Hilarius z Litoměřic

* asi 1412 Litoměřice

† 31. 12. 1468 České Budějovice

Na UK získal hodnost mistra svobodných umění (1451). Byl žákem Rokycanovým a hlásil se k utrakvismu, avšak po návratu z Itálie (v l. 1451–54 pobýval v Padově) konvertoval ke katolicismu. Jako administrátor pražského arcibiskupství se stal předním mluvčím katolické strany, odpůrcem jak Jana Rokycany a Jiřího z Poděbrad, tak Jednoty bratrské; po vyhlášení papežovy klatby na Jiřího Poděbradského v r. 1466 vyzýval k odpadnutí od krále, např. v Traktátu k panu Janovi z Rozenberka. Napsal řadu kázání, proslovů, memorand, listů a úvah; psal i česky. (S H. polemizoval Martin Lupáč i sám Rokycana.) Z Padovy přivezl do Prahy své opisy některých děl Raimunda Lulla (1234–1316), a tím sem uvedl i znalost lullismu (zájem o něj u nás později oživil za svého pražského pobytu v r. 1588 G. Bruno a v 17. století Kašpar Knittel).

Bibliografie:
◦ Traktát proti přijímání podobojí, 1465;
◦ Contra perfidam aliquorum Bohemorum, Strassburg 1485;
◦ Tractatus catholicus triumphalis, Strassburg 1485;
◦ Disputací s Rokycanou, ed. A. Voigt, 1775;
◦ Traktát k panu Janovi z Rozenberka, ed. Z. Tobolka, Historický archiv ČA 1898;
◦ Traktát o nejsvětějším přijímání lidu obecného pod obojí způsobou, ed. A. Podlaha: Editiones archivii et bibliotecae metropolitani capituli Pragensis, 1905.

Literatura:
◦ F. Kalina: H. L., ČČH 1899;
◦ J. Nováková: H. L., LF 1939;
◦ Dějiny české literatury I, ed. J. Hrabák, 1959;
◦ Z. Kalista: Die katholische Reform von H. bis zum Weissen Berg, in Bohemia sacra. Das Christentum in Böhmen 973–1973, ed. F. Seibt, Düsseldorf 1977;
◦ J. Hejnic, M. Polívka: Plzeň v husitské revoluci. H. Litoměřického Historie města Plzně, 1987;
◦ S. Sousedík: Filosofie v českých zemích, 1997.

jv