Marie Bayerová

* 2. 1. 1922 Příbor

† 31. 1. (nebo 3. 2.) 1997 Praha

Po okupaci v r. 1938 a zrušení Čs. reálného gymnázia v Příboře ukončila zbývající dva roky středoškolských studií na nově zřízeném gymnáziu pro české studenty ve Frenštátě p. R. (1940). V r. 1941 byla pracovně nasazena v Německu, poté byla do r. 1945 zaměstnána v drogerii v Novém Jičíně. V l. 1945–49 absolvovala na FF UK studium filozofie a psychologie; PhDr. 1949 (dizertace Pojetí předmětnosti u Kanta a Husserla). V l. 1949–52 pracovala jako asistentka na VŠPHV, po zrušení této školy a několikaletém přerušení zaměstnání (v domácnosti) působila ve FÚ ČSAV, a to v edičním oddělení, kde pro nakladatelství ČSAV a nakladatelství Svoboda vypracovala plán vydávání Filozofické knihovny. V r. 1964 získala titul CSc. (Husserlova fenomenologická metoda). Pracovní poměr ve FÚ ČSAV ukončila v r. 1978 odchodem do důchodu.

Badatelské zájmy B. lze rozdělit do čtyř tematických okruhů. První vymezily její dizertace (doktorská a kandidátská): od vysokoškolských let se věnovala především fenomenologické filozofii, zejména Husserlově fenomenologické metodě (idea poznání, intencionalita, vztah fenomenologie k vědě aj.). Druhý okruh představuje bolzanovská problematika, chápaná rovněž v souvislostí s „genealogií“ fenomenologické metody. Okruh třetí je dán jejím výzkumem německého a rakouského filozofického myšlení 19. a 20. století na české půdě (konaným v rámci projektu FÚ AV ČR a Filozofického institutu vídeňské univerzity), okruh čtvrtý pak příspěvky k dějinám české filozofie 20. století (např. k ohlasu a místu fenomenologické filozofie v českém filozofickém životě – J. Patočka, E. Utitz, L. Rieger ad.). Vzájemné sepětí těchto okruhů v jejím díle dokládá zejména monografie Bernard Bolzano (1994) – s oddíly Bolzanova kritika Kanta a určení významu jeho protikantovství, Bolzanův pojem vědy ve světle moderní logiky a Bolzano – Husserl (s pasážemi o některých představitelích německé filozofie v českých zemích).

Bibliografie:
◦ Bernard Bolzano. Evropský rozměr jeho filosofického myšlení, 1994.

Sborníky:
◦ Studie o Bolzanovi, Studie a prameny k dějinám českého myšlení 3, 1976;
◦ Rakouské filozofické myšlení konce 19. století v českém kulturním životě, Povědomí tradice v novodobé české kultuře, 1988;
◦ Das Thema des sozialen Seins in der Phänomenologie, Zur Problematik der transzendentalen Phänomenologie Edmund Husserls (Sammelband mit Studien), 1988;
◦ Miroslav Tyrš, Emil Utitz, Antologie, 1989;
◦ Kubismus und Philosophie. Paralellen und Affinitäten (s T. Vlčkem), 1909–1925. Kubismus in Prag, Stuttgart 1991;
◦ Místo fenomenologie v českém filozofickém životě, Kapitoly z dějin české filozofie 20. století, 1992;
◦ Husserl in Mähren und in Böhmen. Vom Phänomenalismus Ernst Machs zur lebensweltlichen Relevanz, Gelehrtenrepublik – Lebenswelt, ed. A. Bäumer, M. Benedikt, Wien 1993;
◦ Pojem a konstituce rakouského myšlení s ohledem na české země, Povědomí tradice v novodobé české kultuře, 1994;
◦ Fenomenologie, ČF ve 20. století, 1995;
◦ Die Bedeutung der Intentionalität für die Bestimmung der Kategorie "Beziehung", Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl – Ingarden – Patočka), 1995;
◦ Ke vztahu Husserlovy filosofie k Heideggerovi, Martin Heidegger a problémy myšlení, ed. M. Pauza, 1996;
◦ Pojem a konstituce rakouského myšlení s ohledem na České země, Sb. Český lev a rakouský orel v 19. století, ed. Z. Hejda, 1996.

Časopisecké příspěvky:
◦ M. Bayerová, I. Šnebergová: K novým dokumentům z rukopisné pozůstalosti A. Smetany a k jeho pojetí socialismu a komunismu, FČ1957, č. 4;
◦ Husserlova fenomenologická metoda a její předmět, FČ 1965;
◦ Husserlův objev intencionality, FČ 1967;
◦ Filosofie a věda u Husserla, 1968;
◦ Filosofický význam Bolzanovy kritiky Kanta, FČ 1981;
◦ Filosof a pedagog Bonifác Buzek, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín 1988;
◦ Bonifác Buzek – filosofický odkaz, Studie Muzea Kroměřížska 1989;
◦ Fenomenologické a psychologicky založené pojetí etiky, Brentanova společnost v Praze, FČ 1990;
◦ Husserl – Bolzano. Příspěvek ke genealogii fenomenologické metody, Estetika 1990;
◦ K filozofii Ladislava Riegra, SFFFBU 1991, B 38;
◦ J. Patočka ve Filosofickém ústavu ČSAV v letech 1958–1968, SCeH 1994;
◦ Husserlova fenomenologie ve vztahu k Descartovi, FČ 1996.

Překlady:
◦ A. Smetana: Sebrané spisy I–II (s úvodem M. B. Česká filosofie předbřeznová), 1960, 1962;
◦ E. Husserl: Karteziánské meditace, 1968, 21993;
◦ B. Bolzano: Vědosloví (s J. Loužilem), 1981;
◦ I. Šnebergová: Blahopřání. Medailon PhDr. M. B. k sedmdesátým narozeninám, FČ 1992;
◦ M. Mráz: Za M. B., FČ 1997.

Literatura:
◦ I. Š: Blahopřání, FČ 1992, č. 4;
◦ I. Šnebergová: Za Marii Bayerovou, FČ, 1997, č. 2.

jg