Ivan Hodovský

* 13. 3. 1938 Brno

† 8. 4. 2009 Babice nad Svitavou

Po maturitě na JSŠ v Blansku (1956) studoval v l. 1956–61 filozofii a dějepis na FF MU v Brně. V l. 1963–64 absolvoval postgraduální kurz filozofie na VŠP v Praze a v l. 1968–69 studoval moderní německou filozofii na PedF v Darmstadtu (SRN) u prof. K. Schlechty. Titul PhDr. získal v r. 1967, kandidátskou práci obhájil v r. 1976; v r. 1986 se stal docentem pro obor dějiny filozofie. V r. 1988 obhájil doktorskou dizertaci Problém světa v křesťanské filozofii a teologii a získal titul DrSc. V l. 1964–70 působil jako odborný asistent na FF v Brně, 1970–90 byl vědeckým pracovníkem Ústavu pro výzkum společenského vědomí ČSAV v Brně, v l. 1982–90 jeho ředitelem. Poté přešel na FF, od r. 1994 na PedF UP v Olomouci (zde přednášel na katedře občanské výchovy PedF).

Hlavními okruhy jeho studijní a badatelské činnosti byly již od dob vysokoškolských studií filozofie hodnot, etika a filozofie náboženství. Pozornost přitom věnoval především německé filozofii 19. a 20. století (A. Schopenhauer, F. Nietzsche, M. Scheler) a také filozofii K. Marxe (především dílům z raného období jeho tvůrčí činnosti). V této souvislosti zkoumal zejména vznik a vývoj pojmu světový názor (Weltanschauung) a jeho významová a funkční spojení s pojmy ideologie, věda, náboženství ap. Snažil se tak jít za hranice slovních významových klišé užívaných v „učebnicovém“ marxismu. Podařilo se mu prokázat, že K. Marx nepoužíval výrazy „vědecký světový názor“, „vědecká ideologie“, „vědecký ateismus“ ap., ale že uvažoval v jiných intencích, v dimenzích „konce kritiky náboženství“, konce spekulativní filozofie, v dimenzích potřeby rozvoje sociálně kritické filozofie opírající se o znalost mechanismů ekonomických a historických stránek společenského života. Ve filozofii náboženství se soustředil na studium moderní teologie sekularizace, politiky a osvobození (D. Bonhoeffer, J. B. Metz). Metodu studia dějin pojmů využil rovněž v oblasti etiky, kde se soustředil na výzkum některých etických kategorií a na problematiku typologie morálek. V pozdějších letech se věnoval především sociálním aspektům etiky M. Schelera a jeho dějinně filozofickým vizím se zřetelem k principu tzv. vyrovnání. Všímal si rovněž některých Schelerových anticipací postmodernismu a návaznosti jeho filozofie na myšlenky A. Schopenhauera, F. Nietzscheho, popřípadě vnímání Schelerovy filozofie středo- a východoevropskými mysliteli (tzv. slovanský rys Schelerova způsobu uvažování).

Bibliografie:
Světový názor v ideologické konfrontaci, 1981;
Svět a náboženství (s S. Hubíkem), 1983;
Úvod do etiky, 1992;
Z dějin etických teorií (s J. Sedlákem), 1993, 21995;
Etika ve společnosti a v povoláních (s J. Sedlákem), 1994.

Sborníky:
◦ Stručný filozofický slovník, 1966;
Die ideologischen Aspekte des Werturteilstreits, Proceedings on the XVth World Congress of Philosophy, Varna 1973;
Soudobá krize náboženství a rozpad tradičního obrazu světa v novější křesťanské filozofii, J. Loukotka a kol.: Moderní svět a křesťanství, 1980;
Fischerova krize demokracie v kontextu třicátých let, Hledání řádu skutečnosti. Sb. k 100. výročí narození J. L. Fischera, 1994;
Hodnotové a dějinně filozofické aspekty Schelerova principu vyrovnání, Hodnoty a súčasné etické teórie, 1996;
Etika konce století, Etika a dnešek. Sb. referátů z mezinárodního semináře Brno 10.–11. února 1995, 1996.

Časopisecké příspěvky:
Hodnota jako filozofický a psychologický problém, SPFFBU 1966, B 13;
Person und Mensch bei Max Scheler, SPFFBU 1967, B 14;
K otázce vzniku a významu pojmu světový názor ve filozofii, SPFFBU 1973, B 20;
Vědecký světový názor a problém hodnot, FČ 1973;
Ke kritice pojetí vztahu křesťanství a společnosti ve filozofických pracích Maxe Schelera, Ateizmus 1975;
Nový obraz světa v soudobé katolické filozofii, SPFFBU 1977–78, B 24–25;
Rozpad tradičního obrazu světa v novější křesťanské filozofii, FČ 1977;
Problém utrpení a štěstí v katolické filozofii, VaŽ 1980;
Bedřich Engels a problém náboženství, SPFFBU 1982, B 29;
Co znamená pojem konec kritiky náboženství v díle K. Marxe, Universitas 1988;
Proč ateismus? Tvorba 1988, č. 43;
Křesťanství a globální problémy současnosti, Ateizmus 1988;
Kanonizační proces Anežky Přemyslovny České (s D. Papouškem), VaŽ 1989;
O výchově k humanitě, VaŽ 1990;
T. G. Masaryk a výchova k humanitě, Etika 1990;
K metodologii studia dějin evropské etiky, Etika 1991;
Artur Schopenhauer a náboženství, SPFFBU 1993, B 40;
Wertwandel. Ja oder nein? Wandel der Werte, AUPO – Politologica 1994;
Svobodná společnost – svobodná morálka? Politologická revue 1996.

Edice:
◦ Svobodná společnost, svobodná morálka (Pluralismus hodnot a etická odpovědnost), 1995.

a