Lubomír Sochor
* 7. 7. 1925 Boňkov
† 14. 11. 1986 Paříž
V 60. l. přispěl u nás k rozšíření vlivu sociálně a kulturně kritické varianty marxismu (s využitím podnětů z Hegela, mladého Marxe, Freuda, Gramsciho, frankfurtské školy), k vydávání Gramsciho spisů, k propagaci marxistického strukturalismu L. Goldmanna. Inklinoval k pojetí marxismu jako „absolutního“ historismu a humanismu, jako překonání „ekonomismu“ a „moralismu“ (ve výslovném protikladu k Leninově pojetí dialektického materialismu). Ve studii Filosofie a ekonomie kladl tematiku odcizení a kritiky „zbožního fetišismu“. Zabýval se též vztahem marxismu a freudismu, připravoval spis o stalinismu a o sociologii sovětské společnosti. Některé jeho kritické studie z let 1969–86 o degeneraci totalitního režimu v sovětském bloku vydalo nakladatelství Index a redakce Listů ve sb. Úvahy o ideologii a praxi reálného socialismu.
Bibliografie:
◦ Úvahy o ideologii a praxi reálného socialismu, Köln – Roma 1987.
Sborníky:
◦ Filosofie a ekonomie, Sedmkrát o smyslu filosofie, 1964.
Časopisecké příspěvky:
◦ Ke studii H. Marcuseho, Orientace 1967;
LtN, Plamen, Světová literatura.
Předmluvy:
◦ Teoretické dílo A. Labrioly, A. Labriola: Eseje o materialistickém pojetí dějin, 1961;
◦ A. Gramsci: Historický materialismus a filosofie Benedetta Croceho, 1966;
◦ A. Gramsci: Poznámky o Machiavellim, politice a moderním státu, 1970.
Literatura:
◦ J. Auerhan: Předmluva k L. S.: Úvahy o ideologii a praxi reálného socialismu, 1987;
◦ F. Masper, K. Bartoška in Nouvelle Alternative 1986, č. 4;
◦ ČF ve 20. století I–II, 1995.
jg