné, tam se musí začít; všude byla nějaká zajímavost - tady třeba dvanáct monitorů, na kterých bylo zobrazeno zatmění, už nevím čeho, na prvních devíti postupně jednotlivé fáze a poslední tři byly snad vypnuté, to bylo zatmění úplné.., pak je také neopominutelné vlastní prožívání - Čas a já, to byl oddíl věnovaný umělcům a jejich dílům (nesmělo chybět čtení La Recherche du Temps Perdu), zajímavé bylo oddělení vnímaní času a hudba, kde si každý mohl odzkoušet, jaké je mu vlastní hudební tempo, kuriózní byla část Čas v jazycích - slovníková hesla čas a objekt, byla doprovázena promítáním slova čas v různých jazycích a jejich originální výslovností.Čtvrté oddělení tvořily Kalendáře a páté Měření času, vodní, přesýpací, kyvadlové hodiny v mnoha exemplářích, umělecky pojaté třeba tak, že kamera snímala nehybné kyvadlo a to bylo promítano na čtyři monitory postavené na (pravý a levý) bok a na hlavu a normálně. Čas pracovní a Čas volný, filmy, fotky, nejroztopodivnější umělecká ztvárnění tématu. Paměť, ta byla nejzajímavější doplňkem v katalogu - několikastránkovou bibliografií o čase ze všech oborů (prezentace děl Xenakise by jistě na katedře udělala někomu radost) a pak už jen v rychlosti: Doprava má taky co dělat s časem, V reálném čase se týkalo způsobů přenosu informace, Nevratnost byla převážně umělecká záležitost směřující návštěvníky neodvratně k východu, kde čekala Budoucnost času a možnost zakoupit si něco z bohaté nabídky knih: Hawking, Prigogine, Lyotard, Deleuze, Wells...
Bylo tam toho spousta a všechno bylo o čase. Jen jedno tam chybělo. Čas. Ten, ostatně jako vždy, unikl.
- No a když už jsem tam byl, tak jsem zašel o patro níž do Muzea moderního umění. Různé cákance na plátně, staré plechové vany, figurína chlapa s hlavou v kýblu, chevrolet slisovaný do kvádru, elektrické křeslo A. Warhola, mne nejvíce zaujaly 17" LCD displeje, na kterých se ukazovalo mobilní umění.