Irena Šnebergová (Michňáková)

* 8. 9. 1930 Pardubice

Od r. 1937 žije v Praze. Po maturitě na Drtinově gymnáziu v Praze-Smíchově (1950) absolvovala v r. 1954 FF UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v oboru dějin filozofie uzavřela na FÚ ČSAV v r. 1957. Po obhájení kandidátské dizertace z oblasti dějin českého filozofického myšlení 19. století (Augustin Smetana) získala v r. 1964 vědeckou hodnost CSc. a nadále pracovala ve FÚ ČSAV jako vědecká pracovnice v oddělení dějin filozofie. V 70. letech byla z politických důvodů z FÚ propuštěna a posléze byla přijata do administrativy Thomayerovy nemocnice v Praze, kde pracovala téměř 15 let. V r. 1990 byla v rámci rehabilitací přijata zpět do FÚ ČSAV. Od r. 1976 užívá svého rodného příjmení.

Z odborných aktivit Š. v průběhu jejího prvního pracovního pobytu ve FÚ ČSAV lze jmenovat účast na konferenci k dějinám české filozofie v Liblicích (1958), organizační přípravu polsko-československého vědeckého sympozia ve Varšavě k otázkám hegelianismu 19. století ve slovanských zemích (1964) a edici (ve spolupráci s polskou stranou) publikace Der Streit um Hegel bei den Slawen (1967). V rámci obou akcí se rozvinuly kontakty s polskými filozofy (T. Kroński, B. Baczko, J. Garewicz). Na Europäisches Forum 1966 v rakouském Aplbachu (na pozvání E. Heintela z Vídně) se seznámila s H. Marcusem, který pak byl v témže roce hostem kongresu o Hegelovi v Praze (uspořádala a edičně zpracovala materiály kongresu pro FČ 1967). Pomáhala vytvářet pracovní kontakty v rámci FÚ s filozofy Rakouska (1967) a Jugoslávie (1968). V r. 1969 během poslední zahraniční cesty navštívila univerzitu v Heidelbergu, ve Freiburgu i. B. a filozofický seminář E. Finka. Zvláště cenný byl takřka dvouhodinový rozhovor s M. Heideggerem, který se uskutečnil 5. 12. 1969 v jeho domě v Zähringen a který se týkal převážně otázek překladu filozofických textů. Při této příležitosti předala M. Heideggerovi časopis Orientace se Š. překladem díla Der Ursprung des Kunstwerkes. Jubilejní heideggerovské číslo FČ, které v tomto roce Š. připravila a redakčně zpracovala a které bylo již v tisku, nemohlo zásahem ředitele FÚ vyjít. Období po odchodu z FÚ v 70. letech charakterizují intenzivní kontakty s J. Patočkou (heideggerovský seminář, opisy jeho prací apod.) a s kruhem kolem K. Kosíka (u příležitosti jeho 50. narozenin Š. uspořádala privátní vydání sborníku prací na jeho počest, mezi jehož autory byli J. Patočka, L. Hejdánek, I. Klíma, A. Kliment ad.). Po novém nástupu do FÚ v r. 1991 absolvovala na pozvání Rakouské akademie věd dvouměsíční studijní pobyt ve Vídni, věnovaný studiu pramenných materiálů k dějinám filozofie 19. století v českých zemích. Z ediční činnosti do tohoto období spadá uspořádání a redakce sborníku prací k 65. narozeninám J. Zumra Po cestách naléhavosti myšlení (1993).

Filozofický zájem Š. se soustřeďuje ke dvěma okruhům dějin filozofie: 1) k filozofické problematice českého hegelianismu 40. let 19. století – zejména v souvislostech, které je možno vysledovat v rukopisném materiálu vztahujícím se k univerzitní činnosti A. Smetany, A. H. Springera a v konfrontaci s oficiální filozofií 40. let na pražské univerzitě (P. Exner) a s filozofickými proudy v Rakousku a Německu 1. poloviny 19. století; 2) k filozofii Heideggerově, zejména s ohledem na možnosti překladu této filozofie do českého jazyka a zprostředkovaně k otázkám historie českého filozofického pojmosloví.

Bibliografie:
◦ Augustin Smetana, 1963 (pod jménem Michňáková).

Sborníky:
◦ Z filosofického odkazu A. Smetany, Filosofie v dějinách českého národa, 1958;
◦ Antologie z dějin české filosofie, 1963;
◦ K ideovému profilu českého hegelianismu 19. století, Streit um Hegel bei den Slawen, 1967;
◦ K pojmu „moderní“, Rozum a víra, 1991;
◦ K problému novodobého českého filosofického pojmosloví, Po cestách naléhavosti myšlení, 1993;
◦ Aus der Werkstatt des Hegelianismus in Böhmen des 19. Jahrhunderts, Grundriss der Geschichte der deutschen und österreichischen Philosophie in den böhmischen Ländern von 1800–1938, 1995.

Časopisecké příspěvky:
◦ K novým dokumentům z rukopisné pozůstalosti A. Smetany a k jeho pojetí socialismu a komunismu (s M. Bayerovou), FČ 1957;
◦ Filosofie a její postoj k jejím vlastním dějinám, FČ 1967;
◦ Břemeno a síla odpovědnosti. Za A. Smetanou, FČ 1991;
◦ Volba plodného momentu, Blahopřání. Medailon PhDr. M. Bayerové k sedmdesátým narozeninám, Komentář k L. Landgrebe: Husserlova fenomenologie a motivy její transformace, FČ 1992;
◦ Elisabeth Ströckerová. Komentář k osobnosti a dílu, FČ 1993.

Překlady:
◦ M. Heidegger: Zrození uměleckého díla, Orientace 1968–69;
◦ M. Heidegger: Co je to filozofie? Sb. k 50. narozeninám K. Kosíka, 1976;
◦ L. Landgrebe: Husserlova fenomenologie a motivy její transformace, FČ 1992;
◦ E. Ströckerová: Husserlův koncept evropské kultury a cesta k překonání její krise, FČ 1993;
◦ E. Ströckerová: Intencionalita jako základní problém filosofie E. Husserla, FČ 1995;
◦ M. Heidegger: Evropa a německá filosofie (s J. Šindelářem), FČ 1996;
◦ M. Heidegger: Rektorát 1933/34, FČ 1996;
◦ M. Heidegger: Sebeurčení německé univerzity, FČ 1996;
◦ K. Jaspers: Dopis Martinu Heideggerovi, FČ 1996;
◦ H.-G. Gadamer: Evropa a Oikúmené, FČ 1996.

Literatura:
◦ M. Bayerová: Dr. Š. k narozeninám, FČ 1995.

a