Lenka Paučová

Dne 25. dubna 2018 se na půdě Ústavu obecné jazykovědy a baltistiky uskutečnil seminář, jehož hlavním tématem bylo dílo – do češtiny přeložené jen nedávno – román litevského spisovatele Jurgise Kunčinase Tūla (KUNČINAS, 2017).

Seminář se uskutečnil z iniciativy doc. Vaidase Šeferise, protože každý překlad litevského díla, který se v českém prostředí objeví, představuje pro čtenářskou veřejnost velkou událost.¹ Román se mezi čtenáři těší oblibě, kromě češtiny byl v rámci střední Evropy přeložen již v roce 2002 do polštiny (KUNČINAS, 2002), v němčině si ho můžeme přečíst od roku 2017 (KUNČINAS, 2017), slovenský překlad zatím bohužel chybí.

Pozvání přijala a semináře se účastnila i samotná překladatelka románu Věra Kociánová, která studentům vyprávěla, co ji motivovalo k tomu, aby si k překladu zvolila zejména toto dílo a ne jiné. Sama navštívila Vilnius, viděla místa spojená se syžetem románu, Užupis i samotný Tūlin dům – dům s apsidou. Seznámila se s lidmi, jež představují reálné prototypy postav z románu, i se samotnou vdovou po spisovateli Rasou Kunčienė.

Studentům vyprávěla zajímavosti ze své práce nad překladem románu, proč například volila originální název Tūla a ne název Tula. Zdůvodnila svůj překlad místních názvů a reálií s ohledem na českého recipienta, srovnávajíc českou, polskou a ruskou verzi románu s originálním litevským textem.² Kromě reálií a vlastních jmen byly pro ni překladatelským problémem také slovní hříčky, které do češtiny nebylo možné přeložit tak, aby překlad úplně odpovídal originálu. V překladu se proto snažila především zachovat obraznost a asociativnost původního textu.

Semináře se účastnil také litevský básník, překladatel a literární vědec Almis Grybauskas, jenž Jurgise Kunčinase osobně znal. Román Tūla považuje za nejlepší dílo spisovatele. Odpovědí na otázku, kdo je Tūla – jestli jde o postavu, jejímž prototypem je jedna žena, nebo jde o obraz ženy, vytvořený z několika žen – by podle Grybauskase byla pravděpodobně druhá možnost, přičemž asi 90 % představuje jedna žena. Román Tūla uvedl do kontextu Kunčinasova života a jeho další tvorby a poukázal na další souvislosti s biografií spisovatele, které se zrcadlí v textu románu.

Seminář byl pro nás nejen nahlédnutím do překladatelské práce, ale i sondou do litevské postmoderní literatury. Doufáme, že román Jurgise Kunčinase Tūla není posledním a že budou do češtiny postupně přeloženy i jeho další romány.

Almis Grybauskas vypráví o životě Kunčinase (autor fotografie: Vaidas Šeferis)

Věra Kociánová, překladatelka románu Tūla (autor fotografie: Vaidas Šeferis)

Literatura

KUNČINAS, J. Tūla. Pecka: Venkovské dílo, 2017.

KUNČINAS, J. Tūla. Roman eines Streunenden auf der Suche nach einer Liebe, die es vielleicht nie gegeben hat. Wiesbaden: Corso Verlag, 2017.

KUNČINAS, J. Tula. Sejny: Pogranicze, 2002.

KUNČINAS, Jurgis: Tūla. Vilnius: Lietuvos rašytojų leidykla, 1993.

KUNČINAS, Jurgis: Tūla. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla, 2015.

KUNČINAS, Jurgis: Tūla. Vilnius: Tyto alba, 2007.

KUNČINAS, Jurgis: Tūla. Vilnius: Lietuvos rašytojų sąjungos leidykla, 2013.

Litevské pohádky. Pecka: Venkovské dílo, 2010.

VENCLOVA, T. Čas rozpůlil se… / Įpuseja para… Pecka: Venkovské dílo, 2014.

PaedDr. Lenka Paučová (*1986, Žiar nad Hronom, Slovenská republika) studovala v letech 2005 – 2010 ruský jazyk a německý jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře, v roce 2012 ukončila rigorózní studium v oboru ruský jazyk a literatura. Do oblasti jejího odborného zájmu patří teorie literatury, dějiny ruské literatury 19. a 20. století, recepce ruské literatury v českém a slovenském prostředí, ale i didaktika literatury. Ve svém výzkumu se zaměřuje na žánr deníku, tvorbu M. J. Lermontova, F. M. Dostojevského a M. Bulgakova; především však na osobnost a tvorbu F. M. Dostojevského.