PhDr. Jiřina Malá, CSc.

Department of Germanic, Nordic and Dutch Studies

Institut für Germanistik, Nordistik und Nederlandistik

Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky

F r a z e o l o g i z m y v  m a s m é d i í c h

Stylistic Use of Idioms in film reviews

Klíčová slova: stylistika – frazeologie – frazeologizmus – idiom - jazyk masmédií – filmová recenze

Anotace: Příspěvek je věnován stylistické funkci frazeologizmů v publicistickém textovém druhu „filmová recenze“. V teoretické části se pozornost zaměřuje na současné pojetí a rozdělení frazeologizmů, uváděny jsou příklady frazémů v němčině a češtině, dále je pojednána jejich stylistická funkce v masmediálních textech obecně. Praktická část uvádí konkétní příklady frazémů z české a německé recenze filmu “About Schmidt“ („O Schmidtovi“)a jejich využití jako stylistický prostředek hodnocení hlavního hrdiny a práce režiséra.

1. Úvodní poznámka

Základní téma mého příspěvku je pojato velmi široce, proto je nutno ho hned zpočátku poněkud specifikovat a přesněji vymezit. Chtěla bych se zabývat především stylistickou funkcí určitých typů frazémů v jednom publicistickém textovém druhu: filmové recenzi.

Problematice výskytu a stylistického využití frazeologizmů v tisku a publicistice v různých typech masmédií je v poslední době v germanistické lingvistice věnována velká pozornost.[1]

Všeobecně lze konstatovat, že dnešní publicistický styl v tisku i v elektronických masmédiích (rozhlas, televize) je bohatý na frazémy různých typů, což bylo prokázáno četnými statistickými analýzami. Důležitějšími otázkami se nyní jeví specifické využití jednotlivých typů frazémů v jednotlivých typech masmédií (solidní tisk, veřejnoprávní rozhlas a televize vs. „bulvár“), ve vztahu k různých tematických okruhům (politika, sport, kultura) nebo v jednotlivých textových druzích, tak jak je vymezuje současná žurnalistika (zpráva, komentář, reportáž, recenze apod.).

Aby mohla být pozornost zaměřena na otázky stylistického využití jednotlivých typů frazémů v konkrétním textovém druhu „filmová recenze“, je zapotřebí krátce charakterizovat současný stav v klasifikaci frazeologizmů.

2. Klasifikace frazeologizmů

Zdá se, že mezi frazeology panuje v posledním desetiletí shodný názor v otázkách definice a klasifikace frazeologizmů. Jako frazeologizmy/frazémy jsou pojímána pevná (stabilní) a zaužívaná slovní spojení, jejichž základními znaky jsou polylexikalita (sestávají minimálně ze dvou lexémů) a stabilita.[2] Pojem „frazeologizmus“ je pojmem nadřazeným, pod nějž spadají jednotlivé typy frazémů. Polylexikalita a (relativní) strukturní stabilita jsou společnými vlastnostmi všech sousloví. Kromě nich však značná (a ze stylistického hlediska nejzajímavější ) část frazémů vykazuje určitý stupeň i d i o m a t i c i t y. Idiomaticitou se rozumí ona vlastnost slovního spojení, kdy se význam celého spojení nedá odvodit z významů jednotlivých slov, např. mazat někomu med kolem pusy/huby – jmdm. Honig um den Mund/Bart/ums Maul schmieren („někomu lichotit“) nemůžeme chápat doslovně, protože takováto činnost se jeví dosti absurdní, nýbrž přeneseně (metaforicky). Slovní spojení, která se vyznačují určitým stupněm idiomaticity, se označují jako idiomy, pro neidiomatická nebo velmi slabě idiomatická sousloví se ujal název kolokace. Do této oblasti patří např. verbonominální konstrukce typu učinit opatření – Maßnahmen treffen, nebo i běžná transparentní přirovnání jako němý jako ryba – stumm wie ein Fisch. V kategorii i d i o m ů lze dále rozlišovat určité stupně idiomaticity (částečně a plně idiomatická spojení).[3] Plně idiomatická spojení, např. nosit sovy do Atén – Eulen nach Athen tragen („dělat něco zbytečného“) nemají většinou žádnou na první pohled zřetelnou motivaci, na rozdíl od idiomatických spojení, která jsou motivovány obrazně (metaforicky, jako metonymie či synekdocha – „pars pro toto“ –relace), např.být páté kolo u vozu/das fünfte Rad am Wagen sein („být přebytečný/zbytečný“) nebo riskovat krk/hlavu – seinen Hals riskieren. Částečná idiomaticita/motivovanost je patrna u těch frazémů, kde jeden z komponentů zachovává původní význam, např. smát/usmívat se do hrsti – ins Fäustchen lachen (tajně/potutelně).[4]

K frazeologizmům v širším pojetí patří dále frazeologické větné konstrukce typu: vědět, kde mají čerti mladé – wissen, wo Barthel den Most holt, v  tom je zakopaný pes - Da liegt der Hund begraben/der Hase im Pfeffer, různá přísloví, pořekadla, citáty („okřídlená slova“), sentence, aforizmy, ale i komunikační formule a fráze, které ovšem nejsou obrazně (metaforicky) motivovány (pozdravy, přání, rutinní formule apod.) a které bývají označovány jako „pragmatické“ frazeologizmy. [5]

Toto rozdělení frazeologizmů je zásadní a důležité pro další charakteristiku jejich stylistického využití v masmédiích.

3. Stylistické funkce frazémů v masmédiích

V popředí zájmu při stylistické analýze publicistických textů stojí především i d i o m y, tedy frazémy, které se vyznačují různými druhy idiomaticity, které jsou obrazným pojmenováním určité skutečnosti. Pomocí těchto obrazných, zejména metaforických nebo metonymických frazémů, lze vyjádřit nové informace. B. SANDIG hovoří v této souvislosti o „sémantické nadhodnotě“ („semantischer Mehrwert“), která spočívá v novém, daleko expresivnějším a emocionálně intenzivnějším z h o d n o c e n í různých situací. Použití idiomu působí přesvědčivěji, efektivněji, vzbudí větší pozornost recipienta, protože může být vtipné, ironické. Idiomy jsou tedy nezřídka prostředkem humoru a satiry.[6] Zde lze uvést řadu příkladů: Cestovní kanceláře berou na hůl každoročně řadu svých zákazníků (něm. übers Ohr hauen), což zní určitě expresivněji než sloveso podvádět. Důležitou roli hrají i rozličné stylistické konotace, tj. různá emocionální, časová nebo prostorová zabarvení, nuance a ko-informace. Shora uvedený příklad je „hovorový“, tato stylistická vrstva proniká velmi důrazně do současné publicistiky, někdy bývají využívány i výrazy hrubšího zrna nebo naopak obrazy knižní, exkluzivní, poetické, např. něco/někdo povstane jako Fénix z popele – wie ein Phönix aus der Asche steigen. Využívána bývá ve frazémech těchto konotací antická i biblická mytologie i různé citáty z historie a beletrie. K dalším konotacím využívaným v publicistice patří eufemizmy, hyperboly, familiérní nebo archaická sousloví: (muset) vypít pohár hořkosti až do dna – den bitteren Kelch bis zur Neige leeren (müssen). Idiomy nemají jenom funkci intenzifikace a zvyšování expresitivity/emocionality textu, nýbrž vykonávají i funkci při strukturalizaci textu. Slouží jako synonymní varianty k lexémům a zajišťují textovou progresi: např. pro sloveso podvádět mohou být na různých (většinou exponovaných) místech v textu (titulek, podtitul, začátek nebo konec textu) uvedena různá synonyma: vzít/brát někoho na hůl, (chtít) sedřít z někoho kůži (zaživa), věšet někomu bulíky na nos, dělat z někoho hlupáka (jmdm. das Fell über die Ohren ziehen, jmdn. für dumm verkaufen, jmdn. hinters Licht führen).

Někdy dochází v současné publicistice k velké konjunktuře idiomů, takže může nastat jev opačný, než je originalita, expresivita a intenzifikace výpovědi. Některé často užívané frazémy mohou působit otřepaně, opotřebovaně a jako klišé. Tato situace je příznačná především pro určité typy slabě idiomatických nebo neidiomatických kolokací typu mít slovo – das Sagen haben, hrát určitou roli – eine Rolle spielen, nová tvář – ein neues Gesicht, i když i tyto frazémy hrají důležitou roli jako výrazové prostředky automatizované a automatizující se. Ale i některá obrazná rčení (metafory/metonymie), které původně sloužily jako prostředky stylové aktualizace/aktivizace[7], jsou poznamenány jistou opotřebovaností, hlavně v textovém druhu z p r á v a, např. dát něčemu zelenou – grünes Licht geben, dát něco k ledu – etw. auf Eis legen apod. Aby k tomuto jevu nedocházelo, snaží se publicisté o různé variace příp. modifikace frazémů, o různé slovní hříčky pomocí idiomů nebo přísloví. K tomu se hodí zejména textové druhy, ve kterých je důležitá subjektivita žurnalisty - komentář, reportáž i recenze uměleckého díla. V těchto textových druzích, kde se uplatňuje originalita, fantazie (reportáž) a persuasivita – snaha přesvědčit čtenáře a zhodnotit – evaluovat skutečnost (komentář, recenze), se uplatňují různě modifikované idiomy. Frazeologové rozlišují mezi variacemi, které zachycují slovníky, např. někomu nezkřivit ani vlas/vlásek – jmdm. kein Haar/Härchen krümmen, a modifikacemi, které jsou považovány za originální autorské okazionalizmy a ve kterých jde o slovní hru, narážky, redukci nebo naopak doplňky.[8] Modifikací frazémů využívají i recenzenti uměleckých děl, aby dosáhli kýženého efektu svých textů.

Přejděme tedy nyní ke konkrétnímu textovému druhu publicistické recenze filmu a ke konkrétním příkladům  frazémů, které autor využívá.

4. Filmová recenze jako publicistický textový druh

Recenze nebo také kritika patří k oblíbeným textovým druhům (žurnalistickým žánrům) jak v denním tisku, různě zaměřených časopisech, ale také v rozhlasovém vysílání. Zabývá se většinou aktuálními uměleckými počiny jako jsou nové knihy, filmy, divadelní představení, koncerty, televizní pořady, výstavy apod. Filmové recenze jsou velmi rozšířené, protože o film/video se zajímají široké vrstvy obyvatelstva – od dětí a mládeže až po starší generaci, a filmová branže zahrnuje i široké spektrum filmů - od komerčních trháků až po skutečné filmové umění.

Recenze se řadí k subjektivně pojatým publicistikým textům, ve kterých autor vyjadřuje svoje mínění a snaží se přesvědčit i své čtenáře. Proto se v germanistické lingvistice užívá terminus subjektive, meinungsbetonte, persuauive Textsorte.[9]

V textové výstavbě recenze se většinou v úvodních textových segmentech objevují informace o díle (filmu), jeho režisérovi, hercích, tématu filmu, době, ve které se odehrává, bývá krátce shrnut i obsah. Nejdůležitější součást recenze však tvoří hodnotící pasáže, ve kterých zaujímá recenzent určité stanovisko k danému dílu. Právě v těchto částech se objevují názorné, expresivní jazykové prostředky, které podtrhují a zvýrazňují argumentaci a slouží v neposlední řadě i jako zábavné prvky. Recenzenti využívají různé prostředky humoru, satiry, ale i ironie, aby zdůraznily svůj postoj a film divákovi doporučili, příp. ho odradili od zbytečných výdajů. V poslední době je zřejmá tendence, kdy i informace a argumentace je podávána zábavnou formou („Infotainment“).[10]

A právě k těmto prostředkům „zábavné“ informace a hodnotící argumentace patří různé obrazné jazykové prostředky, bohatá metaforika a idiomatika.

5. Filmová recenze: „O Schmidtovi“ – „About Schmidt“

Do evropských kin přišel na jaře roku 2003 poměrně netypický hollywoodský film „About Schmidt“, jehož titul německý distributor nechává v originále, jak je obvyklé, v Česku běží pod názvem „O Schmidtovi“. V hlavní roli exceluje Jack Nicholson.

Česká recenze z časopisu CINEMA (03/2003, 88) může sloužit jako příklad prolínání informací s argumentací zábavnou formou, kde frazeologizmy všech typů nacházejí svoje uplatnění. Obrazné idiomy se vyskytují téměř v každém odstavci a autorka recenze je v první části využívá k názornější a expresivnější charakteristice obsahu filmu a hlavního hrdiny:

(1) Jestli je vám kolem pětadvaceti, bude vám nejspíš film „O Schmidtovi“ připadat jako docela dobrá absurdní legrace. Těm starším však začne úsměv rychle tuhnout na rtech.

Dovedou si totiž představit, co to znamená být přestárlý, málo prespektivní….

(někomu tuhne úsměv na rtech – „někdo se přestává smát, náhle pod vlivem nečekané situace zvážní“).

Obrazný idiom vystihuje tuto situaci daleko nápadněji a vtipněji než opis, tím že obsahuje část obličeje/těla. Další tzv. somatismus následuje, dokonce v modifikaci rozšířením o expresivní přívlastek:

(2) Něco z toho možná táhne p r o p l e š a t ě l o u hlavou Warrenu Schmidtovi, když sedí

ve své velké, pusté kanceláři….

Idiomy v recenzi potvrzují současné trendy: lze zde nalézt hovorové idiomy, např.:

(3)… Warrenova dcera Jeannie, která už léta žije v dalekém Denveru a která právě hodlá

zahodit svůj život sňatkem …

modifikované idiomy i přísloví, např.:

(4) Nic není dost b e z ú t ě š n é , aby to nemohlo být horší, a tak Warren jednoho rána sedne

do obytného vozu…

V druhé části recenze, kde se publicistka věnuje hodnocení filmu a výkonu hlavního představitele, je použito nominálním idiomů a metafor typických pro filmovou branži:

(5) Film Alexandra Payna ovšem nenaplňuje žánrové přísliby road movie….

I zde je však patrna určitá expresivita:

(6) Film „O Schmidtovi“ je - …- z rodu napůl realistických, napůl metaforických „příběhů

pro dospělé“, které líčí svět maloměsta jako hotové peklo na zemi.

(7) … nemilosrdná kritika amerického snu.

Expresivita je nejvíce vyjádřena při hodnocení výkonu Jacka Nicholsona a při závěrečném zhodnocení filmu, kterým recenze vrcholí:

(8) Herec … dosáhl fantasticky působivého účinku naprostým popřením klíčových atributů svého herectví. Schmidt je antitezí nicholsonovské „ďábelské“ vitality.

(9) „O Schmidtovi“ tak samozřejmě není z rodu uživatelsky příjemných příběhů, ale jen stěží můžeme předstírat, že se nás netýká. Každý z nás má přece někde své hodiny, kterým nesmyslně hlídá ručičky, svou Nebrasku i své slzy, které nedokáže prolít – možná jen tu a tam v kině. A naštěstí všichni dohromady máme svého Nicholsona.

Jméno slavného herce a jeho kreace na stárnutí jsou v závěru využity jako symbol - metafora stárnutí a stáří.

Německá recenze filmu (FOCUS Online, Heft 21, 2003) vykazuje obdobné tendence v používání frazeologizmů jako recenze česká. Hodnocení filmu nabízí již podtitulek:

(10) Hut ab! (Klobouk dolů!)

První část recenze se věnuje příběhu „antihrdiny“.Emotivní metafory, idiomy a přirovnání ilustrují jeho psychický stav:

(11) Ein Mann wie das Land, in dem er lebt – ohne Berge und Täler, ohne Sehenswürdigkeiten und Naturschauspiele: Warren Schmidt wohnt in Omaha/Nebraska…

(12) Wie ein Zombie bewegt sich sein W. SCH. Durch eine Welt, zu der er den Kontakt längst verloren hat. Im Laufe der Jahre hat er sich eingesponnen in einen Kokon aus Lügen und Selbstbetrug. Einmal reißt ihn ein Spendenaufruf … aus der Lethargie… nun in regelmäßigen Briefen sein Herz ausschüttet… seine Maske der Beherrschung zerbröckeln lässt…

Nutno podotknout, že metaforika zde převládá nad idiomatikou. Poměrně běžné, tradiční idiomy jsou použity při hodnocení práce režiséra v druhé části recenze, např.:

(13) Eine wahre Achterbahn der Gefühle inszeniert Payne…(„horská dráha citů“)

(14) … erscheint Schmidts komplexe Psyche unter einer Luppe. („jako pod lupou“)

Analýza obou recenzí potvrzuje důležitou roli idiomů při stylistickém zpracování tématu a jejich časté využití v publicistice.

LITERATURA:

BURGER, Harald (1998): Phraseologie. Eine Einführung am Beispiel des Deutschen. Berlin: Erich Schmidt Verlag. ISBN 3 50304916 9

BURGER, Harald (1999a): Phraseologie in der Presse. In: Phraseme und typisierte Rede. (Hrsg. von N. Fernandez Bravo, I. Behr, C. Rozier). Tübingen, S. 77-89

BURGER, Harald (1999b): Phraseologie in Fernsehnachrichten. In: Wörter in Bildern – Bilder in Wörtern. (Hrsg. von Baur/Chlosta/Piirainen). Baltmannsweiler, S. 71-106

DOBROVOL´SKIJ, Dmitrij (1995): Kognitive Aspekte der Idiom-Semantik. Studien zum Thesaurus deutscher I. Idiome. Tübingen

FLEISCHER, Wolfgang (1997): Phraseologie der deutschen Gegenwartssprache. Tübingen: Max Niemeyer Verlag. ISBN 3-484-73032-3

HARRAS, Gisela/PROOST, Kristel (2002): Strategien der Lemmatisierung von Idiomen. In:

Deutsche Sprache. Zeitschrift für Theorie, Praxis, Dokumentation. Jg. 30 (2002), S. 167-183

CHLOUPEK, Jan a koll. (1991): Stylistika češtiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, ISBN 80-04-23302-3

KOLLER, Werner (1977): Redensarten. Linguistische Aspekte. Vorkommensanalysen. Sprachspiel. Tübingen

LÜGER, Heinz-Helmut (1995): Pressesprache. Tübingen: Max Niemeyer Verlag, ISBN 3-484-25128-X

LÜGER, Heinz-Helmut (1999): Satzwertige Phraseologismen. Eine pragmalinguistische Untersuchung. Wien: Edition Praesens

PALM, Christine (1995): Phraseologie. Eine Einführung. Tübingen: Gunter Narr Verlag, ISBN 3-8233-4953-8

SANDIG, Barbara (1989): Stilistische Funktionen verbaler Idiome am Beispiel von Zeitungsglossen und anderen Verwendungen. In: Gréciano, G. (Hrsg.): EUROPHRAS 88, Strasbourg, S. 387-400

Summary:

This paper deals with the stylistic use of idioms in film reviews from Czech and German film magazins.

The first part is dedicated to the classification of phraseology and the stylistic function of idioms in newspaper style.The second part investigates concrete idioms from the Czech and German film review

„About Schmidt“.

Příspěvek byl přednesen na konferenci Současná jazyková komunikace v interdisciplinárních souvislostech na Fakultě humanistních věd Univerzity Mateje Bela v Banské Bystrici v září 2003.

(v tisku)

---

[1] V germanistické lingvistice se zabývala touto tématikou např. rozsáhlá průkopnická pragmatická studie W. KOLLERA (1977): Redensarten. Linguistische Aspekte. Vorkommensanalysen, Sprachspiel. (Tübingen). K předním frazeologům zkoumajícím problematiku využití frazému v masmédiích patří i H. BURGER. Např.: BURGER, H. (1999a): Phraseologie in der Presse. In: Phraseme und typisierte Rede. (Hrsg. von N. Fernandez Bravo, I. Behr, C. Rozier). Tübingen, S. 77-89; nebo BURGER, H. (1999b): Phraseologie in Fernsehnachrichten. In: Wörter in Bildern – Bilder in Wörtern. (Hrgs. von Baur; Chlosta; Piirainen), Baltmannsweiler; S. 71-106.

[2] Srov. např. H. BURGER (1998, 14), W. FLEISCHER (1997, 36), D. DOBROVOLŚKIJ (1995, 14-17).

[3] Srov. např. G. HARRAS/K. PROOST (2002, 169-171), H. BURGER (1998, 36-40).

[4] Srov. např. H.-H. LÜGER (1999, 15, 21).

[5] Ke klasifikaci frazeologizmů srov. např. H.-H. LÜGER (1999, 29)

[6] Srov. B. SANDIG (1989, 387-388)

[7] K problematice automatizace vs. aktualizace v publicistice srov. např. J. CHLOUPEK a kol. (1991, 207-209).

[8] Srov. např. W. FLEISCHER (1997, 263), C. PALM (1995, 72).

[9] Charakteristiku publicistického textového druhu r e c e n z e / k r i t i k a lze nalézt např. u H.-H.

LÜGERA: Pressesprache. Tübingen 1995, S. 139-141

[10] Srov. BURGER, H. (1999b, 73ff)