Šimon Gelenius (Jelenius) Sušický

† 17. 8. 1599 Sušice

V r. 1591 dosáhl na UK hodnosti bakaláře svobodných umění. Několik let byl správcem školy v Českém Brodě, odkud se vrátil do Sušice, kde se v r. 1596 oženil.

V knihovně Národního muzea je chován rukopisný sborník několika G. prací. Z nich je z hlediska historiografie české filozofie nejzajímavější jeho – první česky napsaný – výklad o logice (dialektice). (První tištěnou Logiku českého původu napsal latinsky Petr Kodicillus.) G. svůj spis dedikoval svým českobrodským „mládenečkům“ s ponaučením, že studium logiky – „umění užívati dobře rozumu“ (nejen ve škole, ale i „v kostelích, rathauzích a všude kdekoli“, přičemž objektem rozumu může být zase cokoli) prohlubuje přirozenou schopnost myslet, podobně jako studium gramatiky pomáhá umění dobře mluvit. Držel se francouzského filozofa a matematika Pierra de la Ramée (Petra Rama), jeho Dialecticae libri duo (z r. 1556), ovšem znal i některé jiné jeho spisy a také práce soudobých ramovsky orientovaných autorů-logiků. (J. Král ve studii o českých humanistických logikách, uvádějící vydání G. Logiky, píše o jeho „zčeštění Ramovy Logiky“.) Po úvodu o povaze a úkolech logiky člení G. pojednání na dvě základní části. V první jde o „umění vyhledávání“, tj. o správné argumentování, zdůvodňování, v druhé o „umění skládání“, tj. o usuzování, vyvozování závěrů z různých druhů „propovědění“ (soudů). Podle Ramova vzoru se G. snažil o výklad sevřený, stručný, provázený příklady dobrých i špatných postupů. Některé příklady chybného uvažování ukazují na kritický vztah k římské církvi, na jeho (novo)utrakvismus. Tak nesprávné rozkládání věci na díly, když „dílové dávají podstatu celé věci“, ilustruje na „večeři Páně“: „Dílové její jsou 'chléb' a 'víno', pakli kterou z nich odejmeš, již není celou večeří.“ Zmíněný sborník obsahuje dále např. G. překlad učebnice rétoriky od A. Talea (užívané při školní výuce) a komentovaný překlad Ciceronova spisku Paradoxa ad M. Brutus (rozvádějící některá tvrzení stoiků). G. radil k ostražitému vztahu k „pohanským autorům“, zejména vůči jejich nauce o ctnostech; pro křesťana smyslem života není život sám, ale cesta k Bohu.

Bibliografie:
◦ Logika, ed. Č. Stehlík, 1926.

Literatura:
◦ Č. Zíbrt: Česká logika ze XVI. století od S. J. S., ČČM 1898;
◦ J. Král: České humanistické logiky, in Š. G. Sušický: Logika, 1926.

jg