Jaroslav Sedlář

* 17. 1. 1936 Březolupy

† 4. 3. 2020 Brno

Po maturitě na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Brně (1955) vystudoval (1960) dějiny umění na FF MU v Brně. Od r. 1960 působí na katedře dějin umění FF MU; PhDr., 1978 CSc., 1986 se habilitoval pro teorii a dějiny umění. Spolupracuje se Slováckým muzeem v Uh. Hradišti, s několika moravskými galeriemi a kulturní komisí města Brna. Je členem Uměleckohistorické společnosti ČR. Připravil výstavy B. Lacinovi, F. Kalábovi, o ohlasech folklóru ve výtvarném umění a desítky hesel pro Novou encyklopedii českého výtvarného umění, pro Dictionary of Art a pro Saur Allgemeines Künstlerlexikon. Je v redakční radě revue Universitas. Absolvoval studijní pobyty v Paříži (1966), Římě (1990), Vídni (1997).

V diplomové praci zkoumal dílo barokního malíře Františka Řehoře Ignáce Ecksteina, pak se však orientoval na dějiny umění moderního a současného. Na podnět profesora V. Richtera napsal v polovině 60. let takřka programovou filozoficky orientovanou studii K problémům hermeneutiky moderního umění. V ní využil Diltheyovy metodologie dějinného chápání umění, podle níž je umělec postaven do historického světa, a rozšířil ji o historicitu diváka, který „znovutvorbou“ staví dílo do života. Porozumět jedinečnosti umění můžeme přes umělecké dílo, které trvá, stává se konkrétní věcí. Už od starověké filozofie je věc jednotou substance a akcidencií, Aristotelovy „látky“ a „formy“. Umění se tedy i historicky objevilo jako dialektika nebo zápas mezi člověkem vyrábějícím a člověkem hledajícím pravdu světa (ideologickým). Toto základní napětí podle M. Heideggera vytvářelo v postupu času stále nová a jedinečná historická řešení, vztah bytí a nicoty, skrytého a zjevného, pozemského a nebeského, lidského a božského. Protiklad v umění se vyhrotil zejména v manýrismu, ve Florencii kolem r. 1500, v kolébce novodobé subjektivity Ficinova a Picova novoplatonismu a v protikladu k němu i v kolébce nové antropologie. Podobně jako manýrismus rodí se i moderní umění z roztržky s hodnotami 19. století a podle tohoto modelu lze nalézt i v něm proud expresívní a proud racionálně formový. Smysl moderního umění S. vidí v úsilí o prohloubení poznání světa a člověka, a to specifickým způsobem. Uvědomění vyžaduje ovšem pojem, tudíž i obraz může být ve smyslu H.-G. Gadamera ekvivalentem jazyka, i když nám nemůže postavit před oči „základní pravdu“. (Téma podobné tomu, jímž se zabývala tato studie, se asi o deset let později náhle vynořilo jako vysoce aktuální a bylo nově řešeno prakticky v celosvětovém kontextu.) – Filozofické aspekty problematiky se objevují i ve studii Otázka imaginace v surrealismu. Možností hermeneutiky využil i k interpretaci díla malíře Bohdana Laciny (v monografii z r. 1980). Stať Proměny znázornění prostoru v novověkém malířství sleduje zobrazování prostoru v renesanci a v moderním umění, a to z hlediska neeuklidovských geometrií, Krajinomalba jako projev hledání domova využívá Patočkovy filozofie a Poetika postavantgardy se pokouší vztáhnout pojem „poetiky“ do hermeneutického výkladu moderního umění.

Bibliografie:
◦ Bohdan Lacina, 1980.

Sborníky:
◦ Hostinský a teorie výtvarného umění, Pocta Otakaru Hostinskému, ed. R. Pečman, 1982;
◦ Význam Novákovy stati Estetika forem mechanických, Mirko Novák, filozof a estetik, ed. J. Gabriel, 1982.

Časopisecké příspěvky:
◦ K problémům hermeneutiky moderního malířství, SPFFBU 1966, F 10;
◦ Otázka imaginace v surrealismu, SPFFBU 1971, F 14;
◦ Estetika dizajnu Mirko Nováka, Výtvarný život 1983, č. 28;
◦ Proměny znázornění prostoru v novověkém malířství, SPFFBU 1988–89, F 32–33;
◦ Dva proudy v postmodernismu (Poznámky k italskému umění současnosti), Bulletin Moravské galerie v Brně (BMG) 1991;
◦ Krajinomalba jako projev hledání domova (Přirozený názor na svět v italském renesančním malířství), SPFFBU 1992, F 34–36;
◦ Poetika postavantgardy, BMG 1995.

Literatura:
◦ J. Kroupa: Padesátiny doc. PhDr. J. S., Slovácko 1968;
◦ J. Kroupa: Seminář dějin umění FF MU v Brně, in Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 1995;
◦ I. Plánka: Doc. PhDr. J. S., CSc. jubiluje, Slovácko 1996;
◦ J. Kroupa, L. Slavíček: Sedmdesát let dějin umění v Brně, in Almanach Semináře dějin umění MU v Brně 1927–1997, 1997.

a