Archivnictví

Co znamená být archivářem? Archivnictví již dávno není o přerovnávání zažloutlých papírů na zaprášených regálech. V našem studijním programu se tradice snoubí s moderními trendy, kdy se práce s historickými prameny potkává s digitalizací a informačními technologiemi.

Během studia zevrubně poznáte teorii i praxi současného českého archivnictví. Získáte poznatky z dějin správy a českých dějin se zaměřením na raný novověk a moderní dějiny. Dále potom také základy pomocných věd historických a informačních technologií nezbytných pro archivní praxi. Budete studovat němčinu a latinu, abyste porozuměli materiálu uloženému v českých archivech.

Velkou výhodou studia archivnictví na Masarykově univerzitě je, že se zde setkáte s řadou odborníků z praxe nebo zahraničními akademiky a postupně zamíříte na praxe do tří různých typů archivů.

Během studia můžete také vycestovat na zahraniční partnerské univerzity, nebo vyjet na letní praxi do některého ze zahraničních archivů.

Čeká vás práce v malých studijních skupinách, osobní přístup a téměř rodinná atmosféra. Můžete lehce navázat kontakty i se studenty vyšších ročníků a to díky Brněnské studentské sekci České archivní společnosti.

Je studium programu pro vás?

Odpovězte si na následující otázky:

• Chcete pracovat přímo s historickými prameny?
• Toužíte naučit se je číst a porozumět jim?
• Máte odvahu rozhodovat o výběru dokumentů, které jednou budou vypovídat i o naší době?

Potom vás rádi mezi námi uvítáme!

„Archivy jsou naše laboratoř!“

„Na archivnictví se mi líbí spousta věcí, nejvíc však ten rozhled, který mi studium dalo. Jako archiváři musíme být schopni přemýšlet nad tím, co bude pro lidstvo důležité za sto, dvě stě let a musíme se naučit přemýšlet v kontextu jiných vědních oborů a spolupracovat s nimi. Myslím si, že to jsou vlastnosti, které jsou v dnešním světě důležité.“

Laura Maniaková
studentka archivnictví

Praxe

V rámci studia budete mít možnost absolvovat tři na sebe navazující praxe, které jsou provázány s teoretickou výukou. Na první z nich se vypravíte na konci prvního ročníku do Archivu města Brna, kde se budete jeden týden seznamovat se základními činnostmi archivu. Ve druhém ročníku vás pak čeká obdobná praxe v délce jednoho týdne v Moravském zemském archivu. Nakonec pak třítýdenní praxe v archivu dle vašeho výběru. Na praxi se můžete vypravit i do zahraničí (např. Niederösterreichisches Landesarchiv St. Pölten, Stift Klosterneuburg).

Chcete vědět víc?

Navštivte webové stránky Ústavu pomocných věd historických a archivnictví a dozvíte se více.

Během studia archivnictví získáte přehled o archivní síti v České republice, o metodách a legislativě současného archivnictví. Podrobně se seznámíte s archivní praxí včetně využívání informačních technologií a budete se orientovat v dějinách správy, práva a v českých dějinách obecně. Osvojíte si poznatky o současném správním systému v ČR a základech současného práva.

Pro svoji další odbornou práci získáte zevrubnou orientaci v pomocných vědách historických. Naučíte se propojovat poznatky jednotlivých oborů a uplatňovat je v praxi při základních archivních činnostech (předarchivní péče, zpracování archiválií včetně vytváření základních archivních pomůcek, zpřístupňování archiválií badatelům a poskytování kvalifikovaných rešeršních služeb).

Po absolvování bakalářského studia můžete pokračovat v navazujícím magisterském studiu archivnictví nebo příbuzných oborů (zejména ze skupiny historických věd). Můžete ale také odejít do praxe, kde se uplatníte při základních činnostech ve všech typech archivů, ve spisovnách, administrativě, státní správě a samosprávě, případně v příslušných odděleních muzeí, galerií či knihoven.

Kritérium pro přijetí ke studiu představují výsledky ústní oborové zkoušky. Uchazeči mohou být přijati také na základě dalších kritérií, viz Přijetí bez přijímací zkoušky. K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.

E-přihlášky ke studiu podávejte od 1. 11. 2023 do 29. 2. 2024.
Oborové přijímací zkoušky se konají 15. - 21. 4. 2024.
Přesný termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá. Uchazeči, kteří se ve sdruženém studiu hlásí do hlavního a vedlejšího plánu, musí splnit podmínky přijetí do obou těchto plánů.

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má podobu online ústního pohovoru o délce do 30 minut.

Základní popis zkoušky:
Zkouška se skládá z 10 vědomostních otázek z dějepisu na gymnaziální úrovni s důrazem na novější a moderní dějiny a dvou motivačních otázek. V motivační části zkoušky budou zohledněny dosavadní aktivity uchazeče, svědčící o jeho zájmu o obor, např. četba oborově specifické literatury, studijní návštěva vybraného archivu nebo jiné paměťové instituce, účast na letní škole pomocných věd historických Scriptorium Brunense apod.

Přijetí bez přijímací zkoušky

Veškeré podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit v podobě autorizovaných konverzí (Co je autorizovaná konverze a kdo ji může provést? ) přímo do e-přihlášky do rubriky Žádost o prominutí přijímací zkoušky nejpozději do 29. 2. 2024.

Prominutí přijímací zkoušky je možné na základě splnění alespoň jednoho z následujících kritérií:

1. potvrzení o účasti v celostátním kole SOČ v oboru Historie a Dějepisné olympiádě pro střední školy;
2. středoškolského prospěchu z profilových předmětů český (slovenský) jazyk, dějepis, latina nebo německý jazyk, základy společenských věd/ občanská nauka.

O prominutí přijímací zkoušky na základě prospěchu mohou požádat uchazeči, kteří z každého ze čtyř profilových předmětů dosáhli průměrného prospěchu nejvýše do 1,5 (včetně). Celkový průměr ze všech předmětů se nebere v úvahu. Semináře z jednotlivých předmětů se nezohledňují.
Při výpočtu průměru se berou v úvahu známky z posledních čtyř ročníků takto: z posledního ročníku se započítává pololetní vysvědčení, z předcházejících tří ročníků vysvědčení závěrečná. Současně se požaduje, aby uchazeči studovali každý z vybraných profilových předmětů na střední škole v posledních čtyřech ročnících alespoň po dobu dvou let.
Středoškolský prospěch můžete doložit vložením autorizované konverze jednoho ze dvou následujících dokumentů:

1. Potvrzení středoškolského prospěchu z e-přihlášky: vepište prospěch do tabulky v e-přihlášce, tabulku vytiskněte a nechte potvrdit střední školou ( Jak vytisknout a potvrdit prospěch z e-přihlášky: návod );
2. Katalogový list: katalogový list musí obsahovat Vaše jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, razítko a podpis střední školy.

Pouze v případě, že jste maturovali před podáním přihlášky a nemůžete získat výše zmíněné dokumenty, můžete do e-přihlášky vložit autorizované konverze všech středoškolských vysvědčení z posledních čtyř ročníků školy.

Kritéria hodnocení

• Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
• Hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 50

Doporučená literatura

• Popelka, Miroslav. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy - Pravěk a starověk. Praha : SPN, 2001.
• Čornej, Petr. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy - Středověk a raný novověk. Praha : SPN, 2001.
• Hlavačka, Milan. Dějepis 3 pro gymnázia a střední školy - Novověk. Praha : SPN, 2001.
• Kuklík, Jan. Dějepis 4 pro gymnázia a střední školy - Nejnovější dějiny. Praha : SPN, 2002.

---

Bodové hranice a počty přijatých z minulých let

Studijní program pokračuje i v navazujícím magisterském studiu. Druhou možností je zvolit navazující magisterské studium jiného humanitního studijního programu, zejména ze skupiny historických věd.