Albík z Uničova
* asi 1358 Uničov
† 1427 Uhry
Na univerzitě se snažil přispět k zvýšení odborné úrovně medicíny (např. zdůrazňoval studium fyziologie) i její společenské prestiže (lékařství nebylo počítáno mezi artes – umění). Předpokladem ke studiu medicíny byla v té době důkladná znalost některých prací Aristotelových, Alberta Velikého ad. filozofů; a naopak: „některé koncepty formulované lékaři nebo jimi získané jednotlivé informace se stávaly součástí filozofických argumentací a někteří lékaři, v Praze např. A., je pokládali za relevantní i pro právníky a teology“ (Dějiny UK). Jako přední představitel medicíny a současně znalec filozofie byl A. povolán i za člena smírčí komise pro řešení sporu mezi Janem Husem (a jeho přívrženci) a jeho univerzitními odpůrci (Štěpánem z Pálče ad.). Z jeho literární pozůstalosti jsou nejvýznamnější spisy Compendium medicinae a „populárněji“ koncipované Regimen sanitatis seu Vetularius (Pravidla pro zachování zdraví).
Literatura:
◦
F.
Šmahel: Mistři a studenti pražské lékařské fakulty do r.
1419,
AUC – HUCP 1980;
◦ M.
Říhová: Regimen sanitatis M.
Havla ze Strahova a regimen sanitatis M.
A.
z Uničova,
Časopis lékařů českých 1985;
◦ Biografický slovník pražské lékařské fakulty 1348–1939 I–II,
1988,
1993;
◦ M.
Říhová: K obsahu studia na pražské lékařské fakultě v době působení A.
z Uničova,
in Škola a město,
Documenta Pragensia XI,
1993;
◦ Dějiny UK I,
1995;
◦ P. Čornej: Zikmund A. z U.: Lékař ve víru husitské revoluce 1-2, dostupné z: http://historie.stoplusjednicka.cz/zikmund-albik-z-unicova-lekar-ve-viru-husitske-revoluce.
jg