V jednom testu jsem dal otázku: Napište, kdy se odehrály tyto historické události. Bylo tam například církevní schizma, Magna Charta Libertatum, třicetiletá válka, zničení Světového obchodního centra. Mezi ně jsem vpašoval „začátek třetí světové války“. Trochu z recese, ale hlavně proto, abych zjistil, zda frekventanti nepropadají automatismu, jenž je nutí přiřazovat axiomatickým událostem data, zda nepřestávají myslet. Jaké byly reakce? Někdo to vynechal, tedy zcela ignoroval, někdo udělal pomlčku. Dešifroval jsem to tak, že oba si o mně myslí v podstatě totéž; jeden je ohleduplnější, a proto na mou senilitu přímo neupozorňuje, druhý přece jen dává jemně najevo svou intelektuální převahu. Jiní psali: nebyla, ještě nebyla, ještě nevypukla. To znamená, že přece jen zůstává „naděje“, že se dějiny lidstva zcela nezměnily v tom smyslu, že všechny problémy se vždy řešily a dočasně také vyřešily válkou – a to až do další války. Někdo si zaprognózoval: 3000. To lze možná dešifrovat i takto: testovaný si v zadání nevšiml minulého času, hlavně však odpověděl futurologickou recesí tak, že začátek třetí světové války umístil na časové ose pěkně daleko od vlastního života. Jiný psal, že neexistuje. Asi že jde o něco nesmyslného, plod učitelské roztržitosti, nebo že to nemá být, nemusí být, že je to vyloučené nebo málo pravděpodobné. Jiný napsal, že začátek třetí světové války byl v roce 1939: šlo buď o jeho přehlédnutí, nebo si testovaný myslel, že se překlepl testující a chtěl tento trapas taktně pominout.

Jedna otázka a někdy dost černé myšlenky. S něčím se asi nemá nikdy experimentovat, nemá se vypouštět džin z láhve nebo neměla by se otvírat Pandořina skříňka. Zvláště když ruka lidstva spočívá na jejích dvířkách tak dlouho.