Zámek a park v Kolodějích u Prahy za Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina

Autoři

LYČKA Daniel

Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Památky středních Čech
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Klíčová slova Johann I. Joseph the prince of Liechtenstein; Liechtenstein; Hardtmuth; Petri; park; Koloděje
Popis Zřejmě světově nejznámější krajinnou kompozicí knížecí rodiny Liechtensteinů je prostor mezi původně dolnorakouskými Valticemi a moravskou Lednicí a Břeclaví, známý jako Lednicko-valtický areál, zapsaný v roce 1996 na seznam světového dědictví UNESCO. Nejde a nikdy ani nešlo o jediný podobný počin knížat z Liechtensteina, a to nejen na území současné České republiky. U Adamova existoval vedle drobného loveckého zámku i přilehlý krajinářský park a kolem Křtinského potoka byla modelována okolní krajina s jeskyněmi. Dalším parkem na Moravě byly Nové Zámky u Litovle, ukrývající dodnes stavby jako obelisk, tzv. Komín, nebo Chrám přátelství. A obdobný krajinářský park vybudoval kníže Jan I. Josef z Liechtensteina i v Čechách nedaleko Prahy – v Kolodějích u Prahy na uhříněvském panství. Přestože mělo místo pro samotného knížete spíše sekundární význam, šlo o jeden z projektů zahradního architekta a hospodářského rady Bernharda Petriho, ve kterém nechyběl vodní prvek s uměle vyvršenými ostrovy, kaskádami a vodopády, čímž se přibližoval právě moravskému lednickému parku. Naopak absencí významnějších parkových staveb, vedle vágně doloženého dřevěného glorietu a viaduktu, se zase přibližoval zámeckému parku ve Valticích. Daný příspěvek si tak klade za cíl hlouběji popsat a vysvětlit příčiny přestavby původně barokního zámku do své (neo)klasicistní podoby na počátku tzv. „dlouhého“ 19. století, přičemž hlavní pozornost je věnována přilehlému krajinářskému parku, jeho vzniku a následnému zániku ve vymezeném čase.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.