Karel Berka

* 4. 5. 1923 Břeclav

† 24. 11. 2004

Pochází z rodiny středoškolského profesora matematiky a fyziky. Studium na reálném gymnáziu v Brně, které bylo přerušené jeho vězněním v různých koncentračních táborech (1941–45), ukončil až po válce. Na FF MU vystudoval v l. 1948–51 angličtinu a filozofii. Na základě práce Gramatika a logika mu byla (1952) udělena vědecká hodnost PhDr. Od r. 1951 až do svého přechodu na FF UK (1955) působil jako učitel v okrese Jablonec nad Nisou. Po získání vědecké hodnosti CSc. (1957) se habilitoval na FF UK prací Studie k aristotelské logice (1963) a v r. 1965 byl jmenován a ustaven docentem logiky na FF UK. Ve šk. r. 1962–63 byl stážistou na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Od letního semestru 1963–64 do letního semestru 1967–68 působil jako hostující docent, profesor logiky na FF univerzity v Lipsku. V r. 1969 byl hostujícím profesorem na Pennsylvánské státní univerzitě. V l. 1968–91 byl vedoucím vědeckým pracovníkem v ČSAV (Kabinet teorie a metodologie vědy FÚ). V r. 1981 získal vědeckou hodnost doktora věd (DrSc.), koncem r. 1988 byl zvolen členem-korespondentem ČSAV a počátkem r. 1989 jmenován profesorem logiky. V r. 1978 obdržel stříbrnou a v r. 1983 zlatou oborovou plaketu F. Palackého Za zásluhy o rozvoj společenských věd. Pedagogicky působil také na PF, PedF a Žurnalistické fakultě UK, i na mimouniverzitních institucích. Svých pedagogických a odborných zkušeností využíval také jako školitel vědeckých aspirantů.

Ve své odborné činnosti se soustřeďoval na různé problémy logiky, metodologie, filozofie a teorie vědy. Největší pozornost věnoval dějinám logiky: Aristotelově logice, antické výrokové logice (stoikové, Galenos, Boethius), výkladu logiky a filozofie B. Bolzana a vývoji moderní logiky (G. Frege, B. Russell, L. Wittgenstein). V pracích zaměřených na otázky metodologie vědy se soustředil na problematiku měření a kvantifikace, zejména ve společenských vědách, aplikabilitu formálních metod v sociologii a ekonomii a na problémy změn v základech vědy a vědní politiky. Vykonával řadu vědecko-organizačních funkcí. Byl předsedou organizačního výboru pro oslavu 200. výročí narození B. Bolzana (1981) a také se značnou publikační činností v tomto směru podílel na důstojném průběhu tohoto výročí. Po řadu let byl předsedou (místopředsedou) Čs. národního komitétu pro logiku, metodologii a filozofii vědy (pro dějiny a filozofii vědy) a na kongresech Mezinárodní unie zastupoval ČSAV. V l. 1979–83 byl assesorem oddělení logiky, metodologie a filozofie vědy Mezinárodní unie pro dějiny a filozofii vědy. Československou vědu reprezentoval na mnoha kongresech, konferencích a symposiích. Celá řada jeho cizojazyčně publikovaných prací měla značný ohlas v zahraničí, kde také vyšly překlady jeho česky vydaných monografií. Byl dlouholetým vedoucím redaktorem bulletinu Teorie a metoda (Teorie rozvoje vědy) i členem různých redakčních rad doma i v cizině (FČ, Československá informatika, The Problems of Science of Science, Poznań Studies in the Philosophy of Science and Humanities). Obsáhlá je i jeho překladatelská činnost zaměřená hlavně na publikace z oblasti kybernetiky (W. R. Ashby, N. Wiener, S. Beer), logiky, filozofie vědy ( B. Russell, R. Carnap,) i filozofie (S. Körner, E. Cassirer). S ohledem na obtížnou situaci, v níž se u nás nacházela moderní logika, napomáhal jejímu prosazení i soustavnou popularizací.

Bibliografie:
◦ O vzniku logiky, 1959;
◦ K dějinám výrokové logiky v antice, 1959;
◦ Co je logika (s M. Mlezivou), 1962;
◦ Aristoteles, 1966;
◦ Logik-Texte (s L. Kreiserem), Berlin 1972, 1986, Darmstadt 1982;
◦ Škály měření, 1972, angl. 1982;
◦ Teorie očekávaného užitku, 1974;
◦ Měření: Pojmy, teorie, problémy, 1977, angl. 1983, rusky 1987;
◦ Využití logiky v propagandistické praxi, 1978;
◦ Logika (s M. Jaurisem), 1978;
◦ Co víte o moderní logice (s V. Čechákem, I. Zapletalem), 1981;
◦ Bernard Bolzano, 1981;
◦ Logika a metodologie pro žurnalisty (s J. Rybovou), 1988;
◦ Stručné dějiny logiky, 1994.

Sborníky:
◦ Teorie tříd, Zich a kol.: Moderní logika, 1958;
◦ Pragmatismus, L. Tondl a kol.: Současná západní filosofie, 1958;
◦ Existence in Modern Logic, Essays in Metaphysics, ed. C. G. Vaught, University Park 1970;
◦ Was there an Eleatic Background to Pre-Euclidean Mathematics? Theory Change, J. Hintikka et all: Ancient Axiomatics and Galileo's Methodology, Dordrecht 1981;
◦ The Ideal of Mathematization in B. Bolzano, Nature Mathematized, ed. W. R. Shea, Dordrecht 1982;
◦ Zur aristotelischen Lehre von deduktiven Aufbau der Wissenschaft, Aristoteles als Wissenschaftstheoretiker, ed. J. Irmscher, Berlin 1983;
◦ La syllogistique aristotélicienne, reconstruction historico-logical, Penser avec Aristote, ed. G. Hahn, Toulouse 1991;
◦ Are there Objective Grounds for Measurement Processes? Philosophical and Foundational Issues im Measurement Theory C. W. Savage, London 1992;
◦ Bolzano's Lehre vom natürlichen Schliessen, Bolzano's Wissenschaftslehre 1837–1987, Firenze 1992;
◦ Rational and Nonrational Elements in the History of Science, Philosophy and the Scientific Community, ed. K. Gavroglu, Dordrecht 1995;
◦ Measurement in Design: its Scope and Limits, Measurement and Design, ed. H. Kanis, Delft 1995. Komentáře k českým př.: Aristoteles: Organon I–VI, 1958–78;
◦ Galenos: Úvod do logiky, 1958;
◦ B. Russell: Logika, jazyk a věda, 1967;
◦ B. Russell: Zkoumání o smyslu a pravdivosti, 1975;
◦ B. Bolzano: Vědosloví, 1981;
◦ B. Russell: Logika, věda, filosofie, společnost, 1993;
◦ R. M. Hare, H. Barnes, H. Chadwick: Zakladatelé myšlení, 1994.

Časopisecké příspěvky:
◦ O problematice správnosti a pravdivosti v nauce o úsudcích, FČ 1955;
◦ Zásluha A. Marka o českou logiku, AUC 1956;
◦ K formulaci sylogismu u Aristotela, FČ 1956;
◦ Historické poznámky k vzniku výrokové logiky stoiků, AUC 1956;
◦ K teorii modality v antice, FČ 1957;
◦ Poznámky k textu sedmé knihy Diogena Laertského, LF 1958;
◦ Zur Problematik der peripathetischen Schlüsse „kat'analogian“, Deutsche Zeitschrift für Philosophie (DZPh) 1958;
◦ Über einige Probleme der Interpretation der aristotelischen Kategorienlehre, Studia antiqua (Budapest) 1960;
◦ Logika Salomona Maimona, AUC 1962;
◦ O stoické logice, LF 1962;
◦ Vývoj dialektiky od Sókrata a Platóna k Aristotelovi, AUC 1964;
◦ Über den Gegenstandt von formalen Logik und Methodologie, DZPh 1965;
◦ Počátky historiografie logiky, FČ 1967;
◦ Logik und „Ontologie“, DZPh 1967;
◦ Mají obecné výroky existenční charakter? FČ 1968;
◦ J. A. Komenský ve vývoji logického myšlení, FČ 1970;
◦ Kritický rozbor operacionalistického pojetí měření, FČ 1971;
◦ K pojetí měření v čs. sociologii, SČ 1971;
◦ O funkci formální logiky ve studiu dějin vědy, FČ 1972;
◦ K axiomatizaci intenzivních veličin, FČ 1973;
◦ Lambert's Beitrag zur Messtheorie, Organon (Warszawa) 1973;
◦ K relační logice Jana Caramuela z Lobkovic (se S. Sousedíkem), AUC 1974;
◦ K současnému stavu Bolzanovského bádání, FČ 1976;
◦ What is the Nature of Aristotle's Syllogism? AUC 1977;
◦ A Reinterpretation of Aristotle's Syllogistic, Organon 1979;
◦ Bolzanova filosofie matematiky, FČ 1980;
◦ Bemerkungen zu Bolzanos Wahrscheinlichkeitslogik, DZPh 1981;
◦ B. Bolzano a antická logika, LF 1981;
◦ O životním způsobu v pojetí B. Bolzana, LF 1981;
◦ Historická rekonstrukce rozvoje vědy ve filosofické perspektivě: tematická analýza, FČ 1983;
◦ Filosofie aritmetiky: Husserl a Frege, FČ 1988;
◦ K filosofické interpretaci transparentní intenzionální logiky, FČ 1992;
◦ O filosofických názorech G. Fregeho, FČ 1993.

Literatura:
◦ Výběr publikací pracovníků ÚFS ČSAV, 1980;
◦ Wörterbuch der Logik, Leipzig 1983;
◦ K. Müller, A. Miltová: Životní jubileum K. B., FČ 1988;
◦ V. Filkorn, J. Viceník: K. B. 65 ročný, Filozofia 1988;
◦ KjK, 1991;
◦ ČBS, 1992;
◦ P. Materna: Životní jubileum prof. K. B., FČ 1994;
◦ P. Materna: Logikův plodný život. Životní jubileum K. B., FČ 3/1998;
◦ J. Viceník: Za Karlom Berkom, FČ 2/2005.

a