Archeologie

Bakalářský studijní program archeologie vám umožní získat základní znalosti a dovednosti, které jsou potřeba k povolání v oboru na pozicích, odpovídajících bakalářskému vzdělání. Studium je koncipováno tak, abyste získali základy metodologie a teorie, přehled vývoje pravěku, rané doby dějinné a středověku, včetně hmotné kultury se zaměřením na střední Evropu. Jako absolventi budete po úspěšném ukončení studia schopni:

vysvětlit základní souvislosti ve vývoji pravěku, rané doby dějinné a středověku na území střední Evropy, provádět vzdělávací činnost pro veřejnost (přednášky, výstavy)

psát odborné texty k tématům středoevropské archeologie, pracovat s českou i cizojazyčnou odbornou literaturou, vhodně využívat výpočetní techniku

podílet se na realizaci archeologického výzkumu, provádět běžné terénní práce, použít interdisciplinární analýzy

prakticky provádět geodetické postupy a používat odpovídající přístroje, pracovat s informačními technologiemi, provádět základní laboratorní a konzervační postupy

prosazovat zásady památkové péče a ochrany historického kulturního dědictví.

Naši studenti jsou zapojováni do výzkumných aktivit specializovaných laboratoří, které působí v rámci Ústavu archeologie a muzeologie: Oddělení Archeologicko-geofyzikální prospekce, Traseologická laboratoř, Archeometrická laboratoř a Laboratoř komplexní dokumentace. Studium je založeno na teoretické výuce povinných předmětů v oblasti základů vývoje pravěku, protohistorie a středověku. Mezi povinně volitelné předměty patří i Tuzemské stáže v institucích, což je dlouhodobý požadavek praktické sféry v terénní archeologii, muzejní archeologii i v památkové péči. Patří sem i předmět Zahraniční studijní stáž – dlouhodobá, která má podpořit aktivní výjezdy studentů do zahraničí, a tak posílit jejich kompetence teoretické i jazykové. V rámci bakalářského studia také absolvujete povinné terénní praxe, kde budete zapojování do výzkumu ÚAM nebo jiných archeologických institucí (např. pravěká archeologie na základně Tešetice-Kyjovice, raně středověká archeologie na základně Břeclav-Pohansko, vrcholně středověká archeologie na základně Panská Lhota, terénní výzkumné praxe na oppidu Bibracte ve Francii).

Je studium programu pro vás?

„Each age confronts the debris of its history, material and traditional, as a way of finding home for itself.“ - J. C. Barrett

Odpovězte si na tyto otázky:

• Chcete porozumět řeči zdánlivě němých pozůstatků lidské prehistorie?
• Vždy vás přitahovala objevitelská práce, hledání archeologických nálezů s lopatou v ruce či skládání fragmentů minulosti v laboratořích a knihovnách?
• Láká vás diskuse o vašich objevech s jinými stejně zapálenými studenty či badateli? Chcete se naučit prezentovat a obhajovat své myšlenky slovem i písmem?
• Máte potřebu lépe se zorientovat v dnešním překotně se měnícím světě poznáním jeho kořenů, ať jsou jakkoliv hluboké?

Archeologie není věda pro každého, ale pokud jste si na výše položené otázky odpověděli kladně, možná je to program právě pro vás.

„Objev svoji minulost, otevři svou budoucnost.“

„Archeologii jsem si vybral, protože je to jedno velký dobrodružství, ať už člověk kope v terénu, nebo skládá v laboratoři dohromady tisíce let staré artefakty. Ideální spojení vědy a praxe, s tím správným nádechem něčeho odlišného od běžného studia. Byť je archeologie mezi humanitními vědami tak trochu Popelka a veřejností je často braná jako zbytečnost, stejně věřím, že co děláme, má smysl, a že získání a zachování poznatků o životě i smrti lidí před námi je něčím, za co nám budoucí generace budou vděčné.“

Vojtěch Nosek
student archeologie

Praxe

Čeká vás absolvování teoretických i praktických školení ve všech užívaných prospekčních metodách, základní konzervaci artefaktů a terénních postupech. Praxe prospekčních metod zahrnuje nácvik obsluhy přístrojů, vlastní měření a vyhodnocení dat získaných metodami magnetometrie, GPR, geoelektrickými metodami, detektoringem, vyhledáváním a průzkumem 3D reliktů v krajině a povrchovým sběrem, včetně zaměření a vektorizace v GIS. Praxe exkavačních postupů zahrnuje vzorkování, prosévání, plavení, vlastní exkavační postupy a plnou dokumentaci a digitalizaci. Základní praxe konzervačních postupů zahrnuje ošetření keramických, kovových, kamenných i kostěných artefaktů.

Dále můžete také participovat na výzkumech jako vedoucí pracovních skupin nebo zodpovědní spolupracovníci při konkrétní metodě.

Chcete vědět víc?

Navštivte webové stránky nebo Facebook Ústavu archeologie a muzeologie, který výuku programu zajišťuje, a zjistěte, jaké akce pořádá mimo výuku, do jakých aktivit se budete moci zapojit a mnoho dalšího. Můžete se také podívat na informační video ze dne otevřených dveří nebo se vydat na virtuální prohlídku budovy, kde ústav sídlí.

Jako absolventi studia budete připraveni z hlediska teorie, metodologie i praxe k výkonu odpovídajícího povolání v oboru archeologie v institucích památkové péče, paměťových institucích a veřejné správě. Praktické znalosti geodézie, informačních technologií a základů konzervace historických artefaktů mohou absolventi uplatnit v řadě dalších profesí mimo archeologii. Obecně se absolventi uplatní ve všech pozicích vyžadujících získávání, analýzu a správu dat. U větší části absolventů se předpokládá pokračování studia v navazujícím magisterském stupni, ve kterém prohloubí svoje znalosti archeologie a příbuzných oborů.

„Studium v Brně mne inspirovalo k založení oboru archeologie na olomoucké Univerzitě Palackého.“

Pavlína Kalábková
zakladatelka a vedoucí sekce archeologie katedry historie Olomoucké univerzity a předsedkyně archeologické sekce Vlastivědné muzejní společnosti v Olomouci, absolventka doktorského studia roku 2010

Přijímací zkouška je dvoukolová. V prvním kole je posuzována motivace na základě předem dodaných podkladů (motivačního dopisu a anotace literatury). Ve druhém kole jsou při ústním pohovoru ověřovány znalosti uchazečů v daném oboru. Do druhého kola postupují uchazeči, kteří v prvním kole získají alespoň 30 bodů. Do druhého kola se dále mohou dostat uchazeči, kteří splní podmínky pro upuštění od motivační části přijímací zkoušky.
Do programu budou uchazeči přijímáni na základě výsledků ústní zkoušky.
K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.

E-přihlášky ke studiu podávejte od 1. 11. 2023 do 29. 2. 2024.
Oborové přijímací zkoušky se konají 15. - 21. 4. 2024.
Přesný termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá. Uchazeči, kteří se ve sdruženém studiu hlásí do hlavního a vedlejšího plánu, musí splnit podmínky přijetí do obou těchto plánů.

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Tato zkouška posuzuje motivaci a ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má dvě kola:
První kolo: v této části je posouzena motivace na základě předem dodaných podkladů. Od této části může být upuštěno po splnění jiných kritérií.
Druhé kolo: Ústní zkouška - ústní pohovor ověřující znalosti uchazečů v daném oboru.

Základní popis zkoušky:

1. Motivační část: vložte prosím do e-přihlášky motivační dopis a anotaci prostudované odborné nebo populárně naučné literatury.
   • V motivačním dopisu (délka 1 strana textu A4) zdůvodněte výběr studijního programu, popište svá setkání s oborem archeologie, např. návštěvy lokalit, výstav, popište účast na terénních archeologických výzkumech a setkání s popularizací archeologických témat.
   • Anotace literatury (minimálně 1 strana textu A4, maximálně 3 tituly) má představit odbornou nebo populárně naučnou literaturu z archeologie nebo příbuzného tématu, kterou uchazeči přečetli.
   Motivační dopis a anotaci vložte ve formátu PDF přímo do vaší e-přihlášky do rubriky Příloha 2. V rubrice zvolte správné typy sbíraných souborů, tj. „Archeologie: Motivační dopis“ a „Archeologie: Anotace četby“, a nezapomeňte kliknout na „Uložit“ dole na stránce. Oba dokumenty vložte nejpozději do 31. 3. 2024.
   
   Zjištěné použití cizích převzatých textů nebo jejich podstatných částí, jakož i zjištěná tvorba textů s pomocí tzv. umělé inteligence (AI) bude důvodem pro jejich vyřazení a nepřijetí uchazeče.
   


2. Ústní pohovor se skládá ze dvou otázek pravěkého a historického vývoje v České republice na úrovni učiva středních škol a z doplňující otázky k anotaci literatury nebo motivačnímu dopisu. K ústnímu pohovoru budou pozváni uchazeči, kteří prospějí v prvním kole přijímací zkoušky, tj. získají 30 či více bodů z maximálního počtu 50 bodů za motivační část. Dále budou pozváni uchazeči, kterým bude první kolo prominuto.

Upuštění od motivační části pro splnění jiných kritérií

Veškeré podklady pro upuštění od motivační části je třeba vložit v podobě autorizovaných konverzí (Co je autorizovaná konverze a kdo ji může provést? ) přímo do e-přihlášky do rubriky Žádost o prominutí přijímací zkoušky nejpozději do 29. 2. 2024.

Upuštění od motivační části přijímací zkoušky je možné na základě splnění alespoň jednoho z následujících kritérií:

1. potvrzení o účasti v soutěži v oboru historie nebo archeologie (SOČ) od krajského kola včetně, Dějepisné olympiády od krajského kola včetně;
2. potvrzení o práci na archeologickém výzkumu - souhrnem min. dva týdny - délka praxe musí být v potvrzení uvedena. Toto potvrzení vydává na požádání archeologická organizace, u níž byl uchazeč na výzkumu zaměstnán. Musí jít o organizaci oprávněnou k provádění archeologických výzkumů dle § 21, zákona 20/1987 Sb.

Kritéria hodnocení

První kolo:

• Maximální počet bodů v prvním kole oborové zkoušky: 50
• Bodová hranice pro prospěch v prvním kole oborové zkoušky: 30

Druhé kolo:
Ústní pohovor: k ústnímu pohovoru budou pozváni uchazeči, kteří prospějí u první části přijímací zkoušky, tj. získají 30 či více bodů z maximálního počtu 50 bodů, a dále uchazeči, kterým byla první část prominuta.

• Maximální počet bodů za ústní pohovor: 50
• Bodová hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 30

Doporučená literatura

Výběr četby odborné nebo populárně naučné literatury pro anotaci ponecháváme na uchazečích a jejich zájmu.

Doporučená literatura k ústnímu pohovoru - volbu titulů i množství ponecháváme na uchazečích:

• Archeologie pravěkých Čech 1-8. Praha
• Vladimír Podborský a kol., 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno.
• Petr Neruda, 2016: Čas neandertálců. Brno.
• Konrad Spindler, 1998: Muž z ledovce. Praha.
• Jiří Militký, Jan Kysela, Marika Tisucká a kol., 2018: Keltové - Čechy v 8. až 1. století před Kristem. Praha.
• Jarmila Bednaříková, 2007: Stěhování národů. Praha.
• Josef Unger 2008: Archeologie středověku, Odraz života lidí v archeologických pramenech.
• Jan Klápště, 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

Některé odkazy na online literaturu:
Archeologie pravěkých Čech
Keltové, Čechy v 8. až 1. století před Kristem: Stará kulturní tradice – starší doba železná
Archeologie středověku: Odraz života lidí v archeologických pramenech

---

Bodové hranice a počty přijatých z minulých let

Z podstaty věci je nejvhodnější navazující magisterské studium archeologie.