Miloslav Bednář
* 21.
10.
1948 Praha
Zabývá se filozofií politiky, filozofií dějin, fenomenologií, českou a československou filozofií. V l. 1992–93 získal grant Středoevropské univerzity na práci Palackého a Masarykovo pojetí střední Evropy a jeho aktuální význam, v l. 1994–96 grant téže univerzity na práci Politická filosofie demokracie a lidských práv ve světle proměny hodnot po revoluci v r. 1989. Svá filozofická východiska utvářel pod vlivem fenomenologie, zejména Jana Patočky, antických zdrojů duchovního evropanství a jejich novověké proměny zejména u Hegela, spolu s českou tradicí filozofie náboženství a politiky T. G. Masaryka a F. Palackého. Patrný je vliv filozofie dějin M. Heideggera a H. Arendtové. Ve filozofii politiky interpretačně přistupuje k ontologickému základu politické filozofie Jana Patočky a filozofie náboženství T. G. Masaryka. Klade důraz na jejich význam zejména s ohledem na současnou diskuzi mezi liberalismem, resp. post-modernismem a komunitarismem. Načrtává vlastní pojetí filozofie dějin, náboženství a politiky, i možnost obnovy fenomenologické ontologie v současné duchovní situaci.
Bibliografie:
◦
České myšlení, 1996;
◦
Etické aspekty jaderných zbraní, 1996;
◦
Spravedlnost, demokracie a česká filosofie politiky, 1998;
◦
Evropanská tyranie – Česká státní idea, Evropská unie a demokratická civilizace, 2003;
◦
Idea dějin a Palacký jako myslitel, 2019.
Sborníky:
◦ Filosofický význam Masarykova pojetí náboženství a jeho výklad smyslu československých dějin,
Masarykův sborník VII,
SI 1980,
1992;
◦ Komenského idea pampedie a Platónova paideia,
Pocta Univerzity Karlovy J.
A.
Komenskému,
1990;
◦ Masaryks Begriff der Religion und Franz Brentanos Aristotelismus,
T.
G.
Masaryk und die Brentano-Schule,
ed.
J.
Zumr,
Th.
Binder,
Praha – Graz 1992;
◦ Masarykova filosofie demokracie v evropském kontextu,
Masarykova praktická filosofie,
1993;
◦ Masarykův pojem náboženství,
aristotelismus Franze Brentana a Masarykova polemika s Bertrandem Russellem,
Masarykova praktická filosofie,
1993;
◦ Traditions and Present Problems of Czech Political Culture,
Czech Philosophical Studies I,
ed.
M.
B.,
M.
Vejražka,
Washington,
D.
C.
1994;
◦ Die Wertung in Patočkas Konzeption von den drei Grundbewegungen des menschlichen Lebens,
Intentionalität – Werte – Kunst,
1995;
◦ První světová válka jako výraz duchovní a mravní krize moderního lidství,
První světová válka,
moderní demokracie a T.
G.
Masaryk,
1995;
◦ Současný význam Masarykovy filosofie náboženství,
Náboženská dimenze Masarykova myšlení,
1995;
◦ Hannah Arendtová a současný význam jejího myšlení,
Velké postavy politické filosofie,
1996;
◦ Heideggerovo porozumění přítomné době,
fenomén totalitarismu a naše revoluce,
Martin Heidegger a problémy myšlení,
1996.
Časopisecké
příspěvky:
◦ Vznik samostatné ČSR a lidská práva,
Spektrum 3,
SI 1981;
◦ Havlíčkova polemika s radikály a T.
G.
M., Spektrum 3,
SI 1981;
◦ Totalitarianism in 1982,
The Salisbury Review 1983,
č.
3;
◦ Východiska Hegelova pojetí společnosti a jazyka,
AUC – PhH 1987;
◦ Masaryk's Idea of European Unity: Genesis and Significance,
Czechoslovak and Central European Journal 1991,
č.
2;
◦ Die Beziehung zwischen Ethik und Politik bei Plato,
Tomáš Garrigue Masaryk und Jan Patočka,
Mesotes 1992,
č.
2;
◦ Obnova československé demokracie v evropském kontextu,
FČ 1993;
◦ Problèms contemporains de la democratie régénérée dans la republique Tchèque,
à la lumière de la tradition de la philosophie tchèque et tchècoslovaque,
Philosopher (Laval – Québec) 1994;
◦ Jan Patočka a Martin Heidegger,
Reflexe 1994;
◦ Jan Patočka und Martin Heidegger,
Daseinsanalyse 1994;
◦ Postmoderní zacházení s Janem Patočkou,
LtN 1995,
č.
7;
◦ Přátelství,
filosofie a postmoderní ideologie,
LtN 1996,
č.
34;
◦ Demokracie a humanismus,
Sokol 1996,
č.
9.
a