Obdobně jako v minulých letech se také letos v den státního svátku 28. října konalo slavnostní shromáždění ve Vladislavském sále Pražského hradu. Prezident Petr Pavel při této příležitosti opět uděloval nejvyšší státní vyznamenání, kterými tentokrát ocenil pozoruhodné zásluhy šestapadesáti osob. Až potud tedy nemohl být mimořádně překvapen žádný divák, který v médiích sledoval přenos ze slavnostní akce.

Dosud nevídaný byl však fakt, že Medailí I. stupně za zásluhy v oblasti bezpečnosti byla prezidentem vyznamenána osobnost tatarské národnosti, nacházející nyní přístřeší v České republice – Mustafa Džemilev (nar. 1943). Kdo je tento muž a čím si zasloužil naši pozornost? Jde o disidenta a politika, zasazujícího se o práva krymských Tatarů. Pro své přesvědčení a aktivity byl v rozmezí let 1966 až 1986 přinucen k pobytu v nápravných pracovních táborech.

Představitelé tatarské menšiny na Krymu dříve vysílali své představitele na shromáždění, nazývané Kurultaj, v jehož čele stál výkonný sbor Medžlis. V současné době je však dotyčný Medžlis v Rusku zakázán, což rozhodl Nejvyšší krymský soud 26. 4. 2016 a potvrdil Nejvyšší soud Ruské federace 29. 9. 2016. Ruská správa Krymu považuje tuto organizaci za extremistickou a nacionalistickou, což je důvod k tomu, aby byla postavena mimo zákon.

Mustafa Džemilev působil dlouhodobě jako předseda Medžlisu v letech 1991 až 2013 a poté převzal jeho funkci historik Refat Čubarov (nar. 1957). Oba tito mužové jako aktivisté Medžlisu byli navíc pověřeni funkcí poslance v ukrajinském parlamentu v době, kdy Krym byl součástí Ukrajiny. V roce 2014 Mustafa Džemilev navštívil Prahu, kde se zúčastnil konference Dědictví totality a poskytl médiím rozhovor o stavu lidských práv v Rusku.

Jeho činnost úzce souvisí s konfliktními událostmi, které vyústily v anexi Krymu Ruskou federací na jaře roku 2014. Ta následovala po mohutných manifestacích ruskojazyčného obyvatelstva v krymských městech a především v přístavu Sevastopol. Většinové ruské obyvatelstvo na nich hlasitě projevovalo nespokojenost s vývojem na Ukrajině, kam Krym patřil od dob Nikity Chruščova. Připomeňme, že v únoru 1954 byl Krym vyňat z RSFSR a přičleněn k Ukrajinské SSR.

Jelikož Rusové necítili sounáležitost s ukrajinským Euromajdanem a zaujímali vůči němu odmítavý postoj, ruským vojenským jednotkám byl usnadněn úkol. Za asistence specnazu byly od února 2014 obsazovány strategické body na Krymu, načež po ozbrojených střetech krymský parlament vyvolal referendum o připojení Krymu k Ruské federaci. Konalo se 16. 3. 2014 a o jeho kladný výsledek, vyhlášený dne 30. 3. 2014, se zasadilo především ruské obyvatelstvo.

Na scénu však vstupují krymští Tataři, jejichž národní sebeuvědomění je vede zcela protichůdnou cestou. V Sovětském svazu sami sebe považovali za utlačovanou menšinu již od dob stalinismu, když byli z Krymu násilně evakuováni do sibiřských stepí. Nehodlají tudíž akceptovat začlenění Krymu do Ruské federace, ba naopak se vůči takovému rozhodnutí zpěčují a považují je za křivdu.

Jejich představitelé se v rozjitřené době hlasitě ujímají slova. V r. 2009 se koná První kongres Tatarů na Krymu a po šesti letech v r. 2015 Druhý tatarský kongres v Ankaře. Na něm jsou hlavními řečníky současný předseda Medžlisu Refat Čubarov a jeho předchozí představitel Mustafa Džemilev, čímž si oba vyslouží zákaz vstupu na Krym a do Ruské federace po dobu 5 let. Budova sekretariátu Medžlisu je zdevastována a vyrabována je také tatarská knihovna. V lednu 2016 soudní moc Krymské autonomní republiky uvaluje na Mustafu Džemileva zatykač, neboť v něm vidí nebezpečného šiřitele extremistického nacionalismu. Další příznivec krymských Tatarů Lenur Isljamov (nar. 1966), velkopodnikatel a akcionář vlastnící televizní kanál, je spolu s Čubarovem a Džemilevem obviněn ze sabotážních akcí spáchaných proti Autonomní krymské republice v r. 2015. Po zabavení majetku jeho firma oznamuje bankrot.

Nezapomínejme, že Krym je opěrný bod Černomořské ruské flotily a Sevastopol je jeho domovský přístav… Na Krymu nyní žije asi 270 000 Tatarů, avšak v sousedním Turecku čítá tatarská diaspora asi 2,5 milionu osob, s nimiž krymští Tataři udržují živé styky. V případě nutnosti slibuje tato turecká diaspora spřátelené krymské tatarské menšině poskytnutí pomoci.

V letech 2014 až 2016 působí ve funkci vrchní prokurátorky autonomní republiky Krym Natalja Poklonská (narozená 1980, dívčím jménem Dubrovskaja). Jako stoupenkyně mocného ruského impéria neschvaluje ukrajinský Euromajdan a tudíž také odpoutání Ukrajiny od Ruska. Během krymské krize se staví odmítavě vůči Medžlisu a dne 15. 2. 2016 předává místopředsedovi Medžlisu a novináři Narimanu Dželalovi (nar. 1980) rozhodnutí o zákazu činnosti celé této organizace. Tiskový dohled zasahuje také v tatarském deníku Avdet.

Po sporech a odvoláních následuje souhrnný autoritativní výnos Nejvyššího soudu Ruské federace ze dne 29. 9. 2016 o tom, že Medžlis jako extremistická organizace, podporovaná ze zahraničí, je v Ruské federaci zakázána.

Spory rezonují i v cizině a je možno podotknout, že USA neuznávají legitimitu ruských soudních rozhodnutí. Také nález Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC – tedy International Criminal Courd in Haag), vydaný v listopadu 2016, odsuzuje tento ozbrojený konflikt na Krymu mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Praví se v něm, že vyslání ruských ozbrojených sil na Ukrajinu bez souhlasu ukrajinské vlády je nutno chápat jako okupaci cizího území. Své stanovisko navíc vyjádřilo i Valné shromáždění OSN, které dne 7. 12. 2020 přijalo rezoluci vyzývající ke stažení vojska z obsazeného Krymu a ukončení okupace i dalšího území Ukrajiny.

Ani proruská orientace prokurátorky Natalji Poklonské však nepřevažuje nad jejím humanistickým smýšlením a profesionální odpovědností. Vývojem mezinárodní situace je znepokojena a ve svých vystoupeních apeluje na zachování míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Od října 2016 do října 2021 je poslankyní Státní dumy Ruské federace a její slova rezonují i v Moskvě, když odsuzuje vojenskou invazi na Ukrajinu.

Nehledě na to bývalý místopředseda Medžlisu Nariman Dželal, politik a žurnalista, je v září 2022 odsouzen Nejvyšším krymským soudem k 17 letům vězení a vysoké pokutě. Kauza je uměle vytvořena na základě obvinění, že se Nariman Dželal dopustil sabotáže při práci na plynovodu. O jeho předčasné propuštění se však zaslouží světová veřejnost. Organice Člověk v tísni mu udělí cenu v r. 2023 a v r. 2024 je mu umožněno, aby si ji v ČR vyzvedl. Je zorganizována výměna zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem, takže už 4. 11. 2024 je Nariman Dželal hostem Barbory Kroužkové v pořadu Události – komentáře na ČT 24. Na závěr interview zvolá „Sláva Ukrajině“!

Také bývalý předseda Medžlisu a krymsko-tatarský aktivista Mustafa Džemilev je stále nežádoucí osobou na ruské politické scéně. Za své zásadové postoje a veřejnou činnost byl nyní vyznamenán i Medailí České republiky 1.stupně v den státního svátku ČR – dne 28. října 2024.

Listopad 2024.

Dana Ferenčáková a Libor Ferenčák. Mgr. Dana Ferenčáková je absolventkou FF MU 1960, Ing. Libor Ferenčák absolvoval Stroj. fak. VUT v Brně r. 1987.

Literature

Crimea's Russia-Backed Court Issues Arrest Warrant For Tatar Leader. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2024-09-12]. Dostupné na: https://www.rferl.org/a/crimea-arrest-warrant-tatar-leader-dzhemilev/27501317.html

Dekret Prezidenta Ukrajiny č. 1304/2003 ze dne 12. listopadu 2003. O udělení řádu knížete Jaroslava Moudrého M. Džemiljevovi. In: Sbírka zákonů Ukrajiny, 2003. [online]. [cit. 2024-09-12]. Dostupné na: https://zakon.rada.gov.ua/laws/show/1304/2003#Text.

LONGWORTH, P. Sláva a pád ruských říší, Beta-Dobrovský, Praha, 2008.

VYDRA, Z. a kol. Dějiny Ruska, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2017.

ŠUSTROVÁ, P. Náhoda, Neviditelnypes.lidovky.cz, 10. 8. 2015.

NOVÁK, P. Rozpad Ruska, Economist, 5. 8. 2015.

KROUŽKOVÁ, B. Rozhovor s Narimanem Dželalem. Pořad „Události, komentáře“ na ČT 24, 4. 11. 2024.