Karel Mácha

* 2. 1. 1931 Dírná u Soběslavi

Po maturitě na reálném gymnáziu v Soběslavi studoval (1950–54) na VŠPHV a na FF UK politologii, moderní dějiny a dějiny české filozofie (v semináři M. Machovce). V l. 1954–57 byl aspirantem na FÚ ČSAV – studoval sociologii, moderní dějiny sociálních idejí a antropologie (britské sociální antropologie, americké kulturní antropologie a francouzské antropologie strukturální); v r. 1958 získal titul CSc. V l. 1956–66 byl vědeckým pracovníkem na FÚ ČSAV. R. 1962 se habilitoval na FF MU; 1966–70 působil jako docent na FF UK. R. 1968 získal hodnost DrSc., a to za práci z „integrální antropologie“; tento obor sám ustavil a pojmenoval (už v r. 1962 v Praze založil – spolu s J. Wolfem, M. Nakonečným a V. Benešem – Vědecké sdružení pro integrální antropologii). V r. 1969 byl jednomyslným usnesením kolegia rektora UK (za filozofii byli jeho členy J. Patočka a L. Svoboda) jmenován profesorem pro obor dějiny filozofie (profesuru mu znovu potvrdil prezident Václav Havel 20. 4. 1990). V témže roce byl zvolen děkanem Fakulty sociálních věd UK. V l. 1958–1964 se jako redaktor podílel na řízení Filosofického časopisu (z toho pět let jako zástupce vedoucího redaktora). V r. 1968 se skupinou odborníků založil revue Prostor. Sborník pro filosofii, sociologii a religionistiku, ale do jeho zastavení mohla vyjít pouze tři čísla. (Také na ně pak odkazovala posudková komise, zakazující M. „pracovat ve filosofii“.) – R. 1970 byl zbaven možnosti přednášet a krátce nato byl z politických důvodů propuštěn. Do r. 1978 měl příležitostná zaměstnání; přitom tajně přednášel pro doktorandy filozofie a pro integrální antropology (Sdružení bylo v r. 1970 zrušeno). V r. 1978 emigroval. Do r. 1986 byl profesorem v Institut für christliche Weltanschauung und Religionsphilosophie na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově (prof. Eugen Biser). R. 1987 byl pozván na Polytechnic University v New Yorku (Philosophy and Technology Studies Center; prof. Carl Mitcham); 1988 byl povolán jako řádný profesor sociální filozofie na Gustav Siewerth-Akademie v Bierbronnen (prof. dr. Alma von Stockhausen), kde přednáší dodnes. Je také zakladatelem (1986) a prezidentem Institut fürs Studium zwischenmenschlicher Beziehungen (Integrale Anthropologie) v Mnichově a viceprezidentem v Nietzsche-Kreis, Essen – München, 1981. V r. 1996 M. obdržel občanství NSR a v r. 2007 se stal nositelem Záslužného řádu NSR. (Podle německých ústavních předpisů je Bundesverdienstkreuz součást nositelova jména.) Návrh na toto vyznamenání podal Mezinárodní PEN klub z podnětu Sekce mezinárodních literátů žijících v emigraci.

Ve svém prvním stadiu (1954–66) se soustřeďoval na problematiku etiky, „historické nutnosti“ (Hegel), „osobnosti a dějin“ atd. Ve druhém stadiu (1965–69) je konfrontován s problematikou moderní civilizace v jejích antropologických a sociologických aspektech. Ve třetím stadiu (po r. 1978) konvertuje ke katolictví, žije v klášteře a studuje filozofii náboženství, teologii a církevní dějiny; v těchto letech vzniká i jeho monumentálně založené dílo o dějinách filozofie na území Československa. Podstatu „integrálně-antropologického“ pojetí člověka M. vyjádřil v definicích „lidské aktivity“: „Samoregulativní systém procesů a vztahů situovaných do trojúhelníku ‚příroda – potřeba – hodnota‘, přičemž fundamentální struktura této ‚aktivity‘ je identická s obecnou polarizací lidské bytosti. – Koncept aktivity se jeví jako sociokulturní pojem, korigovaný realiter její historicko-genetickou delimitací: jedině za této podmínky se může ‚strukturální‘ definice stát kompletní odpovědí na lidský problém.“ Teorii integrální antropologie nazírá jako „obecnou teorii věd a umění, filozofie a teologie“. – Na dvou mezinárodních sympoziích o integrální antropologii (Praha 1968, 1969) vystoupila řada významných vědců z českých zemí i ze zahraničí (mj. Eugen Biser, J. L. Hromádka, Martin Greiffenhagen, Hans-Jürgen Krysmanski, Erich Bochinger, František Kahuda, Vladimír Vondráček ad.).

Bibliografie:
◦ Ke kritice buržoasního individualismu, 1960;
◦ Lidé a socialismus (s J. Máchovou), 1963;
◦ Individuum und Gesellschaft, Berlin 1964;
◦ Problém človeka, Bratislava 1965;
◦ Medziľudské vzťahy v modernej spoločnosti, Bratislava 1967;
◦ Dějiny novověké filozofie (I. díl společně s J. Králem), 1968;
◦ 100 Thesen zu einer Integralen Anthropologie, München 1981; něm.-angl. verze Frankfurt a. M., Bern 1983; něm.-franc. vyd. Essen 1984; it. verze Bari 1985;
◦ Zweifel und Einsamkeit. Reflexionen zu Fr. Nietzsches negativen Anthropologie, München 1981;
◦ Philosophia perennis. K 100. výročí narození J. Kratochvila, Mnichov 1982;
◦ Glaube und Vernunft. Die Böhmische Philosophie in geschichtlicher Übersicht I–IV, München – New York – London – Paris 1985–97;
◦ Druhá smrt, Mnichov 1987 (angl. The Second Death, č. doslov M. Kvapil, Prostějov 2001);
◦ Ludvik Fojerbach a zasnivanje filozofske antropologije (se srbochorvatskou verzí 100 tezí), Beograd 1988;
◦ Cartesius, München 1985, Brno 1991;
◦ J. J. Rousseau, 1992;
◦ Giordano Bruno, 1993;
◦ Miguel de Unamuno (srbsky), München 1994 (angl. Miguel de Unamuno or an agonizing path of spiritual Utopia, předmluva S. Antonijevič, München 2003);
◦ Wurschtkuchelseminar. Ein philosophischer Nachunterricht zur Jürgen Habermas Ernst Bloch, Friedrich Nietzsche, und dem Leben überhaupt, ed. S. Kowarik, B. Béji, Essen 1996 (kniha aforismů); angl. př. Sausage House Seminar (W. Bellis) – spolu s Eulogy of Professor K. Macha (S. Kowarik) – čten v Gesellschaft der Freunde Romain Rollands, Mnichov 8. 1. 1991;
◦ Das Prinzip Integral. Aus dem Werk von Prof. Dr. Dr. Karel Mácha ausgewählt und herausgegeben von Blanka Frisch-Béji, A. Jeřábek, †A. Kratochvil. Úvod Martina Cichá, Nordhausen 2016.

Sborníky:
◦ Philosophische Strömungen a. d. Prager (tsch.) Philosophischen Fakultät in den 20er Jahren, München 1980;
◦ La evolución, el hombre y el humano, Sobre la fundamentación de una vision antropológica integral, ed. R. Sevilla, Tübingen 1986;
◦ Czechoslovak: Crossroad and Crisis, 1918–88, Thoughts on the Meaning of Utopia, ed. N. Stone, Ed. Strouhal, London 1989;
◦ A. Kratochvil: Das Böhmische Barock, Barock und seine Seele, München 1989;
◦ Hommage pour Walther Mönch, L'homme intégral, Bonn 1991;
◦ T. G. Masaryk und das tschechische utopische Denken, Geschichte – Sinngebung des Sinnlosen? München 1991;
◦ Filozofie věčnosti. O smyslu povolání filozofa, Nad Meditacemi věků. Sborník k 110. výr. nar. J. Kratochvila, 1992;
◦ Filozofie M. Lobkowicze, Osobnost evangelického filozofa E. Rádla, Filozofická antropologie, Novoscholastika a novotomismus v evropské a české filozofii, Filozofie existencialismu aj., Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy, ed. A. Kratochvil, Mnichov – Brno 1993–96;
◦ Miluji tě, ó věčnosti. K nietzschovskému motivu u J. L. Fischera, Hledání řádu skutečnosti, ed. J. Gabriel, 1994;
◦ Tschechoslowakische Philosophie 1900–1995, ed. H. Dahm, A. Ignatov, Traditionelle Philosophie Osteuropas, Darmstadt 1996;
◦ Jan Amos Comenius, Amsterdam 1996;
◦ Fragen zum antropologischen Hintergrund der Geschichte, Filozofia i czas przeszły. Prof. Czesławowi Głombikowi w 70. rocznice urodzin, Katowice 2005;
◦ Religionsphilosophie und normative Wissenschaft. Methodologische Aspekte, Das Naturrecht und Europa, ed. T. Guź, Frankfurt am Main – Berlin – Bern – Bruxelles – New York – Oxford – Wien 2007;
◦ Zwischen Kulturpessimismus und Vater Jahn. Zur Akzeptanz der Philosophie Schopenhuers in der tschechischen Philosophie des 19. Jahrhunderts, Philosophy of culture. Schopenhauer und die Tradition, New York – Dresden 2008.

Časopisecké příspěvky:
V l. 1955–96 přes 500 příspěvků v čes., slov., něm., angl., rus. aj. jazycích.
◦ Dzieje filozofii czeskiej jako dzieje czeskiej duchowości, Edukacja Filozoficzna, vol. 31, 2001.

Edice:
Vydavatel edicí Integrale Anthropologie, München – New York – London – Paris 1981–91 a Nietzscheana (ibid. 1985–91), Speranza (s K. Vránou), Řím, Mnichov od 1985.
◦ Ed. jubilejních sborníků Kultur und Tradition, 1983;
◦ Geist und Erkenntnis. Grundlagen der europäischen Spiritualität (pro T. Špidlíka), 1984;
◦ Das Wesen des Menschen (pro K. Vránu), 1985;
◦ Aspekte kultureller Integration (pro A. Měšťana), 1991, resp. Das slawische Phänomen, 1996;
◦ Slovo v úzkosti a naději, 1994 (pro Antonína Kratochvíla; spolueditor Zdeněk Rotrekl).
V rkp. „Setkání“. Memoáry K. M. (záznam M. bývalých studentů M. Resslera a A. Jeřábka).

Literatura:
◦ W. L. Hohmann: Porträt eines unbequemen Zeitgenossen, Nietzsche – Nachrichten 1981, 5;
◦ Ideen zu einer Integralen Anthropologie. Festschrift für Prof. Dr. DrSc. K. M. zu seinem 60. Geburtstag, ed. A. Sigmund Bonk, München 1991;
◦ Mensch pur. Ein Symposion für Prof. Dr. DrSc. K. M., ed. S. Kowarik, München 1991;
◦ A. Kratochvil: Filozofie K. M. v kontextu evropského myšlení, Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy, Mnichov – Brno 1993;
◦ A. Kratochvil: Kultura slova filozofického eseje, SPFFBU 1994, D 41;
◦ Who is who – International Leaders in Achievement, 2nd Ed., Cambridge 1991;
◦ Kürschners Deutscher Gelehrten-Kalender, New York – Berlin 1992;
◦ R. Pytlík: Ein Bolzano der Neuzeit, Prager Zeitung 1993, 16;
◦ S. Antonijević: U potrazi za novim čovekom: uz Machinu analizu Unamunove filozofije, Miguel de Unamuno, München 1994;
◦ Filozof českých duchovních dějin. K sedmdesátinám profesora K. M., ed. J. Gabriel, J. Kubíček, J. Sedlák, J. Šmajs, 2001;
◦ Cz. Głombik: Filozofia czeska XX wieku (Emanuel Rádl, Josef Král, Nikolaus Lobkowicz, K. M.), Principia XXIX, Kraków 2001;
◦ Hledám člověka. Z filozofických prací K. M., ed. J. Kubíček, Úvod M. Kvapil, 2006;
◦ Vita philosophica. Festschrift zum 70. Geburtstag von Prof. Dr. phil. et Dr. scient. K. M., Hrsg. A. von Stockhausen, T. Guz, Weilheim-Bierbronnen 2001;
◦ O pravdě dějin. Rozhovory s filosofem českých duchovních dějin K. M., ed. A. Jeřábek, Nordhausen 2012;
◦ M. W. Vogel – Beatrix Vogel, Chronik des Nietzsche-Kreises. Versuch einer Rekonstruktion. Dritte, erweiterte Auflage, Sonderband 2, München 2016;
◦ Who's Who in Germany. Namen Texte der Prominenz aus Politik, Wirtschaft und Kultur, 22. Ausgabe, Intercontinental Book and Publishing, Berlin – Montréal – Singapore – Vienna 2017;
◦ European Almanac of Scholars. (Calendrier européen des savants; Europäischer Gelehrtenkalender), Intercontinental Book and Publishing, Vienna 2017.

ak