Rozhovor šéfredaktora Proudů prof. PhDr. Iva Pospíšila, DrSc., s výkonnou redaktorkou časopisu Mgr. Krystynou Kuznietsovou, PhD., u příležitosti 30. výročí založení ukrajinistiky na Ústavu slavistiky FF MU

Na počátku nám prosím řekněte něco o sobě, takové malé CV.

Narodila jsem se ve Lvově, kde jsem vystudovala střední školu. V osmnácti letech jsem přijela do České republiky za studiem a od této doby bydlím v Brně. Během svého doktorského studia na Masarykově univerzitě jsem absolvovala lektorskou stáž v Českých centrech. Momentálně pracuji jako odborná asistentka na Ústavu slavistiky a jako lektorka češtiny pro cizince v Jazykovém centru Correct.

Jak jste se dostala ke studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a co jste studovala?

Přijela jsem za studiem, protože Česká republika nabízí studium pro cizince zdarma. Ve svém rodném městě jsem se na univerzitě setkala s korupcí a nemohla jsem studovat obor, který jsem chtěla. V Brně jsem studovala obor Ukrajinský jazyk a literatura, v doktorském studiu pak Teorii a dějiny slovanských literatur.

Jak hodnotíte své studium bakalářské, magisterské a doktorské?

Musím říci, že jsem velmi ráda, že mě osud zavedl do České republiky a na Masarykovu univerzitu. Studium tady mi opravdu dalo do života hodně. Mohla jsem navštěvovat předměty, které mě zajímaly, a učitelé mi po celou dobu předávali jen ty nejlepší zkušenosti. Cítila jsem z jejich strany respekt a podporu. Byla to velká změna oproti tomu, na co jsem byla zvyklá ze školství na Ukrajině. Všem svým učitelům na Filozofické fakultě musím hodně poděkovat, protože se každý ve mně snažil probudit pouze ty nejlepší schopnosti.

Čím se na Ústavu slavistiky pedagogicky a vědecky zabýváte?

Na Ústavu slavistiky učím ukrajinskou literaturu, ale také v rámci ukrajinistiky vypomáhám i v jazykových předmětech. Vědecky se zabývám literaturou posledních let, snažím se porovnávat situaci v současné ukrajinské a české literatuře.

Jaké vidíte problémy ve studiu ukrajinistiky v Brně a vůbec v České republice? Kteří učitelé Vás nejvíce zaujali?

Domnívám se, že největším problémem ukrajinistiky je malý zájem uchazečů, kteří jsou ochotní tento obor studovat. Pro dnešní mladou generaci to není perspektivní a často mají obavy, že se v budoucnu neuplatní. Taktéž je obtížné tento obor nějak rozvíjet, protože odborníků a pedagogů je příliš málo, jedná se spíše o nadšence. Bylo by dobré, kdyby se braly i ohledy na to, že hodně studentů v tomto oboru je z Ukrajiny a chybí jim znalosti češtiny, českých reálií a českých dějin, které se tito studenti obávají získávat v jiných předmětech na fakultě právě kvůli češtině. Ale realizovat vzdělávací kurz takového formátu by pravděpodobně bylo velmi náročné.

Každý učitel během mých studií byl pro mě něčím přínosný a musím konstatovat, že jsem měla velké štěstí na profesionály a zároveň na opravdové lidi, kteří uměli naslouchat a opravdu učit.

Co byste řekla o svých pracovních plánech? Jaké máte zahraniční kontakty v oblasti ukrajinistiky?

Momentálně je o plánech těžké hovořit.

Nejvíce kontaktů mám na Kyjevské univerzitě, jelikož jsem tam byla několikrát na stáži. Často komunikujeme například s ukrajinisty z Polska.

Jak se změnila pozice ukrajinistiky po ruské agresi a v době války?

Pocítili jsme obrovský nedostatek ukrajinistů, často jsme museli pracovat ve dne v noci. Neustále se na nás obracely úřady, školy a další instituce, protože potřebovaly překlady, tlumočení a jinou podporu v práci s Ukrajinci.

Jak se brněnská ukrajinistika na Ústavu slavistiky zapojila do pomoci Ukrajincům, kteří se před válkou uchýlili na naše území?

Naši studenti pomáhali s překlady a tlumočením na Odboru azylové a migrační politiky na Ministerstvu vnitra, účastnili se různých akcí na podporu migrantů, kde se Ukrajincům předávaly důležité informace ohledně pobytu v ČR. V neposlední řadě pomáhali naši studenti v Centrech pomocí Ukrajincům, na psychologických podpůrných telefonních linkách, ve školách a školkách, kam se přijímaly ukrajinské děti. Garant našeho oboru dr. Kalina se často objevoval v médiích, aby mohl situaci na Ukrajině přiblížit Čechům.

Ivo Pospíšil