Alois Adalbert Hoch

* 3. 8. 1888 Stará Dobev

† 19. 9. 1978 Praha

Rozsáhlé použití pseudonymů v bohaté překladatelské i původní publicistice způsobilo, že podstatná část jeho tvorby s ním nebyla spojována, a zkreslovalo tak intelektuální význam jeho osobnosti v dějinách české kultury. Skrývalo také jeho vyhraněnou marxistickou filozofickou orientaci v pojetí dějin techniky i vědeckotechnické revoluce. H. byl mimořádně sečtělý a znalý několika jazyků. To mu umožnilo přístup k původní francouzské, německé, ruské, angloamerické beletrii i odborné literatuře, se kterou seznamoval čtenáře v Červnu, Proletkultu, Kmenu, Komunistické revui, Panoramě aj., a to v ukázkách, komentářích i samostatných článcích. Napsal řadu původních knih nejen z dějin techniky, ale i z českých a světových dějin. Historie technické revoluce od 70. let 18. století až po první generace počítačů 20. století a historie revolučních zápasů o společenské osvobození (od vzpoury Spartakovy přes husitství, Pařížskou komunu 1871 až po Říjnovou revoluci a SSSR), tento zřetel technický a sociální, navíc viděný ve složité dialektické provázanosti, charakterizoval celou šíři H. zájmu. I tam, kde se zabýval pouze revolucí technickou (Vynálezy, které změnily svět, Roboti na postupu), stál v pozadí jeho zájem o revoluci sociální, o osvobození těch, kteří s technikou pracují. S erudicí napsal Třídní boje v dějinách, na základě vlastního studia sestavil výbory O historickém materialismu (L. B. Boudin, G. V. Plechanov, K. Marx), K filosofii dějin (F. Engels), Marxismus (V. I. Lenin); i tyto práce provázejí jeho obrazy z dějin světové techniky. Jeho tvorbu vyznačoval zájem o konkrétní lidi s technikou v rukou, zároveň s kultivací techniky jejich myšlení, techniky platné nejen pro obory technické (spolu s B. Koutníkem napsal Techniku duševní práce). Étos Karla Čapka v zápase o zachování civilizace byl pozoruhodně specifikován v H. celoživotním díle. Ještě v r. 1957, v přednášce Co dala technika lidstvu, se jednoznačně vyslovil pro jedno lidstvo žijící v míru. Přijetím marxistického schématu (např. v knize Racionalizace a dělnictvo, 1927), podle něhož monopolní kapitalismus, omezen ziskem, brzdí technický rozvoj a jen socialistická společnost uvolňuje cestu pro tento rozvoj, byl H. poplatný dobové interpretaci marxismu, kterou nepřekročila ani generace přicházející po něm s filozofičtěji pojatou týmovou prací Civilizace na rozcestí. Za 2. světové války byla H. manželka vězněna v koncentračním táboře v Ravensbrücku. V té době a také po válce se věnoval reedicím svých nejčtenějších knih (Technika duševní práce vyšla v 5. rozš. vyd. 1949 jako Organizace duševní práce). Po vpádu sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968 byl H. vyškrtnut z KSČ.

Bibliografie:
◦ (L. Haut) Mládež a ideál, 1913;
◦ (Junius) Žižka a jeho doba, 1924;
◦ (Junius) Třídní boje v dějinách, 1925;
◦ (Junius) Pařížská komuna, 1926;
◦ (Junius) Racionalizace výroby a dělnictvo, 1927;
◦ Technika duševní práce (s B. Koutníkem), 1931;
◦ (Dobevský) Průmysl v SSSR, 1934;
◦ (Dobevský) Plánování v SSSR, 1934;
◦ (Dobevský) Výzkumnictví a vynálezectví v SSSR, 1934;
◦ Vynálezy, které změnily svět, 1936, 3. přeprac. vyd. 1959, slov. 1960;
◦ (Kolovratský) Abeceda organizace práce, 1938;
◦ Živly pracují za nás, 1940;
◦ Roboti na postupu, 1940;
◦ Věk rychlosti, 1940;
◦ (A. Albert) Pasteur, 1945;
◦ Slovníček vynálezů a dějin techniky, 1947;
◦ (Dobevský) Socialistická práce, 1948;
◦ Umění vynalézat (s B. Dobrovolným), 1948;
◦ Co přinesla technika lidstvu, 1957;
◦ Malý technický naučný slovník (s K. Anderlíkem), 1959.

Časopisecké příspěvky:
Mnoho článků i teoretických statí, překladů z prózy i odborné literatury: Červen, Rudé právo, Kmen, Proletkult, Reflektor, Panorama, LtN, U-Blok, Naše zprávy aj.

Překlady:
◦ (Junius) P. A. Kropotkin: Mladým lidem. Sto let čekání, 1920;
◦ B. Shaw: Kapitoly o manželství, 1920;
◦ (L. Haut) R. Thákur: Nacionalismus západu, 1921;
◦ J. A. Thomson: Uvedení do vědy, 1921;
◦ (Junius) A. Bogdanov: Dělnická třída, 1921;
◦ (Junius) J. London: Generální stávka, 1922;
◦ (Junius) J. London: Z mého života, 1922;
◦ P. Kropotkin: Pospolitost, 1922;
◦ V. M. Bechtěrev, J. Dewey: Člověk a práce, 1922;
◦ (Junius) Marxistický katechismus, 1922;
◦ (L. Haut) J. M. Guyau: Mravnost činná a tvůrčí (s K. Nešedou), 1923;
◦ (Junius) F. Engels: Vývoj socialismu od utopie k vědě, 1924;
◦ G. E. Graf: Petrolej, 1927;
◦ (Junius) N. I. Bucharin: Lenin jako marxista, 1928;
◦ (L. Haut) J. M. Guyau: Zánik náboženství, 1928;
◦ (Junius) F. Engels: K filozofii dějin (s J. Stolzem), 1929;
◦ U. Sinclair: Kniha života, 1929;
◦ Poselství Taylorovo. O zásadách vědeckého řízení. Jak dosíci úspěchu (s E. Zimmlerem), 1931;
◦ H. Fayol: Zásady správy všeobecné a správy podniků, 1931;
◦ U. Sinclair: Peníze píší, 1931;
◦ U. Sinclair: Mosazná známka, 1933;
◦ A. Einstein: Můj světový názor (s K. Valeškou), 1934;
◦ H. G. Wells, B. Stolberg, W. J. Vinton: Nová Amerika (s V. Novotnou, H. Langerem), 1936;
◦ S. Lewis: U nás se to stát nemůže (s J. Podroužkem), 1936;
◦ P. de Kruif: Vítězové nad hladem (s A. Skoumalem), 1936;
◦ D. E. Ravalico: Divy a záhady radiových vln, 1937;
◦ J. Whitaker: Strach jal Evropu, 1937;
◦ P. de Kruif: Proč mají žít? 1937;
◦ P. de Kruif: Lid má právo žít, 1938;
◦ B. Jaffe: Přední hlídky vědy, 1938;
◦ S. H. Roberts: Hitlerovo panství, 1938;
◦ (H. Kolovratský) J. D. Craig: Nebezpečí je mým životem, 1939;
◦ (H. Kolovratský) D. Carnegie: Jak získávati přátele a působiti na lidi, 1939;
◦ (H. Kolovratský) L. Thomas: Smrt v zádech, 1941;
◦ A. Zischka: Osvobozená práce, 1941;
◦ (H. Kolovratský) H. Ingstad: Poslední Apačové (s V. Trnkovou), 1941.

Edice:
◦ Lidová praktická encyklopedie, 1930.

Literatura:
◦ J. L. Fischer: Nové knihy, Index 1931, 1932;
◦ L. Jehl: Životopis moderní techniky, Rozhledy 1936;
◦ -á- (J. Rybák): A. A. H., mladý šedesátník, Rudé právo 3. 8. 1948;
◦ Sl. Strohs: M.-l. filozofie v Československu, 1962;
◦ A. Hodek: A. A. H. Průkopník marxistického pojetí techniky a jejího vývoje, DaS 1967;
◦ Nekrology: J. Rybák: Tvorba 1970;
◦ Rudé právo 21. 9. 1970.

ss