Zpráva z Bienále české lingvistiky – Panel 12. Lingvistické aspekty překladu: nové impulsy i návrat ke kořenům

Ve dnech 17.–20. září 2024 se v prostorách filozofické fakulty Karlovy univerzity konal první ročník konference Bienále české lingvistiky, které bylo strukturováno do 21 odborných tematických panelů zabývajících se poměrně širokým spektrem lingvistických témat. Na konferenci tak zazněly například příspěvky z oblasti onomastiky, sémantiky, pragmatiky, korpusové lingvistiky, k problematice osvojování dalšího jazyka či aktuálním tématům z české lexikologie a lexikografie, frazeologie nebo dialektologie. Oblasti průniku lingvistiky s translatologií byl věnován panel 12. s názvem Lingvistické aspekty překladu: nové impulsy i návrat ke kořenům organizovaný PhDr. Davidem Mračkem, Ph.D. a PhDr. Vandou Obdržálkovou, Ph.D. z Ústavu translatologie FF UK. Translatologický panel probíhal ve středu 18. září a zúčastnilo se jej devět přednášejících, kteří byli rozděleni, pokud možno tematicky, do tří bloků.

První blok zahájila Jana Pokojová z Univerzity Karlovy s příspěvkem Slovotvorba v básnickém překladu aneb jak dosáhnout prostřednictvím nových kompozit funkční ekvivalence (na příkladu českých překladů šibeniční poezie Christiana Morgensterna). Na úvod autorka posluchače seznámila s pojmem přeložitelnost, přičemž se opřela o myšlenku univerzálnosti jazyka a o funkční pojetí překladu. Dále definovala šibeniční poezii jako žánr charakteristický promyšlenou jazykovou hrou a velkým množstvím kompozit-neologismů. Ve druhé části příspěvku se autorka věnovala analýze a srovnání vybraných kompozit vyskytujících se ve třech českých překladech. V konkrétních zkoumaných uměleckých dílech Christiana Morgensterna se vyskytovala především substantivní kompozita svou podobou připomínající názvy zvířat a rostlin. Kupříkladu novotvar die Kamelente vytvořený ze slov das Kamel (velbloud) a die Ente (kačena) byl do češtiny převeden výrazem kačedár, tedy utvořen ze slov kačena a dromedár. Poté následoval příspěvek Terezy Poledníkové, doktorské studentky z Ústavu slavistiky Masarykovy univerzity, s názvem Komparace české a ruské jazykové verze počítačové hry Craftomation 101: Programming & Craft vyhotovené OpenAI GPT-4 v porovnání s lidským překladatelem. Studentka ve svém příspěvku posluchače seznámila s charakteristickými rysy videoher, které ovlivňují práci na samotném překladu videoherního textu, jako jsou nelineárnost a multitextovost. Představila definici pojmu lokalizace videoher, přičemž zdůraznila, že v tomto kontextu je nutné od sebe odlišovat termíny překlad a lokalizace videoher a následně se zabývala umělou inteligencí, konkrétně modelem OpenAI GPT-4 fungujícím na tzv. mechanismu pozornosti. Z obsahové analýzy autorka vyvodila závěr, že umělá inteligence není vhodná k překladu videoherního textu z důvodu vysoké míry chybovosti především na sémantické úrovni. Ačkoli některé výstupy umělé inteligence by se daly považovat za ekvivalentní, v daném kontextu se jednalo o ekvivalenty nefunkční, které by mohly až znemožnit dokončení dané hry. Kupříkladu anglické slovní spojení Heater Foundation umělá inteligence vygenerovala jako Nadace Heater, nicméně v kontextu hry, která byla zaměřena technicky, se jednalo o výraz základna topení, či pro anglické slovo Tank umělá inteligence zvolila ekvivalentní, ale v předmětné hře nefunkční český výraz tank, namísto nádrž.

První blok uzavřeli Jana Levická a Miroslav Zumrík z Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV, kteří představili příspěvek na téma Rozvíjanie prekladateľských zručností na báze paralelných korpusov – koncepcia cvičebnice, jehož obsahem bylo představení připravované publikace koncipované tak, že jako materiálový a metodologický základ pro překladatele posloužily vícejazyčné paralelní korpusy, konkrétně slovensko-anglický, slovensko-německý a slovensko-francouzský. Autoři také neopomenuli popularizační aspekt a zmínili, že tato cvičebnice by nejenže měla být online, ale rovněž by měla obsahovat videonávody pro lepší orientaci v práci s korpusy. Cvičení budou strukturována na hlavní (analytická) a doplňková, přičemž posluchači měli možnost se seznámit se strukturou příkladových ukázek včetně jejich řešení. Publikace bude také obsahovat statistické výstupy, nicméně autoři zdůraznili, že v překladu nemusí být statistika podstatná. Autoři cvičebnice chtějí rovněž vyzdvihnout mnohost akceptovaných překladatelských řešení a také apelovat na tvořivý charakter překladatelovy práce, přičemž daná cvičení by měla v překladateli například podpořit uvažování o tom, co překládá.

Druhý blok translatologického panelu otevřela Renata Kamenická z Masarykovy univerzity s příspěvkem Teorie relevance ve výuce překladu dnes – cost-benefit analysis. Cílem příspěvku bylo představit a doporučit aplikování teorie relevance do výuky magisterských překladatelských programů. Autorka spatřuje výhody této teorie především v získání jednotného teoretického rámce pro vysvětlení řady jevů, se kterými se překladatelé musí potýkat, dále také v možnosti opírat se o předkládanou teorii při propojování dalších teorií překladu či práci s koncepcí kontextu.

Dále následoval příspěvek Tomáše Dubědy z Univerzity Karlovy na téma Jazykový obraz českého práva ve francouzských překladech. Příspěvek měl za cíl upozornit na problematiku týkající se překladu českých právních textů do cizích jazyků, konkrétně do francouzštiny, kdy v tomto odvětví převažují domácí nerodilí překladatelé. Tímto vzniká například problematika akceptování „nerodilých“ obstojných překladů nebo nedostatečná pozornost a viditelnost komplikovaných překladů a dochází tak k roztříštěnosti právních terminologických výrazů. Jako možné řešení autor představil projekt CS_FR_LEX_CORP, tedy korpus právních překladů ve směru čeština-francouzština soustřeďující se na vnitrostátní právo.

Blok zakončil Ondřej Klabal z Univerzity Palackého s příspěvkem Asymetrie v právním jazyce jako překladatelský problém, v němž asymetrii označil za základní problém právní translatologie z důvodu směrové, faktické, právní, jazykové či procesní rozdílnosti. Také uvedl tři hlavní stupně asymetrie, a to bezekvivalentní pojmy, rozdíly v kategorizaci a absolutní nemožnost symetrie, přičemž právě rozdíly v kategorizaci považuje za nejproblematičtější. Zároveň také podotkl, že asymetrie se nevyskytuje jen v oblasti terminologie, ale také v právní frazeologii. Jako východisko pro řešení situace zmiňuje potřebu zdrojů s kontextovými řešeními.

Poslední, třetí blok otevřel David Mraček z Univerzity Karlovy s tématem Tvorba optimálních referenčních překladů: aplikace Levého konceptů překlad jako rozhodovací proces a maximinimová strategie. V rámci příspěvku autor rozlišil referenční překlad jako překlad lidského překladatele pro účely hodnocení strojových překladů a optimální referenční překlad jako překlad dvou a více překladatelů navíc doprovázený diskusemi a redigováním vedoucími k optimalitě a zároveň dokumentací procesu. Poté představil zajímavý projekt, jehož cílem bylo vyhotovit optimální referenční překlady 50 zpravodajských textů. Vstupním materiálem byly tři překlady každého z textů dodané překladatelskou agenturou, přičemž byla stanovena podmínka, že se nesmí jednat o strojový překlad. Přestože překlady vyhotovovali profesionální překladatelé, objevovaly se zcela tristní chyby, ať už pravopisné (*výtězka, *volala do pojišťóvny), sémantického charakteru, a to především výrazné posuny ve významu (week → *měsíc, grandmother → *matka) či stylistické (chlapci z šesté třídy *obžalovaní z přidržení a ustřihnutí dreadů černošské dívky). Příspěvek tak mimo jiné otevřel diskuzi problematičnosti definice profesionálního překladatele.

Poté vystoupila Jana Pešková z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na téma Koreferenční vztahy v odborných textech a strojový překlad (na příkladu španělštiny a češtiny), ve kterém upozornila na ty typy koreferenčních vztahů, které nelze přenést do druhého jazyka analogicky, a proto textové výstupy strojových překladů mohou vykazovat sice gramatickou a jazykovou správnost, ale budou obsahovat nesrovnalosti na úrovni textové koheze. Autorka také zdůraznila, že lidský překladatel je oproti stroji schopný vnímat a rozpoznat souvislosti v textu nad rámec věty, a tím pádem při překladu zachovat smysl a propojenost.

Translatologický blok uzavřela Vanda Obdržálková z Univerzity Karlovy s příspěvkem na téma Slovosled ve strojovém a lidském překladu právního textu. Obsahem dané problematiky byl pokus představit recipientům, jak strojový překlad zachází se slovosledem, a to konkrétně v právnických textech (obchodní podmínky), jejichž překlad byl vyhotoven z angličtiny do češtiny. Autorka příspěvku uvedla, že tato oblast není tolik probádaná oproti například terminologické či kolokační ekvivalenci, pravděpodobně pro náročnost popisu výsledků, které by se měly právě zaměřovat na prvky koheze a koherence. Studie byla založena na komparaci překladů v rozsahu jedné normostrany vyhotovených neuronovými strojovými překladači (DeepL Pro, LINDAT Translation a Chat GPT 3.5) s lidskými překladateli (10 studentů a 10 profesionálních překladatelů), přičemž pozornost byla soustředěna na porušení principů aktuálního větného členění. Výsledky prokázaly, že pro strojové překladače se jevilo problematických až sedm segmentů oproti lidským překladatelům, u kterých byl medián počtu chyb ve slovosledu stanoven na pouhé dva. Zajímavostí je také to, že do značné míry byly chyby strojového překladu a lidského překladatele totožné.

Ačkoli v translatologicky zaměřeném panelu byly příspěvky věnované spíše západoevropským jazykům, nabídly možnou inspiraci k bádání v kontextu slovanských jazyků. Také opět otevřely alarmující otázky nejen co se týče definice profesionálního překladatele a s tím spojené kupříkladu hypnózy originálem, ale také otázky výsledné kvality strojových překladů či překladů vyhotovených pomocí umělé inteligence ve srovnání s lidským překladatelem. Z konference byl publikován online Sborník abstraktů, který je k nahlédnutí na webových stránkách konference. Pořadatelé přislíbili, že druhý ročník Bienále české lingvistiky se uskuteční v roce 2026 v Brně.

Tereza Poledníková

Mgr. Tereza Poledníková, doktorská studentka Ústavu slavistiky FF MU Brno. Výzkumné zaměření: jazyk v kybertextech v porovnání čeština–ruština, umělá inteligence, strojový překlad, audiovizuální překlad.

Kontakt: polednikova@mail.muni.cz

Literature

Crimea's Russia-Backed Court Issues Arrest Warrant For Tatar Leader. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2024-09-12]. Dostupné na: https://www.rferl.org/a/crimea-arrest-warrant-tatar-leader-dzhemilev/27501317.html

Dekret Prezidenta Ukrajiny č. 1304/2003 ze dne 12. listopadu 2003. O udělení řádu knížete Jaroslava Moudrého M. Džemiljevovi. In: Sbírka zákonů Ukrajiny, 2003. [online]. [cit. 2024-09-12]. Dostupné na: https://zakon.rada.gov.ua/laws/show/1304/2003#Text.

LONGWORTH, P. Sláva a pád ruských říší, Beta-Dobrovský, Praha, 2008.

VYDRA, Z. a kol. Dějiny Ruska, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2017.

ŠUSTROVÁ, P. Náhoda, Neviditelnypes.lidovky.cz, 10. 8. 2015.

NOVÁK, P. Rozpad Ruska, Economist, 5. 8. 2015.

KROUŽKOVÁ, B. Rozhovor s Narimanem Dželalem. Pořad „Události, komentáře“ na ČT 24, 4. 11. 2024.


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat