Simona Švandová

Ve dnech 6. a 7. listopadu 2018 se v nově otevřené budově C Filozofické fakulty Masarykovy univerzity konal v poradí už čtvrtý ročník doktorandské konference s názvem Slovanský literární svět: kontexty a konfrontace IV. Konference, jejímž hlavním organizátorem byla doktorandka ústavu Lenka Paučová, se konala pod záštitou vedoucího Ústavu slavistiky profesora Iva Pospíšila. Tematicky bylo setkání zaměřeno na širokou škálu literárněvědných bádání.

K. Krajanová si připravila zajímavý příspěvek nazvaný „Inžinier Riava Ervína Holéczyho očami literárnych kritikov“. Autorka v něm mapovala literární tvorbu Ervína Holéczyho, pokládaného v slovenských literárních dějinách za periferního spisovatele. I přesto se K. Krajanové podařilo přiblížit tuto osobnost hned z několika úhlů pohledu – především optikou literární kritiky. Kromě jiného věnovala svou pozornost také důkladné analýze hlavního protagonisty doktora Riavy. Ten při komparaci s autorem nesl jeho charakterové rysy, čímž autorka poukázala na jistý autobiografický aspekt příspěvku.

Konference dále přinesla zajímavý a především přínosný pohled na dějiny očima K. Dąbrowskej, a to polštině. Autorka v příspěvku zaměřeném na díla Rudolfa Vrby a Tadeusze Borowského přibližuje momenty z dějinného období holokaustu. Pomocí autentických výpovědí přeživších „peklo“ Auschwitz – Birkenau nám komparativní metodou přibližuje okolnosti a přímo nás konfrontuje se situacemi, které se tam staly. Jde také o psychologickou sondu, bez náznaku patosu, a o vyzdvižení umělecké hodnoty tohoto typu literatury, která je aktuální i pro současného recipienta.

Z. Chrenková se ve svém příspěvku „Fenomén fragmentárnosti v slovenskej a českej medzivojnovej moderne“ věnovala otázce autorské poetiky a jejímu následnému propojení s fragmentárností literárních textů. Můžeme ji také chápat jako jistý konstituční prvek próz z období literární moderny. Autorka si vybrala komparativní metodu se zaměřením na dvě slovanské literatury (českou a slovenskou), a to jednak z důvodu příbuznosti, jednak s cílem co nejdůvěryhodněji přiblížit rozdíly mezi chápáním a literárním zpracováním fragmentárnosti v slovanských literaturách první poloviny 20. století.

D. Vasiljevićová předvedla detailní analýzu románu Jagody Truhelkové Plein air z r. 1897. Autorka příspěvku se zaměřila na téma vzdělání a emancipace žen, na posuny ve vnímání ženy, a to vše zhodnotila s ohledem na dobový diskurz, s nímž analyzované dílo polemizuje.

A. Danielová se věnovala ruskému exilovému časopisu Sintaksis, který vycházel v Paříži v letech 1978 – 2001, a také jeho zakladateli Andreji Siňavskému. Prostřednictvím Siňavského polemiky se Solženicynem autorka příspěvku představila a vysvětlila Siňavského pluralismus, který je stěžejní nejen pro jeho literárněvědné dílo, ale také pro jeho publicistiku. Zároveň ve svém příspěvku pojednala o úloze exilu a disentu.

P. Pilch si pro svůj příspěvek vybral téma, které zatím není mezi literárními vědci příliš časté, ale které je, zdá se, na vzestupu – komiks. Ve svém příspěvku „Dialog za nepřátelskými řadami“ se zaměřil na propagandistickou (a tedy také persvazivní) funkci jugoslávských partyzánských komiksů, která byla nadřazena funkci estetické. Autor příspěvku při svém zkoumání odlišil přímou persvazi (např. v předmluvě k dílu) od persvaze nepřímé, realizované v rámci dialogů komiksových postav.

M. Markoš se zaměřil na dílo ostravského rodáka Jana Balabána, v jehož díle hrají důležitou roli vztahy v rodině, zejména vztah syna a otce a vztah sourozenecký. Autor příspěvku tyto vztahy analyzoval prostřednictvím antropologie literatury.

Zazněl také referát v ruštině, který přednesla S. Sadikova o díle současného petrohradského autora Andreje Astvacaturova. Pro jeho dílo je příznačná vysoká míra autobiografičnosti, nebo jak uvádí autorka, také pseudoautobiografičnosti, dalším typickým rysem je dějiště – Sankt-Petěrburg. Zvláštností autorova vypravěčského stylu je to, že čtenáři ukazuje svět často dětskýma očima, což se promítá i do formy jeho děl (román v povídkách).

O těchto, ale také o dalších konferenčních přednáškách se budete již brzy moci dozvědět více, protože z této konference – podobně jako z předchozích ročníků – bude sestaven konferenční sborník.

Konference byla vydařeným počinem, který opakovaně přispěl k dialogu mezi badateli na poli literární vědy a který umožnil setkání doktorských studentů z několika zemí. Doufáme, že se tuto formující se tradici podaří uchovat také v následujících letech.

Mgr. Simona Švandová – absolventka slavistiky na Masarykovej univerzite. V súčasnej dobe doktorandka (odbor: Teorie a dějiny slovanských literatur), ktorá sa vo svojej doktorandskej práci venuje porovnávaniu slovenského a českého realizmu so zameraním na dedinu ako významný sociálny priestor. Okrem toho sa venuje písaniu krátkych blogov o rôznych témach.

Konakt: simi.svandova@gmail.com