Miroslav Mleziva

* 21. 3. 1929 Plzeň

† 6. 5. 1990 Praha

Vyrůstal v rodině poštovního úředníka. Po ukončení studia filozofie na FF UK v r. 1954 působil jako asistent na katedře dialektického a historického materialismu téže fakulty. V r. 1956 přešel do aspirantury z logiky a po obhajobě kandidátské dizertace v r. 1958 se stal odborným asistentem na katedře logiky. Na tomto pracovišti setrval přes různé administrativní změny, jimiž katedra logiky prošla, až do své smrti. V r. 1964 se habilitoval a byl ustanoven docentem. V r. 1970 mu byl udělen vědecký titul doktora věd.

Ve své vědecké práci se zaměřil na různé oblasti logiky a její aplikace, zvláště na axiomatizaci výrokové logiky, na problematiku trojhodnotové logiky a jiné druhy neklasických logik, otázky logické sémantiky a filozofie logiky, užití logiky v kybernetice i na popularizaci logiky. Svým pedagogickým působením v interním i externím studiu a v rámci nadstavbových kurzů logiky výrazně přispěl k propagaci tohoto vědního oboru.

Bibliografie:
Die mittelbare Axiomatisierung der Implikation enthaltenden Systeme des zweiwertigen Aussagenkalküls, 1959;
O trojhodnotové logice, 1964;
Moderní logika (spoluautor, ed. O. Zich), 1968;
Co je logika? (s K. Berkou), 1962, slovinský př. Ljubljana 1971;
Analyticity and Sense, 1969;
Neklasické logiky, 1970.

Časopisecké příspěvky:
O dvou normálních formách budovaných z funkcí neslučitelnosti a oboustranného záporu, AUC – PhH 1958;
K axiomatizaci trojhodnotové výrokové logiky, Časopis pro pěstování matematiky 1961;
Analytické pravdy v logické sémantice, FČ 1967;
Intenzionální sémantika na základě teorie interpretací, FČ 1968;
Stavy věcí v logické sémantice, Teorie a metoda, 1970;
Logická teorie stavu věcí, Teorie a metoda, 1973;
Semantics Based on States of Affairs, Kybernetika 1975;
O interpretaci modalit, Studia logica UK (SL) 1979;
Synonymie a analyticita, SL 1990.

kb