předmět: Ontologie
Vlastik Nečas; Ph-Zu; 926 463; I. roč.
Friedrich Nietzsche ( 1844 - 1900 )
Původně chtěl studovat teologii, ale ztratil víru. Od svých čtyřiadvaceti let přednášel klasickou filologii v Bazileji. Vinou choroby byl nucen zanechat učitelského působení. Od roku 1889 postupně propadal šílenství, v roce 1900 umírá ve Výmaru.
Pojetí světa:
- patrná inspirace Herakleitem ( veškerou filozofii po Her. považuje za zcestnou ).
- svět je nekonečný proces vznikání a zanikání; tvoření a ničení je dynamický, neexistuje v něm stav klidu
- svět se neustále cyklicky opakuje
- je konstituován vzájemností a soupeřením mnoha vůlí k moci
- není v celku jednota, nemá žádné cíle ani úmysly, je mimo dobro a zlo
Vůle k moci:
- je povýšena z animálního na obecný ontologický princip ( rozum i intelekt jsou služebníci vůle )
- popírá veškerou metafyziku; všechny “věčné ideje”, “věci o sobě” atp. jsou jen iluze
- oproti Schopenhauerovi je Nietzs. vůle pozitivní, tvořivou silou. Odmítá také Schop. morálku hříchu ( vůle není utrpení )
- Dobré je to, co chce vůle ( křesťanská morálka brání vůli; je jen omezováním, svazuje zdravé instinkty; brání přirozenosti člověka )
Nadčlověk:
- člověk je mezistupeň mezi zvířetem a nadčlověkem
- nadčlověk ovšem není biologický druh. Je to stav do kterého se člověk dostane ihned poté, co se osvobodí od toho co jej mrzačí, poté co přehodnotí veškeré své hodnoty
- nadčlověk si uvědomuje smrt boha a ví, že vše idealistické je pouhý přelud
Literatura:
Nietzsche, F. : Tak pravil Zarathustra. Olomouc, Votobia 1995
Nietzsche, F. : Ecce Homo. Praha, Naše Vojsko 1993
Nietzsche, F. : Soumrak model. Olomouc, Votobia 1995