Jaromír Loužil

* 8. 1. 1926 Jaroměř

† 1. 8. 2013

Vyrostl ještě v intelektuálně otevřené atmosféře první republiky. Za války byl jeho otec vězněn Němci, on sám totálně nasazen v Technische Nothilfe. Po maturitě na místním reálném gymnáziu studoval (1945–50) na FF UK v Praze filozofii, sociologii a knihovnictví. V l. 1949–50 působil na katedře filozofie jako asistent. V r. 1950 obhájil u profesora J. B. Kozáka dizertaci Filosofické dílo Emila Svobody a byl promován PhDr. Po absolvování základní vojenské služby působil jako odborný a vedoucí pracovník v Okresní lidové knihovně v Jaroměři (1952–56), v Krajském muzeu v Hradci Králové (1956–60) a v Literárním archivu Národního muzea (od r. 1964 Památníku národního písemnictví) v Praze (1960–86). V r. 1986 odešel pro neshody s vedením ústavu do důchodu.

Ve snaze využít co nejlépe omezených možností, které mu pro práci ve filozofii poskytovala jeho občanská povolání, volil za předmět svého studia kulturní osobnosti přesahující do filozofie, anebo se alespoň snažil přistupovat k literárním, politickým aj. tématům s filozofickým nadhledem (např. k problematice národního obrození, českého a německého nacionalismu, česko-německých vztahů). Za svého působení v Literárním archivu PNP získal přístup k písemnostem filozofů působících u nás v 18.–20. století. Kromě vydání řady pramenných studií, edic, překladů a recenzí týkajících se této problematiky zaujala dlouhodobě jeho pozornost díla Ignáce Jana Hanuše a Bernarda Bolzana. V r. 1966 obhájil v rámci externí aspirantury dizertaci Dialektický historismus v díle I. J. Hanuše (školitel prof. L. Svoboda) a získal hodnost CSc. V Literárním archivu zpracoval rukopisné pozůstalosti obou filozofů a vydal o nich monografie. Byl jedním z vydavatelů B. Bolzano-Gesamtausgabe (ed. s E. Winterem, J. Bergem, F. Kambartelem a B. van Rootselaarem) vycházející od r. 1972 u Frommanna-Holzbooga ve Stuttgartu. V rámci bádání o českém hegelianismu znovu objevil pro českou filozofii předního moravského hegelovce F. T. Bratranka. V posledních letech své činnosti se věnoval především překládání německé filozofické literatury (Jacobi, Hegel, Kant). Své intenzivní působení v této oblasti završil novým překladem Kantovy Kritiky čistého rozumu.

Bibliografie:
Ignác Jan Hanuš, 1971;
Bernard Bolzano, 1978.

Sborníky:
Fr. Th. Bratranek – ein Vermittler der deutschen Philosophie im böhmischen Vormärz, Ost und West in der Geschichte des Denkens und der kulturellen Beziehungen. Festschrift für Eduard Winter, Berlin 1966;
Der tschechische Hegelianer I. J. Hanuš und seine genetische Methode, Streit um Hegel bei den Slawen, 1967;
Filosofie v českém národním obrození, Národní obrození severovýchodních a východních Čech, 1971;
F. T. Bratraneks Leben und Philosophie, Bohemia, Jahrbuch des Collegium Carolinum XIII, München – Wien 1972;
Bolzanos Begriff der Anschauung, Sitzungsberichte der phil.-hist. Klasse der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1974;
Josef Jungmanns Begriff der Sprachnation und seine Gefahren, Ost-West-Begegnung in Österreich. Festschrift für E. Winter zum 80. Geburstag, Wien 1976;
Poznámka k Jungmannově filosofii jazyka, Strahovská knihovna, 1977–78;
Bernard Bolzanos Sitten- und Gesellschaftslehre, Bernard Bolzano. Leben und Wirkung, Sitzungsberichte der phil.-hist. Klasse der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, ed. C. Christian, Wien; Bernard Bolzanos Materiebegriff, Bernard Bolzano. Studien und Quellen, ed. W. Schuffenhauer, Berlin 1981;
František Tomáš Bratranek, Pocta Josefu Dobrovskému. K demokratickým a internacionalistickým tradicím slavistiky, Václavkova Olomouc 1978, 1982;
Franz Thomas Bratranek (1815–1884), Wegbereiter der deutsch-slawischen Wechselseitigkeit, ed. E. Winter, G. Jarosch, Berlin 1983;
Der Beitrag F. T. Bratraneks zur Kenntnis Goethes in den bömischen Ländern, Jahrbuch DDR–ČSSR 1982–1983, Beiträge zur germanistischen Forschung und Lehre, 1983;
Zur tschechischen Ausgabe der „Erläuterungen zu Goethes Faust“ von F. T. Bratranek, Goethe-Jahrbuch, Weimar 1983;
K filosofii umění Františka Tomáše Bratranka, Filosofie v dějinách a v současnosti, 1986;
Bernard Bolzano a jazyk, Sb. Kruhu přátel českého jazyka, 1988;
Jan E. Purkyně a romantická naturfilosofie, Jan Ev. Purkyně in science and culture II, Scientific conference, Prague 1987, ed. J. Purš, 1988;
Šaldův pokus o filosofii dějin české literatury, České filosofické myšlení ve třicátých letech našeho století, 1989;
Franz Thomas Bratraneks Beitrag zum Aldalbert – Stifter – Verständnis, Philologica Pragensia 1990;
Smích jako historickofilosofická kategorie, Smích v umění. Proudy české umělecké tvorby v 19. století, 1991;
K problematice překladu Hegelovy logiky, Sb. přednášek Kruhu přátel českého jazyka z let 1990–1991, 1993;
Bernard Bolzano o vlasti a národu, Konec dějin či zánik kultury? 1994;
Via Lucis, Ve světle tmy, 1995;
Nakolik bylo české myšlení rakouské? Český lev a rakouský orel v 19. století, 1996.

Časopisecké příspěvky:
I. J. Hanuš a jeho Obrana proti nařčení z hegelianismu, FČ 1964;
Problematik der Arbeit im Denken des tschechischen Hegelianers I. J. Hanuš, FČ 1965;
Neznámý filosofický rukopis F. T. Bratranka Des Lebens Urworte, AUC – PhH 1971;
Bratranek a Mendel, SPFFBU 1972, B 21;
Eduard Urx a filosofie, Literárny archív (Martin) 1973;
Kantův rukopis v Archívu hl. města Prahy, FČ 1974;
K pojmu názoru u Kanta a u Bolzana, AUC – PhH 1974;
K interpretaci Bolzanova pojmu jednoduché jedinečné představy označené Toto A, SPFFBU 1974, B 23–24;
Literární umělecké dílo jako muzejní exponát. Poznámky k ontologickému statutu literatury, Literární archív 1976–77;
Bernard Bolzano a RKZ, I. Václav Alois Svoboda, II. Josef Linda, Česká literatura (ČL) 1978;
Bolzano a Spinoza o svobodě vůle, SPFFBU 1977–78, B 24–25;
Etické a sociálně-politické názory Bernarda Bolzana, FČ 1981;
Bernard Bolzano a Slovensko, Filozofia 1981;
Hegel i heglizm w Czechach i na Morawach, Studia filozoficne 1981;
„Vesměrné“ vlastenectví Františka Matouše Klácela, ČL 1983;
Motiv spánku u Karla Hynka Máchy, ČL 1987;
Purkyněs concept of generation within the frame of romantic Naturphilosophy, Folia Mendeliana 24–25, Suplementum ad Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales 1989–90;
J. Ev. Purkyněs Zeugungsbegriff im naturphilosophischen Kontext, SPFFBU 1989–90, B 36–37;
Je nám dnes ještě něco vůbec svaté? DaS 1993;
Das Bild der Tschechen bei Rainer Maria Rilke, Svět literatury 1995.

Překlady:
◦ K. Jaspers: O smyslu dějin, 1968;
◦ H. Marcuse: Hegelova ontologie a základy teorie dějinnosti, Antologie textů soudobé západní filosofie, 1969;
◦ M. Heidegger: Věk obrazu světa, Orientace 1969, VaŽ 1969, Světová literatura 1993;
◦ M. Scheler: Ordo amoris, Orientace 1970;
◦ M. Scheler: Řád lásky, 1971;
◦ B. Bolzano: Výbor z filosofických spisů (a ed.), 1981;
◦ B. Bolzano: Vědosloví (s M. Bayerovou), 1981;
◦ B. Bolzano: O nejlepším státě (Knížku o nejlepším státě př. V. Bláha, vybr. myšlenky z Akademických řečí př. J. L.), 1981;
◦ F. T. Bratranek: Výklad Goethova Fausta (s doslovem), 1982;
◦ Jan Ev. Purkyně: Útržky ze zápisníku zemřelého přírodovědce (a ed.), 1987;
◦ Ch. Jamme: Ztráta věcí. Cézanne – Rilke – Heidegger, FČ 1991;
◦ M. Scheler: K rehabilitaci ctnosti, Souvislosti 1991;
◦ G. F. W. Hegel: Malá logika, 1992;
◦ M. Scheler: O studu (a doslov), 1993;
◦ I. Kant: Odpověď na otázku: Co je to osvícenství? FČ 1993;
◦ Ch. Jamme: Pojetí mýtu u mladého Hegela, FČ 1993;
◦ W. Berger: V bodě dovršení. Filosofie techniky podle Martina Heideggera, FČ 1994;
◦ B. Bolzano: O pojmu krásna, Estetika 1994;
◦ F. T. Bratranek: K explikaci pojmu krásna, Estetika 1994;
◦ W. Janke: Filosofie existence, 1995;
◦ P. Singer: Hegel, 1995;
◦ G. A. Lindner: O podmínkách a hranicích krásna (před.), Estetika 1995;
◦ W. Biemel: Martin Heidegger, 1995;
◦ I. Kant: Kritika praktického rozumu, 1996;
◦ F. H. Jacobi: O Spinozově učení v dopisech panu Mojžíši Mendelssohnovi, 1997.

Edice:
◦ Dopis Karla Marxe ve sbírkách Lešehradea, Sb. Národního muzea, řada C – literární historie VI, 1961;
◦ Eine Handschrift Kants im Prager Stadtarchiv, Deutsche Zeitschrift für Philosophie, Berlin 1964;
◦ Obrana Ignáce Jana Hanuše proti nařčení z hegelianismu (př.), SNM-C IX, 1964;
◦ F. T. Bratranek: Des Lebens Urworte (před.), 1971;
◦ B. Bolzano: Kleine Wissenschsftslehre. Auszug aus den ersten Bänden der Wissenschaftslehre B. Bolzanos, verfasst von einem seiner Schüler, Wien 1975;
◦ B. Bolzano: Das Büchlein von dem besten Staate, B. Bolzano-Gesamtausgabe, Reihe II, A. Nachgelassene Schriften (BBGA) II, Band 14 – Sozialphilosophische Schriften, Stuttgart 1975;
◦ B. Bolzano: Was ist Philosophie? – Drei philosophische Abhandlungen, BBGA II, Band 12 – Vermischte philosophische und physikalische Schriften 1832–1848, Dritter Teil, Stuttgart 1978;
◦ B. Bolzano: O logice. (Faksimile překladu F. Šíra z časopisu Krok 1831), 1981;
◦ Neznámá exhorta Bernarda Bolzana O lásce k vlasti a mateřskému jazyku (př.), Strahovská knihovna XVIII–XIX, 1984;
◦ B. Bolzano: Erbauungsreden für Akademiker, BBGA I, Band 2 – Erbauungsreden 1813, Stuttgart 1985;
◦ F. T. Bratranek als Vorläufer der modernen Komparatistik. Mit der ungedruckten Einleitung zu seiner Abhandlung „Parallelen zwischen der deutschen und polnischen Literatur“ (s E. Klinem), Studia Historica Slavo-Germanica XIV, 1985;
◦ F. T. Bratranek: Ein polonophiler Mittler zwischen den Nationen. Mit dem ungedruckten Kommentar zu Mickiewicz „Totenfeier“ (s E. Klinem), Zielona Góra 1987;
◦ B. Bolzano: Dr. Bolzano und seine Gegner. Besprechung der zweiten Auflage der Athanasia; Prüfung der Philosophie des seligen Georg Hermes von einem Freunde der Ansichten Bolzanos, BBGA I, Band 16 – Erster und Zweiter Teil. Vermischte Schriften 1839–1840, Stuttgart 1989.

Literatura:
◦ M. Sobotka: Podél díla J. L., Tvar 1996, č. 3;
◦ M. Sobotka: K životnímu jubileu J. L., FČ 5/2000.

a