Otakar Kunstovný
* 13.
7.
1884 Jindřichův Hradec
† 9.
9.
1945 Praha
Byl profesorem na gymnáziu v Táboře, Kolíně a Praze, přední postavou českého volnomyšlenkářského hnutí, autorem několika propagačních a popularizačních knížek. Uvažoval o „novém náboženství“, v němž by měly místo tradičních náboženských metafyzických představ převládnout etické city. Chtěl, aby se nové náboženství inspirovalo východními náboženskými soustavami (buddhismem) a doporučoval převzít do něho kázání, svátky, písmo, tisk i novější umění – film. V r. 1925 byla Volná myšlenka na vrcholu svého růstu (údajně měla okolo 25.000 členů). Od tohoto roku ale dochází k rapidnímu úbytku jejího členstva. Část (levice) přechází do Svazu proletářských bezvěrců, část dále kotví v pozitivismu (F. Krejčí a někteří jeho žáci), část usiluje o volné sdružení s propagací laické morálky bez světového názoru. V této poslední skupině působily mnohé výrazné osobnosti, které svými myšlenkami a svou aktivitou odváděly hnutí od „pravd vědecky dokázaných“, od pozitivistické filosofie, z níž vzešlo. K. (podobně jako E. Svoboda) se snažil vybudovat mravní normy hnutí na náboženském základě (chtěl z něho vytvořit „laickou organizaci náboženskou s vlastními obřady“, společnost po způsobu unitářské církve); R. Máša v té souvislosti propagoval buddhismus. Po odchodu levice (T. Bartošek, L. Grünwald, Z. Lahulek-Faltys, M. Matoušek ad.) se Volná myšlenka navracela ke svému původnímu, předválečnému programu a odkazu F. Krejčího. Okupace Československa v r. 1939 znamenala přerušení činnosti Volné myšlenky, po 2. světové válce se pak bezvěrecké organizace sdružily ve Svaz občanů bez vyznání. K pokusům o oživení její činnosti dochází po listopadu 1989.
Bibliografie:
◦
Co jsme a co chceme? 1920;
◦ Úvod do filosofie,
21922;
◦ O Elberfeldských koních,
1923;
◦ Náboženství dnešního člověka,
1924;
◦ Na cestu životem,
1925.
Časopisecké
příspěvky:
◦ Mravní výchova,
Vyučování mravouce,
Volná myšlenka (VM) 1919–20;
◦ Nástin mravouky založené na štěstí,
VM 1921;
◦ Nervové záření,
Občanská nauka a výchova,
VM 1923.
hp